Ministerstvo školství ví, že hodnotit Pepu z matematiky budu nakonec já. A tak mi dalo dobrou radu: „Dej známku, jakou si zaslouží!“ Senátor Drahoš a jeho radilové si však myslí, že to umí lépe než já. A sepsali výzvu.
Výzva mimo jiné říká, že mi má ministerstvo dát „jasný návod, jak v tomto případě (myšleno v hodnocení) postupovat“. Mám prý Pepíka najednou po čtyřech letech, co ho učím a dostává ode mne pěkné chvalitebné dvojky, hodnotit slovně nebo formativně. Zkusím tedy na chvíli zapomenout na situaci, že podobných Pepíků učím zhruba 160 (a psát najednou 160 slovních hodnocení by byla fakt výzva), úspěšně učím už nějaký ten pátek a odmyslím si, že si kdejaký zákonodárce nedovolí radit třeba chirurgům, jak sešívat břicho a podívám se na to trochu víc s odstupem a víc globálně.
Je nás asi 150 tisíc kantorů, z nichž většina známkuje standartním způsobem od jedničky do pětky. (Možná na hodnocení existuje nějaká statistika ČŠI, ale tu hledat odmítám. Slovní hodnocení prostě používá málo škol.) Představte si ve vaší bujné fantazii situaci, že by najednou v červnu začaly desítky tisíc kantorů a tisícovky škol psát nově slovní či formativní hodnocení. V životě to tito učitelé nedělali a nikdo je to neučil. Rodiče a děti na takové hodnocení nejsou zvyklí. Někteří kolegové učí i přes 200 dětí, a to třeba jen hodinu týdně ve skupině dalších 30 žáků. A najednou - ejhle, slovní hodnocení ! Vedle učení na dálku tu máme další laskominu.Český učitel vydrží všechno, je to přece superman.
Naštěstí je však výzva senátora Drahoše (společně s jeho poradci) pouhý výkřik do tmy. A že tma, do které tito lidé křičí, je opravdu černá, pustá a prázdná, svědčí počet signatářů pod výzvou. V Senátu je 81 senátorů a Drahošovu výzvu tu podepsalo jen 6 lidí (jen dva z nich jsou přitom podle zveřejněných životopisů učitelé, a to pánové Štohl a Papoušek). /Signatáře pana Chaloupka (režiséra Vydrýska) nepočítám (učil kreslení jen krátce)/. Ve Sněmovně výzvu podepsalo také 6 lidí (učili z nich 4). Přitom poslanců je 200 a mezi nimi učitelů poměrně mnoho. Ostatní podepsaní jsou kameraman videí (později starosta), dále redaktor, ředitel ZOO, vychovatelka a personalistka. Podpora pro neznámkování je mezi všemi zákonodárci tedy pouze 4%. Nedivím se.
Odkud tento vítr vane, se však ukázalo velmi rychle. V médiích se k tomuto hodnotícímu veletoči přihlásili členové jedné neziskovky a jednoho malého spolku kantorů. Pan Hřebecký z oné neziskovky (představující se jako dlouholetý učitel) tvrdí, že se děti něco „nadrtí, pak to zapomenou, a pak drtí něco jiného“ (zde) a například členka kantorského uskupení, učitelka na gymnáziu říká, že by „známky nejraději zrušila.“ No fajn! Tak pokud se jim děti „něco nadrtí“ a hned jim „to zapomenou“, tak to je špatně. Tak to si to zrušte ! Ale proč to vnucujete mně a Pepíkovi? Jsem to přece já, kdo se bude podepisovat pod jeho hodnocením. A Pepa se opravdu nemůže nejdřív „nadrtit" zlomky a desetinná čísla a trojčlenku a procenta a pak to v klidu vždy zapomenout. Bez jednoho neumí druhé.
A tak jsem ráda, že mi ministerstvo poradilo, ať si to udělám podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Čili podle známek z února a března s přihlédnutím na práci v koroniádě a práci v minulém pololetí. (Vyhláška MŠMT zde). Přesně tak jsem to měla v úmyslu i bez toho. Proto až mi budou zase nějací sepisovatelé výzev příště povídat, že mám dát na vysvědčení třeba smajlíky nebo že bude pro mě a Pepu nejlepší matematiku lajkovat, tak jim za ty rady vystavím slovní hodnocení, přidám palec dolů a navrch dva smajlíky.
