Učitelská stávka (označená ministrem školství ze debakl) rezonuje i měsíc po události. Vyjádření, že po rebelii neštěkne pes, tak berou za své. Rezonance byly v týdnu hlasitě slyšet ve sněmovně i v médiích. Dosáhnou kantoři svého?
O kolik si vlastně učitelé nakonec polepší, budou poslanci rozhodovat už za pár dnů. A že na jejich vyjádření měla stávka vliv (ačkoliv dokonalá rozhodně nebyla), o tom nepochybuji. Ze slibovaného navýšení platů učitelů se totiž tento týden stalo na pozadí stávky dost citované politikum. Opoziční strany se za řečnickým pultíkem v rozpravě k rozpočtu předháněly v tom, která vymyslí lepší přesuny financí tak, aby se dostálo slibům, jež dala vláda kantorům už na začátku roku. Ministryně financí si tak oprávněně musela spolu se svým stranickým ANOšéfem vyslechnout hned z několika opozičních úst výtky o neschopnosti dodržování vládních slibů. Téměř všechny parlamentní demokratické strany z opozice (plus exministryně školství) se totiž tento týden postavily na stranu učitelů a ve svých pozměňovacích návrzích ke státnímu rozpočtu hledaly peníze nutné pro 15% navýšení kantorských platů. V týdnu jsme proto slyšeli návrhy na přesuny dalších financí v řádu 3 až 5,5 mld korun od TOP09 ústy nové šéfky strany Markéty Pekarové Adamové, za ODS pro zvýšení platů vystoupil Martin Baxa, Lukáš Bartoň z Pirátů, dále Věra Kovářová ze STAN, exministryně Kateřina Valachová z ČSSD a také lidovec Jiří Mihola.
Dva posledně jmenovaní poslanci p.Mihola i p.Valachová zmínili také uboze nízké příplatky pro třídní učitele, které jsou momentálně většinou ve výši 25 Kč na den.(O příplatcích jsem podrobně psala v lednu zde). Ve Sněmovně přitom leží návrh na jejich zvýšení už druhým rokem. Jak situaci zhodnotila docela trefně exministryně Valachová, třídní tak díky nečinnosti poslanců a senátorů nemají už dva roky „ nejen vrabce v hrsti a už vůbec ne holuba na střeše“. O navyšování příplatků pro třídní učitele, kteří tráví s problémy žáků, administrativou, třídnickými hodinami, schůzkami s rodiči, sepisováním individuálních plánů, řešením dětí s poruchami učení a dalšími věcmi obrovské množství hodin navíc, se přitom hovoří už mnoho a mnoho let. Aktuální návrh lidovců přitom zní přesunout na třídnické příplatky 2 mld korun, což je po přepočítání na každého třídního zvýšení na zhruba 110 Kč příplatku na den. (Vyjádření poslanců zde a zde).
Co je kolem debat poslanců potěšující, že s poukázáním na platy se mohla svézt a dostat na veřejnost ještě jedna neuvěřitelná záležitost. Kapitolou samou pro sebe, která s přesuny peněz ve školství také souvisí, je totiž tzv.ONIV. Nešvar ve financování českého školství nese název Ostatní neinvestiční výdaje. Jestli je tedy něco ve financování školství postaveno na hlavu, tak tohle je mezi nejhoršími TOP 10 určitě v první TOP trojce. Jednoduše řečeno: z jedné kupičky, která je určena na nákup učebnic a dalších pomůcek a také na vzdělávání učitelů (a do které se nějak navíc zapomnělo v posledních letech přisypávat), se musí hradit nemocenská kantorů (ta se teď platí stejně jako u všech zaměstnanců od prvního dne nemoci ) Odkaz na zákon hovořící o ONIVech zde. Co to znamená? Že pokud budou bacily k učitelům příliš příchylné, tak děti nebudou mít nové a lepší učebnice, modely, tablety atd. No a navíc kvůli zrušení oné karenční doby ubývá z balíku čím dál víc prostředků. Podle vyjádření exministryně Valachové už teď chybí dle zpráv ze školského výboru v ONIVu kvůli placení prvních tří dnů nemocenské 300 milionů korun. Což je suma, za kterou se dají koupit třeba 2 miliony učebnic nebo 30 tisíc slušných tabletů nebo 15 tisíc interaktivních tabulí. Jenže v momentě, kdy se tyto peníze na kupičku dosypou, padnou na nemocenskou. Že je míchání nemocenské s učebnicemi špatně, je na první pohled snad každému jasné.
No a že se za kantory nestaví jen demokratická opozice, ale také další důležití hráči, dokazuje i postoj průmyslníků, odborářů a zaměstnavatelů. Svaz průmyslu a dopravy se postavil za zvyšování platů kantorů hned po stávce a do poslední chvíle se snaží v rozpočtu podpořit přesuny ve prospěch učitelů. Ve svém stanovisku, ke kterému se připojují i odboráři z ČMKOS a zaměstnavatelské svazy z KZPS, žádá taktéž posílení platů učitelů o 15 %.
Kdo se zatím za učitelské platy bohužel příliš nestaví, je důležitá část veřejnosti. Podle nedávného průzkumu agentury Median si dva ze tří lidí myslí, že učitelům se přidává dostatečně (jde o lidi nad 30 let, středoškoláky a lidi s výučním listem), naopak třetina (lidé mladí a vysokoškoláci) si myslí, že kantorské platy rostou málo. Vidím dvě příčiny, proč tomu tak je. Jednak informační masáž o neustálém zvyšování platů pedagogů, kterou strana ANO umí opravdu dobře (má na to skvěle placené odborníky a spoustu mediálního prostoru díky p.Babišovi) a na kterou jsou zatím učitelé a jejich organizace krátcí (to si musíme otevřeně přiznat). A druhá příčina je podle mne v tom, že ty dvě třetiny zmíněné na začátku, jsou lidé, pro které není dosažení co nejvyššího kvalitního vzdělání tak důležité a velká část z nich má už odrostlejší děti. A vidí kolem sebe tudíž jiné palčivější problémy, kde by se finance měly přidávat. Poukázat na to, že je to ovšem velmi krátkozraké uvažování, musí kromě poslanců a průmyslníků také sami učitelé. A nejen krátce v době stávky. Tím, že budou organizovaní a jejich zástupci se budou moci hlasitě vyjadřovat a lobbovat za jejich zájmy na nejvyšších místech a u veřejnosti. Tak, jako to mají například lékaři. Čili mít silné odbory a silnou profesní komoru. To je to, co před učiteli při prosazování svých zájmů teď stojí.
Již brzy uvidíme, jak to vlastně za pár dní s rozpočtem dopadne. Naděje kantorů sice s přetrvávajícím odmítavým výrazem ministryně financí, která opakuje stále dokola a dokola, že učitelé mají na 15 % zapomenout, pomalu vychládají. Nicméně učitelů je na 150 tisíc a je to zároveň i 150 tisícová armáda voličů. Ale protože kantoři svoji paměť posilují díky své profesi velmi často, určitě si na hlasování z následujícího týdne ve správný čas vzpomenou a vystaví poslancům i vládnoucím stranám ve volbách svůj účet. Jestli bude s přirážkou osmiprocentní nebo patnáctipocentní, se ale teprve uvidí.
