Americký gigolo

  Měl na sobě trencle s barevnými autíčky a nátělník pokydaný od vajíček. Navíc černý brejle přes půl ksichtu, vypadal jak Michael Jackson po střevní kolice. Půlku ksichtu měl po mrtvičce. Druhou půlkou škubal jako by vypil vodu z pračky.  

Můj soused a parťák Čenda, zatrpklý, zahořklý chlap, ale nebojácný rafan. Rve se s popelnicema aji bez koženýho opasku na bokách. Denně má v prackách pár tun.

     A v hospodě se rve po pár pivech a velkých rumech. Občas s ním někdo praští o zem, on vstane a rve se dál.

 

    Chystali jsme  se spolu porazit smrk, strom velikán u mně v zahradě.

    Čekal jsem hotový masakr jak ve filmech u Tarantina.

    Čenda zavětřil a řekl, že raději přizve bráchu.

    „Mám tam kousek boudu pro slepice a taky holuby," dodal na vysvětlenou.

 

    Čendův brácha přišel na porážku stromu voháknutej jak americký gigolo. Měl na sobě trencle s barevnými autíčky a nátělník pokydaný od vajíček. Navíc černý brejle přes půl ksichtu, vypadal jak Michael Jackson po střevní  kolice.

 

    Měli jsme hotový zářez, zatlučený první klíny, když Čendův brácha sundal černý brejle.

    Šly na mě mrákoty.

    Půlku ksichtu měl po mrtvičce. Druhou půlkou škubal jako by vypil vodu z pračky.

 

    Přivřeným okem poměřil strom, pak zahradu, pak zase strom a prohlásil:

    „Ešče čtyři cenťáky zářez na pravoboku. A jeden klínek vlevo a dva vpravo."

 

     Hrůzou jsem se potil jak kráva v tanečních.

    Čenda byl v klidu.

 

 

    Jeho brácha šel znova změřit celou zahradu - tím okem s víčkem přivřeným po infarktu. Šel přepočítat holuby a slepice.

 

    Vrátil se a položil přes záhon petržele, půl metru vedle holubníku a metr od dubu, takový klacík jak na šťourání v nose.

    Načež prohlásil:

    „Tady padne !"

 

    My dva s Čendou udeřili do klínků. Strom projel s rachotem vzduchem. A zalehl přesně na proutek, kam Čendův brácha určil.

 

    Černý brejle měl zase na ksichtě a suše podotkl:

    „Tak a jdem to zapít !"

 

    Najednou jsem ho viděl úplně jinak. Aji v trenclích s autíčky a v pokydaným nátělníku mi připadal jako nějaký inža od lesní správy. A přinejmenším némlich  sympaťák jako herec George Cloney.

 

     Když mi ožralý nad ránem tvrdil, že je nevlastní synovec Buffalo Billa - věřil jsem mu to. A když se dušoval, že je taky famílie s Mírou Mackem, přezdívaným tasemnice momentálně bez řiti - ani o tom jsem nepochyboval.

 

    Čendův brácha byl pro mě borec.

 

 

 

 

Dobrý den. A zítra  ještě lepší.  

 

Autor: Zdeněk Žurman | pondělí 27.8.2007 10:24 | karma článku: 15,89 | přečteno: 1682x
  • Další články autora

Zdeněk Žurman

Bože, jak hluboko MF DNES klesla

1.12.2013 v 15:22 | Karma: 28,84

Zdeněk Žurman

Proč nemám číro ?

28.5.2013 v 20:55 | Karma: 15,97

Zdeněk Žurman

Švédská váza ze Salcburku

9.4.2013 v 11:12 | Karma: 16,57

Zdeněk Žurman

Ať hodí kamenem…

19.3.2012 v 20:51 | Karma: 16,46