Zpěv politika

     Páteční večer, kromě jiného, bývá zajímavý tím, že můžeme sledovat konverzační show na jedné z televizních stanic. Tentokrát byl hostem Jan Kalousek, hudebník a nově i politik.

     S napětím jsem očekávala, jakou písničku nám Jan Kalousek zazpívá. Jak jsem předpokládala, pořad i samotní aktéři opět nezklamali. Co se týká politiků, člověk už dávno ztratil veškeré iluze, ale vždy když se objeví někdo nový, je zde naděje, že bude lépe . V tomto případě si nejsem tak jista.

      Buďme však objektivní. První odpovědi, které napovídaly, že nový pražský zastupitel bude používat svůj zdravý rozum a že bude vždy vybírat ta nejlepší řešení, zdají se být zcela jasné. Škoda jen, že jsme se během celého rozhovoru nedozvěděli, jaká řešení jsou právě "ta nejlepší " a co v sobě skrývá "skutečně zdravý rozum". Problém je totiž v tom, že co připadá nejlepší jednomu, nemusí připadat už tak dobré druhému. A politik, který nám ani trochu neobjasní, kterým směrem se budou ubírat jeho myšlenky, a následně i jeho činy , je skutečně neprůhledný. Ale abych byla spravedlivá, určité náznaky zde byly. Sám J.Kalousek o sobě prohlásil, že je vyhraněně pravicový politik.  Bohužel ani v tomto případě jsme se nedozvěděli, jak se tento postoj projeví v praxi.

     Jedno jsem však z rozhovoru pochopila zcela jasně. Že práce se musí od politiky rozhodně oddělit. Zde bych problém nehledala, protože pracovat některé politiky jsem opravdu ještě neviděla. V případě J.Kalouska, kterého jsme do současné doby znali spíše jako zpěváka, mě napadá krásný příměr. "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej." Otázkou však zůstává, kdo ten chleba upeče a jakou píseň nakonec uslyšíme. Zda lidovku a nebo něco tvrdšího.