Bylo úsměvné sledovat příznivce Miloše Zemana, jak s fanatickou nenávistí volají po „krvi“ majitele penzionu Modřín, který jemu a jeho doprovodu odmítl rezervovat místo v restauraci. Porušení zákona však nastalo v nekuřácké restauraci Poštovna na Sněžce, kde její majitel dovolil panu Zemanovi „výjimečně“ si zakouřit.
Zákon praví jasně, majitel musí u vchodu výrazně označit restauraci, jestli je nekuřácká nebo kuřácká. Já sám si v hospůdce zapálím, ale když jsem byl nedávno v Irsku, respektoval jsem, že tamní zákon kouření v restauracích a pubech zakazuje. Můj kamarád má v Brně útulné bistro, kde nesmí kouřit a tak, ti, co si svoji nikotinovou vášeň neumí odříct, chodí ven včetně mě. S tím jsem srozuměn.
Zemanovi příznivci mají plná ústa toho, že všichni lidé mají stejná práva. V tom případě tedy až dorazíme na nejvyšší horu Krkonoš, tak si v Poštovně vytáhneme cigaretu a zapálíme si, jsme si přece s Milošem Zemanem všichni rovni. Pokud majiteli Poštovny nevadí kouření, tak ať změní svůj podnik v kuřácký, pokud ano, tak ať striktně trvá na tom, že uvnitř nikdo kouřit nebude. Jestliže je restaurace nekuřácká, ale jednomu z hostů bylo kouření dovoleno, je to porušení zákona.
Pan Zeman, který se tak rád ohání zájmy prostého lidu, dal ve skutečnosti najevo, že někteří z nás jsou si rovnější. Vysmál se svým hloupým voličům, kteří si myslí, že nyní jim začnou pečení holubi lítat sami do úst. Ve skutečnosti jim vzkázal, děkuji vám „lůzo“ za hlasy, ale teď Vám ukáži, kdo je pán. A co je nejhorší, veřejně pohrdl právem ve stylu, já jsem Miloš Zeman a pro mě zákony neplatí. Nejde o jednu vykouřenou cigaretu, ale o veřejnou aroganci vůči právním předpisům.
Kdybych byl stejný, jak nenávistní a omezení Zemanovci, tak budu volat po rázném potrestání majitele Poštovny. Ale jelikož jsem na rozdíl od nich normální, nic takového nechci. Já po krvi nevolám.
