- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Rusko je krásná země, a já mám rád obyčejné ruské lidi. Rád poslouchám písničkáře, poněkud drsnějšího Vladimíra Vysockého a spíše poetického Bulata Okudžavu. Čtu ruské autory, například Michaila Bulgakova, tvůrce úžasných věcí jako jsou například Bílá garda a Mistr a Markétka (Fojtíkovi, Nigrinovi a spol. připomínám, že opravdu nekope v útoku za Spartak Moskva). Znám díla Alexandra Solženicyna, Borise Pasternaka atd. Úžasná ruská kultura patří k pokladům nejen evropského, ale i světového kulturního dědictví.
Jenže právě proto, že mám rád to normální Rusko, které jsem navíc poznal osobně, o to víc nemusím Putina a další kremelskou bandu, protože ti svoji zemi ničí. Asi před rokem jistá odvážná ruská dívka Natálie, která soutěžila v nějaké světové Miss Word a s úkolem popiš svoji zemi, se vypořádala dost překvapivě, ale pravdivě. Řekla, že její Rusko je ve skutečnosti žebrák, které se neumí postarat o staré a nemocné lidi a mladí odcházejí houfně do ciziny, protože doma nevidí perspektivu.
Ruské zdravotnictví se nachází v tragickém stavu, nemocní nemají ve zchátralých nemocnicích často ani základní léky a leží ve špinavém povlečení v přeplněných pokojích s plesnivými stěnami. To bohužel smutný standard mimo Moskvu a některá další větší města. Znám případ českého řidiče tiráku, který v Rusku onemocněl a tak musel do oblastní nemocnice. Dali ho do nějakého zatuchlého temného skladu někde v suterénu a on si myslel, že je v márnici. Když k němu po dlouhé době někdo přišel, a on chtěl deku, protože mu byla zima, tak měl smůlu, nebyla. Inu takhle zdravotnictví vyspělého státu nevypadá. Pravda je tedy taková, že Rusko se s výjimkou kosmonautiky a zbrojení řadí spíše mezi rozvojové země.
Nedávno jsem tady psal blog o jedné ruské slečně, jejíž matku u nás na dovolené postihla mozková příhoda. Jak se zmínil jeden z diskutujících pod článkem, měla štěstí, že se jí to stalo u nás a dostala se do péče špičkového pracoviště v českobudějovické nemocnici. To je fakt a ta dcera chtěla, aby u nás zůstala i na rehabilitaci. Proč? Protože rehabilitace v takových případech v Rusku neexistuje. Tam Vás pošlou z nemocnice domů a dělejte si, co chcete. Vzpomněl jsem si na to v souvislosti, že takto onemocněla i máma mé kamarádky, která je ovšem nyní již v péči špičkového rehabilitačního ústavu ve východních Čechách.
http://lj-editors.livejournal.com/393747.html
Další články autora |
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha