Polský maršál Pilsudski chtěl svrhnout Hitlera

Historie Polákům velela, mít se na pozoru. Proto meziválečná Polská republika si v letech 1918 – 1939 udržovala odstup jak od Německa, tak od Sovětského svazu, které považovala za největší nebezpečí pro svou existenci.

Malý historický exkurs neškodí, tak je dobré si připomenout a pochopit postoje Polska v té době. Je třeba si uvědomit některé zásadní rozdíly mezi námi a Poláky. Tak zatímco Češi brali Rusy jako osvoboditele z údajného spíše tedy vymyšleného rakouského útlaku a v Rusku vstupovali do čs. legií bojujících za první světové války s ústředními mocnostmi, tak Poláci naopak zakládali své legie v rámci rakousko-uherské armády, protože Rusko právem považovali za nejhoršího nepřítele a utlačovatele. Poláci si však na rozdíl od Čechů, kteří za Rakouska nijak netrpěli, stěžovali na národnostní útlak ze strany císařského Německa a carského Ruska právem.

Brutální rusifikace a germanizace

Abychom plně pochopili jednání Polska v té době, je nutný zpětný historický exkurs. Na konci 18. století skončila polská státnost a země byla rozdělena mezi tři zábory, ruský, rakouský a pruský. V Rakouskem zabraném území se situace pro Poláky vyvinula časem poměrně příznivě. Polština se mohla svobodně rozvíjet, existovaly zde dvě polskojazyčné univerzity v Krakově a Lvově, Poláci zastávali i nejvyšší úřady v habsburské monarchii.

Pod Ruskem a Pruskem se ale Polákům žilo hodně zle. V druhé polovině 19. století zde panovaly tuhé rusifikace a germanizace. Polština nebyla vyučovacím jazykem ani na základních školách, polští učitelé museli s polskými dětmi mluvit rusky či německy, všechny učebnice, diskuse a komentáře se musely vést v ruštině a němčině. Proslulá polská vědkyně Marie Curie Sklodowská vzpomínala na to, jak se v roce 1878 jako jedenáctiletá žákyně musela před školním inspektorem pomodlit otčenáš v ruštině. Něco takového bylo pro Poláky hodně ponižující. Dokonce ani v kostelích Poláci nesměli mluvit polsky. Na Litvě bylo dokonce až do roku 1905 zakázáno používat latinku, psát se muselo jen azbukou. Poláky žijící v ruském záboru soudy posílaly do vyhnanství za sebemenší přestupky a běžnou praxí carských úřadů byla konfiskace jejich majetků.

Nelze se tedy divit tomu, že po obnovení polské nezávislosti v listopadu 1918 se Polsko chovalo k oběma bývalým okupačním mocnostem velmi obezřetně. Z hlediska svých dřívějších negativních zkušeností Poláci Rusům a Němcům nevěřili. Cílem polské diplomacie také bylo zabránit bližším vztahům sovětského Ruska (od prosince 1922 SSSR) a Německa a obě tyto země si tak nějak držet od těla.

Rappalská smlouva, nebezpečí pro Polsko

Tato strategie však dostala ránu už v dubnu 1922, kdy výmarské Německo a tehdejší sovětské Rusko uzavřely v severoitalském městě Rappalo smlouvu o vzájemné spolupráci, která se týkala i vojenské oblasti, v níž bylo Německo Versailleskou smlouvu silně zredukováno. Mohlo udržovat vzhledem k své velikosti pouze malou armádu – stotisícový Reichswehr bez těžkých zbraní. Tato dohoda s Rusy mu ovšem umožnila tato omezení obcházet, Němci mohli cvičit své vojáky a na území Ruska a Rusům naopak získala přístup k moderním technologiím a těžkým zbraním. No území Ruska, od prosince 1922 pak Svazu sovětských socialistických republik (SSSR), oba státy zřídily společné vojenské školy a cvičiště pro výcvik tankových, dělostřeleckých a leteckých vojsk.

Polsko se ovšem už dříve snažilo pojistit svoji bezpečnost uzavřením obranné smlouvy s Francií namířené proti Německu v únoru 1921 a o měsíc později později podepsalo podobnou dohodu s Rumunskem, která měla zabránit sovětské agresi.

Po roce 1918 se hlavním představitelem nového Polska stal ve funkci náčelníka státu maršál Józef Pilsudski, jehož vizí bylo vytvoření uskupení nezávislých zemí mezi Polskem a Ruskem. Tato jeho koncepce však padla, když sovětské Rusko okupovalo na počátku dvacátých let Ukrajinu a Bělorusko, které měly patřit k oněm nárazníkovým států. Absolutní moc získal Pilsudski v Polsku po státním převratu v roce 1926, kdy v zemi skončila parlamentní demokracie. Nicméně pozitivem bylo jisté stabilizování poměrů a to se týkalo i zahraniční politiky. Do té doby se střídali ministři zahraničních věcí jeden za druhým, nyní až do okupace Polska hitlerovským Německem a stalinským Sovětským svazem v roce 1939 už zastávaly tento úřad pouze dva lidé. Do roku 1932 August Zaleski a poté plukovník Józef Beck.

Vztahy se SSSR

Po porážce Rudé armády polským vojskem ve válce roce 1920 uzavřely Polsko a tehdejší sovětské Rusko v lednu 1921 Rižský mír, kterým byly stanoveny hranice obou zemí. V druhé polovině dvacátých let nastalo jisté sbližování mezi Polskem a SSSR. To nemělo zájem na nepřátelství se svým komunistickým sousedem a snažilo se s ním udržovat normální vztahy.

Poláci také otevřeli u svých východních sousedů tři nové konzuláty v Leningradě, Kyjevě a Tbilisi. V únoru 1929 představitelé Sovětského svazu, Polska, Rumunska, Lotyšska a Estonska podepsali v Moskvě protokol o neútočení, jímž se zřekli války jako způsobu řešení vzájemných problémů. V roce 1932 pak SSSR a Polsko uzavřely pakt o neútočení. Zpočátku na tři roky, v roce 1934 byla tato mezistátní dohoda prodloužena při návštěvě ministra Becka v Moskvě o dalších 10 let. Platit tedy měla až do roku 1945. Jak to dopadlo, všichni víme.

Vztahy s Německem

Polská diplomacie považovala za důležité stabilizovat i vztahy se svým západním sousedem – Německem. To si ovšem vůči Polsku kladlo územní nároky, hlavně mu vadil polský koridor k Baltskému moři, který odděloval východní Prusy od zbytku Německa. Mezi oběma zeměmi také došlo k několika obchodním sporům, které vyprovokoval Berlín s cílem poškodit poměrně slabou polskou ekonomiku.

V roce 1933 se v Německu dostal moci Adolf Hitler a jeho nacistická strana. Nebezpečí, které z toho pro Evropu vyplynulo, jako první odhalil maršál Pilsudski a chtěl proti němu zakročit. Proto začal ve Francii sondovat možnosti společného vojenského zásahu proti nacistickému režimu. Tamní vláda však zaujala zbabělý pasivní postoj, který setrval i v roce 1936 při německém vojenském obsazení Porýní a vyvrcholil v září 1938 neblahou Mnichovskou dohodou, a odmítla jít do otevřeného střetu s nacistickým Německem. Varšavě pak už moc jiných možností nezbývalo, a tak v lednu 1934 vyjednala s Berlínem smlouvu o vzájemném nepoužití síly uzavřenou na deset let. Poláci jednali pragmaticky v pudu sebezáchovy, protože nechtěli válčit s Němci.

Závěr

Polsko nemělo zájem na válečném konfliktu jak s Německem, tak se Sovětským svazem. Ministr zahraničí Beck stejně rozhodně odmítal nabídky hitlerovského Německa na společný útok proti Sovětskému svazu, tak požadavky SSSR a západních spojenců na vstup Rudé armády na polské území. Polsko mělo smutné historické zkušenosti s těmito oběma sousedy a podle toho se chovalo. Akorát podcenilo jednu důležitou věc, domnívalo se, že vzhledem k velkým ideologickým rozporům se nedokážou nacistické Německo a komunistický Sovětský svaz domluvit. V tom se bohužel zmýlilo.

Uvědomme si taky, že komunistický Sovětský svaz pod vládou masového vraha Josefa Stalina byl de facto zločinným spolčením terorizujícím vlastní obyvatelstvo a v té době už mělo na kontě miliony zavražděných lidí, včetně asi pěti milionů Ukrajinců, které Kreml vědomě a cíleně nechal zemřít hladem při hladomoru v třicátých letech. Takový stát jaksi logicky nevzbuzoval důvěru a opatrnosti vůči němu ze strany ostatních zemí se nelze divit.

Zdroje

Dějiny Polska. Marceli Kosman, nakladatelství Karolinum, Praha 2011

Polsko (dějiny národa ve středu Evropy), Norman Davies, nakladatelství Prostor Praha 2003

Dějiny Polska, kolektiv autorů, Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2017

Černá zem (Holokaust, historie a varování), Timothy Snyder, nakladatelství Paseka, Praha 2015

 

Autor: Jan Ziegler | pátek 24.11.2023 9:41 | karma článku: 22,13 | přečteno: 488x

Další články autora

Jan Ziegler

Třeboňskými studenty otřásly hrůzy Osvětimi

Byla to povedená exkurze do Polska. Studenti OA, SOŠ, SOU Třeboň navštívili také vyhlazovací tábor Osvětim, místo, kde peklo zvítězilo nad lidstvím. Je dobře, že se mladí lidé mohli seznámit s hrůzami, které zde panovaly.

27.6.2025 v 9:35 | Karma: 15,13 | Přečteno: 381x | Diskuse | Společnost

Jan Ziegler

Mě nezajímá, kolik bere Václav Moravec, mne zajímá, kolik beru já

Moderátor Václav Moravec už měl dost spekulací o tom, jaké pohádkové sumy prý bere, a tak promluvil a zveřejnil výšku svého platu. Tady však platí v dobrém slova smyslu, že každý by se měl starat hlavně sám o sebe.

24.6.2025 v 8:42 | Karma: 33,70 | Přečteno: 2863x | Diskuse | Společnost

Jan Ziegler

Sedláka zavraždili rudoarmějci, vdovu poslali za mříže komunisté

V těchto dnech je tomu 80 let, co vojáci Rudé armády zavraždili rolníka Josefa Vašíčka. Komunisté pak jeho potomky vyhnali z domova a ukradli jim majetek. Represe rudých se od těch hnědých zase tolik nelišily.

23.6.2025 v 8:38 | Karma: 20,56 | Přečteno: 548x | Diskuse | Ostatní

Jan Ziegler

Ruská aktivistka dostala za pomáhání ukrajinským uprchlíkům 22 let vězení

V Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou pomáhala uprchlíkům ze sousední země. Nadin Gejslerová za to dostala od ruského soudu více než dvacet let vězení. To je ten ruský ráj, který nám SPD a komunisté ze Stačilo dávají vzor.

20.6.2025 v 15:34 | Karma: 16,32 | Přečteno: 503x | Diskuse | Společnost

Jan Ziegler

Mělo by být popírání prokazatelného ruského vraždění v Buči trestné?

Objevily se nové důkazy o řádění v Buči, kde ruští okupanti zavraždili 561 lidí včetně žen a dětí. Bohužel, někteří jedinci jako třeba europoslanec Ivan David z SPD stále hájí putinovské válečné zločince.

19.6.2025 v 11:09 | Karma: 16,92 | Přečteno: 606x | Diskuse | Společnost

Nejčtenější

Obří výpadek elektřiny ochromil velkou část Česka. Energetici řekli příčinu

4. července 2025  12:11,  aktualizováno  21:48

Sledujeme online Velkou část Česka včetně Prahy a dalších velkých měst postihl masivní výpadek proudu. Bez elektřiny...

A modré přilby jen přihlížely... Fotka ze Srebrenice dodnes straší Nizozemsko

9. července 2025

Seriál Nizozemští vojáci sedí na střeše obrněného vozidla, vedle sebe modré přilby. Pod nimi stojí tisíce...

Plovoucí bary a „nepřevratitelný“ raft. Na Vltavě kvete zvláštní vodácký byznys

6. července 2025  14:16

Je deset hodin ráno a na jezu v Herbertově, dva kilometry po Vltavě od Vyššího Brodu na jihu Čech a...

Proslavily ji šaty z minerálky. Topmodelka z ikonické reklamy se vrátila do Varů

7. července 2025  9:35

Michael Douglas, Dakota Johnson, Peter Sarsgaard. Celá řada hvězd a celebrit ozdobila letošní...

OBRAZEM: Stano odhalil Bartoškův poslední portrét. Dakota si napravila reputaci

7. července 2025  1:17

Jak naposledy zvěčnil renomovaný fotograf Tono Stano Jiřího Bartošku, se můžete jít podívat do...

Ministerstvo vnitra čelilo kyberútoku. Rakušan nevylučuje zapojení cizí moci

10. července 2025  9:54,  aktualizováno  12:17

Přímý přenos Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve čtvrtek oznámil, že jeho úřad čelil kybernetickému útoku....

Von der Leyenová zůstává. Komise podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře

10. července 2025  12:12

Evropská komise podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na...

Rajchl nařkl Decroix, spletl si ale židli s volantem. Ministryně se mu vysmála

10. července 2025  11:57

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) na sociální síti X reagovala na příspěvek Jindřicha...

Hlasování o nedůvěře nebylo o bitcoinech, ale o soudu s Babišem, řekl Fiala

10. července 2025  11:42

Hlasováním o nedůvěře vládě chtělo opoziční hnutí ANO zakrýt rozhodnutí Vrchního soudu v Praze,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 3549
  • Celková karma 18,62
  • Průměrná čtenost 1741x
Jsem publicista, žiji v Českých Budějovicích, mám rád historii i jižní Čechy. Jsem rád za rody vladařů z Rožmberka a knížat Schwarzenberských, které mají zásluhu na zvelebení této půvabné krajiny.

Kontakt: jan.ziegler@seznam.cz

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.