Mladé Ukrajinky: Za ruštinu nás nikdo nešikanoval

Brutální ruská agrese je vyhnala z rodné země. Nový domov dívky našly na jihu Čech. Jsou u nás spokojené, na Ukrajinu se vracet nechtějí, po kamarádech se jim však stýská. Ukrajinci podle nich sami zavrhují vše ruské.

Při setkání působily poněkud plaše a nesměle. Nelze se tomu divit, asi nikdo z nás by nechtěl zažít to, co ony, které nesmyslná brutální ruská agrese vyhnala z jejich domovů. Pak se však rozpovídaly.

Dvě mladé dívky z Ukrajiny studují v prvním ročníku na Obchodní akademii, Střední odborné škole a Středním odborném učilišti v Třeboni. Sedmnáctiletá Natalija Berezhniuk a šestnáctiletá Yelyzaveta Yarmola jsou studentky prvního ročníku Obchodní akademie. V podstatě za krátký čas, který u nás tráví, se obě děvčata naučila dobře česky. Ve škole se jim líbí a jsou rády, že si našly nové kamarády. Natalija žije s rodiči přímo v Třeboni, Yelyzaveta pak v nedaleké Stráži nad Nežárkou.

Natalija pochází z Kryveho Rihu, města na východě Ukrajiny a v České republice je rok. Naštěstí nezažila válečné hrůzy, protože odjela ještě v době, kdy jejich město nezasáhlo ruské ostřelování. „S mamkou jsme přicestovaly za tátou, který už předtím pracoval v České republice,“ upřesnila Natalija. Ta poté dodala, že nikdy neměla problém s tím, že na veřejnosti mluví rusky. „Doma jsem s rodiči mluvila ukrajinsky, s kamarády venku pak rusky. Nebyly z toho žádné problémy. Najdou se sice lidé, kterým ruština vadí, ale těch je málo. V Kryvem Rihu se na veřejnosti běžně mluví rusky a nikdo za to není pronásledován,“ zdůraznila Natalia.

Yelyzaveta pochází přímo z hlavního města Kyjeva a v České republice už je o něco déle než její spolužačka, zhruba rok a půl. I ona měla štěstí. V době kdy začala válka byla mimo ukrajinskou metropoli na dovolené s rodiči v Egyptě. Domů už se nevrátila a odcestovala do Česka. I ona tak zůstala ušetřena zabíjení a vůbec všech válečných hrůz válečných hrůz. Podle ní se v Kyjevě mluví hlavně ukrajinsky, mnoho lidí však stále používá ruštinu. „Rusky se mluví normálně, nejsou kvůli tomu žádné postihy, i když většina lidí se nyní snaží mluvit ukrajinsky,“ řekla Yelyzaveta. Vzhledem k ruské agresi proti této zemi se však tomu nelze divit, a jak obě studentky potvrdily, odpor proti ruským agresorům a vůbec všemu ruskému je v zemi obrovský. Mnozí lidé sami od sebe přestali mluvit rusky a přešli na ukrajinštinu. Zrušeny byly i školy s ruským vyučujícími jazykem. Tomu se však nelze divit, u nás také byla němčina po II. světové válce a nacistické okupaci tabu.

„Tuto školu jsem si vybrala kvůli ekonomickému zaměření,“ uvedla Yelyzaveta. Děvčata jsou na škole spokojené, v Česku je podle nich výuka lepší než na Ukrajině. Co se týče cizích jazyků, mají výhodu v tom, že už na ukrajinských základních školách, tak i nyní se učí anglicky a německy.

Domů na Ukrajinu se s velkou pravděpodobností nevrátí. I když je to jejich domov a stýská se jim po kamarádech, kteří tam zůstali. Ti jim chybí nejvíc. Obě by u nás chtěly dál studovat, a to angličtinu na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

S válkou sice děvčata nepřišla do styku, ale jak uvedla Natalija její rodinu také zasáhla, protože její strýc, tátův bratr, slouží v ukrajinské armádě a brání svoji vlast proti ruským agresorům.