Jak komunističtí zločinci zamlčovali holocaust

Jednalo se nehorázné zlehčování největší hrůzy 20. století, tedy systematického vyvražďování Židů. Komunistické učebnice dějepisu od šedesátých let minulého století holocaust zamlčovaly.

Za článek na webových stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů, který na tuto nehoráznou lež upozorňuje, vzhledem k včerejšímu Mezinárodnímu dni památky oběti holocaustu děkuji.

https://www.ustrcr.cz/uvod/antologie-ideologickych-textu/ucebnice-dejepisu/ucebnice-dejepisu-historicky-kontext/

Ano, hrůzy masového vyvražďování Židy nacisty si musíme připomínat. Jednalo se o systematickou likvidaci lidí z rasových důvodů, jeho oběťmi se stalo šest milionů Židů.

Ovšem nehorázné bylo, že komunistické učebnice dějepisu zhruba od šedesátých let až do pádu rudé totality holocaust víceméně zamlčovaly a místo toho v nich byly tyto odporné lži. Viz úryvek z dějepisu pro 8. třídy základních škol. 1. díl, Praha, SPN 1983, strana 46 (autoři DOHNAL, Miloň, DOBIÁŠOVÁ, Růžena a ZELENÁK) „Nejvíce postihovala tato krutost komunisty a všechny pokrokové lidi (míněny nacistické vyhlazovací lágry), kteří stáli v čele protifašistického odboje.“ Ani zmínka o tom, že nejpočetnějšími oběťmi nacistů byli Židé. Strašné je, že takto falšovaná historie byla doménou neblahé socialistické éry. Nacisté prý vraždili hlavně komunisty a pokrokové lidi, nikoliv Židy.

Komunisty k této brutální falzifikaci vedly podle mého názoru hlavně tři důvody, za prvé odvést pozornost od jejich velkého selhání z let 1939 – 1941, kdy v rámci podpory paktu Molotov – Ribbentrop se de facto dali na stranu hitlerovského Německa a ostře se naváželi do států s ním válčících, hlavně Velké Británie. A tak přehnaně zdůrazňovali a zdůrazňují vlastní oběti nacistických zločinců. Přitom komunisté v koncentrácích zase tolik netrpěli. Měli ve svých rukou správu lágrů, zastávali funkce kápů (pomocníky dozorců – mezi nimi byli i pozdější českoslovenští socialističtí prezidenti Antonín Zápotocký a Antonín Novotný. Zápotockého po II. světové válce obvinilo Nizozemské království z mučení a vraždění jeho občanů) a rozhodovali o tom, kdo půjde na smrt a přežije. Tím druhým byly vlastní komunistické zločiny, při kterých byly tentokrát z třídních důvodů rovněž vyhlazovány celé skupiny obyvatel. Ve výborné knize Alexandra Jakovleva Rusko plné křížů uvádí autor, že počet obětí rudého teroru dosáhl v komunistických časech v Rusku a později v SSSR 20 – 25 milionů zavražděných lidí. A tím třetím mohl být častý antisemitismus komunistických vůdců, který se například projevoval podporou teroristických útoků proti státu Izrael.

V každém případě to byla komunistů nehoráznost, takto zlehčovat židovské oběti nacismu. A  je to jen další důvod, proč jejich režimy považovat za zločinné.