Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Mé objevování Ameriky aneb konečně ,,Na cest쓅

Auto jsme si půjčily, a mohly vyrazit. V momentě, kdy po všech peripetiích s půjčením auta jsme vyjely pryč z Las Vegas, z nás veškeré rozhořčení odpadlo. Je pravda, že sestřenka, ještě chvíli bublala, ale já už myšlenkami byla někde jinde… Naše první zastávka byla nádrž Hoover Dam, nejdřív jsem nevěděla o co se jedná, když mi sestřenka řekla cíl naší cesty, ale při prvním pohledu jsem pochopila, že ten obraz mi vůbec není neznámý. Ba co víc, je mi povědomý z filmů, možná až notoricky známý. Uvědomila jsem si, že prožívám svůj vlastní film, své vlastní drama a že příště, až se podívám na některý film, tahle místa pro mě nebudou neznámá a film budu rázem prožívat úplně jinak.

Bylo nesnesitelné vedro, zaparkovaly jsme v garážích a musely se převléknout, protože se opravdu nedalo to vedro přežít. Věřte, že vlhčené ubrousky byly naším nejlepším kamarádem spolu s flaškou vody. Byly jsme předtím v supermarketu abychom si nakoupily zásoby do auta a karton vod byl hlavním bodem našeho nákupního seznamu. Tentokrát mě galon mléka v chladničce nechával klidnou, ale opět a znovu jsem se zarazila v oddělení chipsů. Ty XXL pytle brambůrek mě prostě nenechávaly napokoji a opět jsem na ně fascinovaně zírala. Ptám se sestřenky, za jak dlouho se to může sníst? Podívala se na mě  pobaveně a cestou ke kase mi řekla, že je to k večernímu filmu…Zkusila jsem si sebe představit u mě doma před televizí s tím pytlem a řeknu vám, asi bych mu musela uvolnit jedno místo na sedačce, abychom se mohli společně v klidu oddávat filmu… Protože mít ho položený na klíně, tak ani na tu TV nevidím… Ale to jsem odbočila. Byly jsme u krásného monumentu lidské práce. Moc se mi to líbilo. Na stěnách kolem přehrady byl nad vodou vidět světlý pruh vymletý od původní výšky vody a celé to vypadalo kouzelně. Šly jsme do poloviny přehrady, kde bylo značeno, že na jedné straně je stát Arizona a na druhé stát Nevada. Velice originálně jsem si stoupla rozkročmo na pomyslné hraniční čáře a se šibalským výrazem jsem se otočila k Jarunce a zvolala a mě vyfotí, že jsem půlkou v Nevadě a půlkou v Arizoně. Myslím si, že jsem byla velice roztomilá, když si představím, že za ten den to tam udělá minimálně stovka lidí. Ale tak nějak mi je to jedno. Je to asi podobný postoj, jako když si v Pise v Itálii stoupnete tak, že to na fotce vypadá, že jí chcete narovnat. Asi za tak originální ho můžeme považovat.

Po téhle přehradě jsme se rozjely směr Grand Canyon. Čekaly nás 4 hodiny jízdy a částečně i po historické silnici Route 66. Cestou jsme zastavily na benzinové pumpě a já si tam stylově musela koupit kovbojský klobouk. V tom obchodě mi přišel úžasně slušivý a myslím si, že jsem se tenkrát rozplývala hlavně nad tím, že mi moc sluší, protože jsem měla na sobě své oblíbené bavlněné šaty a připadala jsem si, podotýkám po celém dni v tom vedru, i přesto dost svůdně. Jaká byla pravda je druhá věc, já šla spokojeně ke kase a pořídila si svůj první kovbojský klobouk. Na příštích několik týdnů byl mým neodmyslitelným módním doplňkem. Jen škoda, že po příjezdu domů, jeho sláva opadla a teď mi slouží na skříni jako lapač prachu. Protože co si budeme nalhávat, jít s ním u nás po ulici vypadá mnohem hůř, než když se s ním procházíte v USA. Ale to předbíhám, protože začala naše dobrodružná cesta a spolu s mapou Států, kam jsem si fixou značila naší cestu, to byla důležitá každodenní součást mých potřeb. Cestou jsme řešily docela svízelné situace, vedle děsivě stoupající venkovní teploty, nás ještě více znepokojovalo naše urputné dodržování pitného režimu a s ním související vylučování nadměrných tekutin. Jednoduše řečeno, kde nic tu nic pouze silnice, žádná křoví a teď jak si poradit. Jakmile jsme zastavily a chtěly vystoupit vykonat potřebu, tak jak po té silnici do té doby nic nejezdilo, najednou se vynořovala stále nějaká auta. Nevím, zda to byla fatamorgána z toho horka, ale byl to opravdu problém. Dospělo to do stádia, kdy jsem Jarunce řekla, no nezlob se na mě, ale to se nedá. Tak jsem běžela po vysušené zemi k jednomu křovíčku a do toho na mě sestřenka zavolá a si dám pozor na hady. A já si pomyslela, dělá si ze mě ta holka srandu? Z toho pomyšlení na syčící zvířátko se má touha po vyprázdnění ještě umocnila a já mávla rukou a s vyděšeným rozhlížením se kolem a hlavně pod sebe, jsem si dřepla a čůrala. Načež sestřenka neváhala a vzala foak, dala velký zoom a cvak cvak. Smála se jak pominutá a já si pomyslela jen počkej, také na tebe dojde. A jelikož tuto část trasy řídila ona, stále jsem jí podávala láhev vody, že musíme v tomhle horku hodně pít…Po zbytek naší cesty se tato hra, kterou můžeme nazvat „čůrající albíčko“, stala velikou zábavou a máme pár vytříbených kousků.

Po několika hodinách jsme dojely do Grand Canyon Village. Začaly se zvláštně stahovat mračna a vypadalo to na bouřku, ale my si pomyslely, že než se tady ubytujeme, pojedeme se na ten kaňón podívat. Na informacích jsme si vzaly mapu návštěvních bodů, které se dají prozkoumat a vyrazily k vyhlídce. To co se přede mnou rozprostřelo nemá slov. Něco tak gigantického a dech beroucího jsem ještě neviděla. Byl to ten největší zážitek, který mi vehnal slzy do očí. Neuvěřitelné co příroda dokáže. Blížící se bouřka a burácení tomu dodávala dramatický tón. Začalo na nás poprchávat a bylo jasné, že v následujících minutách se strhne průtrž mračen, protože okolí se začalo zahalovat do zvláštní mlhy a blesky létaly nebezpečně blízko. Lidé kolem se začali schovávat do přístřešků. Celá ta scenérie byla jak z nějakého katastrofického filmu. Nechtělo se nám pryč, chtělo se nám stále pozorovat tu nádheru, ale stejně jako ostatní návštěvníci, jsme se musely schovat. Ještě jsme poprosily jeden odvážný mladý pár a nás vyfotí a běžely jsme do auta. Zítra se sem vrátíme, protože tohle nestačí vidět jen pár minut. Je potřeba to strávit a pořádně načerpat ty emoce, které to ve vás vyvolá, když něco tak úžasného vidíte a nikdo vás na to nepřipraví. Vrátily jsme se do přilehlé vesnice a zvolily si pro následující dva dny jako útočiště pension Red Feather. Vybalily se, osprchovaly a šly jsme se najíst. Poprvé jsem uviděla klasickou americkou hospodu, obsluha v košilích a s kloboukem v kovbojském stylu, litovala jsem, že jsem si v autě nechala ten svůj. Všude bylo dřevo, koňská sedla a já si dala svůj první velký burger. Tak jako nikdy v životě mi nechutnal, zažívala jsem teď naprostý výbuch chutí a dokonalost. K tomu si dala lahvové pivo a chtělo se mi umřít. Musela jsem si to vyfotit, jen škoda, že ta skvělá chu vyfotit nejde. Po večeři jsme šly spát, unavené cestou. Naprosto přejedená, spařená po celém dni a unavená po cestě jsem opět usínala s pocitem, že tohle není sen, že to prožívám a že je to má životní dovolená, která se s takovými dojmy povede jen jednou za život. Nikdy nepřestanu děkovat mé rodině, že mi velkou měrou dopomohli k takové cestě. A děkuji své babičce s dědou, díky kterým jsem si pořídila letenku a v podstatě tím proměnili ve skutečnost to o čem jsem do té doby jen mluvila, že jednou se pojedu podívat…

Autor: Patricie Ženíšková | středa 5.2.2014 18:09 | karma článku: 12,59 | přečteno: 511x

Další články autora

Patricie Ženíšková

Třicítky na tripu aneb cestování busem po Evropě - Švédsko

To si takhle sedíte s kamarádkou v kavárně, povídáte si, když začne najednou koukat do mobilu. Přehlížíte to. V dnešní době bohužel nic skandálního, ale po chvíli nadšeně zvedne zrak a začne nadšeně gestikulovat a máchat telefonem

7.2.2017 v 15:00 | Karma: 23,28 | Přečteno: 1161x | Diskuse | Cestování

Patricie Ženíšková

Otevři oči Pražáku aneb poznej Prahu očima bezdomovce

Žiji tu už 29 let a Prahu miluju a jsem na ní hrdá. Dostalo se mi ale nabídky, která se neodmítá. Pragulic je projekt, který vám nabízí prohlídku města tak, jak jí žijí bezdomovci, prostitutky, narkomani a další...

29.8.2016 v 15:00 | Karma: 28,42 | Přečteno: 3277x | Diskuse | Ostatní

Patricie Ženíšková

Výlet za tulipány, sýry a dobrodružstvím aneb stálo to za to…

Nᚠposlední den v Holandsku jsme chtěly využít na plno. Nebyl čas ztrácet čas. Venku bylo počasí takové zvláštní, svítilo slunce, ale honily se mraky.

9.6.2016 v 12:00 | Karma: 16,20 | Přečteno: 605x | Diskuse | Cestování

Patricie Ženíšková

Výlet za tulipány, větrnými mlýny aneb vážně poznávám svět - II.část.

Program na poslední dva dny naší dovolené byl jasný. Stihnout co nejvíc. Takže Keukenhof, Zaanse Schans, Katwijk aan Zee, Haag, Goudu a Rotterdam. Zdálo se to jako nelidský úkol, ale my nechtěly o nic přijít.

30.5.2016 v 14:30 | Karma: 12,93 | Přečteno: 374x | Diskuse | Cestování

Patricie Ženíšková

Můj první třídní sraz aneb, tak já už vážně stárnu…

S kamarádkou od základky jsme se chystaly na třídní sraz. Do té chvíle jsem byla stále v klidu přeci jen, když nemáte zkušenosti, tak vám přijde, že jdete v sobotu večer s partou lidí na pivo. Jenže realita je pak trochu jinde..

19.5.2016 v 11:45 | Karma: 17,96 | Přečteno: 1369x | Diskuse | Ostatní

Nejčtenější

Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?

Prodejna o rozloze 295 m2 byla vybavena regály, chladničkami, pekárnou,...
7. listopadu 2026  6:30

Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...

Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci

Potkanů tu žije spousta. Tomuto prý říkají Prašivka.
9. listopadu 2026  15:04

Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...

MAPA: Klíčovou křižovatku v Praze 4 čeká uzavírka. Kvůli metru D se bude objíždět

Tudy se bude objíždět křižovatka ulic Zálesí a Vídeňská. (Foceno 6. listopadu...
5. listopadu 2026  16:08,  aktualizováno  6. 11. 9:04

Výstavba nové trasy metra D významně ovlivní provoz na jedné z klíčových křižovatek v Praze. Práce...

Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola

Pražské metro tentokrát oblékne noční úbor. První Pyžamová jízda upozorní na...
9. listopadu 2026  11:20

Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...

Zvonice, odkud estébáci sledovali ambasády, skrývá nečekané příběhy

Pozorovatelna StB. Zájem o práci zde nebyl velký, rádi si tak přivydělali...
8. listopadu 2026

Pozorovací stanoviště Státní bezpečnosti z doby totality se v Praze staly po 17. listopadu 1989...

Ústecké Činoherní studio uvádí Brechtovu hru Svatá Johana z jatek

ÚsteckĂ© ČinohernĂ­ studio uvĂĄdĂ­ Brechtovu hru SvatĂĄ Johana z jatek
12. listopadu 2026  18:15,  aktualizováno  18:15

Divadelní soubor Činoherního studia uvádí na jevišti v Ústí nad Labem epickou hru Bertolda Brechta...

Plzeňským vánočním stromem bude letos douglaska, rozsvítí se 29. listopadu

ilustrační snímek
12. listopadu 2026  17:36,  aktualizováno  17:36

Plzeňským vánočním stromem, který bude o adventu, vánočních a novoročních svátcích stát na...

Vědci z plzeňské pedagogické fakulty připravují virtuální terénní výuku školáků

Vědci z plzeňskĂ© pedagogickĂ© fakulty připravujĂ­ virtuĂĄlnĂ­ terĂ©nnĂ­ vĂ˝uku ĹĄkolĂĄkĹŻ
12. listopadu 2026  17:20,  aktualizováno  17:20

Vědci z Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) připravují virtuální terénní...

Divadelní festival Lathife v Lanškrouně

ilustrační snímek
12. listopadu 2026  18:46

Multižánrový theatro festival Lathife nabídne o víkendu od 13. do 15. listopadu v Lanškrouně...

  • Počet článků 38
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1541x
Jsem ta, která se rozhodla své zážitky vnímat jako inspiraci pro pobavení svého okolí. Nechci jen stát v MHD a odpočítávat zastávky, ale chci v každé jízdě najít něco o co se budu moc podělit s vámi, čtenáři.

To je mým cílem i při vyprávění zážitků z dalšího cestování. Poznávám svět a neskutečně mě to baví.

 Podívejte se na moje stránky

@PZeniskova
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.