Samotné Tao v jednom z výroků říká: " Můžete-li o tom mluvit, není to Tao, je to jen další věc. Tao nemá jméno. Jména jsou pro obyčejné věci". Anebo další z výroků Tao: " Ti kteří vědí nemluví, ti, kteří mluví neví". Cítím, že je to tak, ale s telepatií by ten přenos "tady o tomto příběhu" trval patrně moc dlouho(smích). Tao te ťing (čínsky: ???, v transkripci pinyin Dao dé jing), se zhruba překládaná jako Kniha o Tao a ctnosti nebo Kniha o Cestě (Tao) a její Síle (Te), je základní knihou taoismu. Její autorství se v legendách připisuje Starému mistru (Lao-c´), jenž ji údajně sepsal kolem roku 600 př. n. l. Název Tao te ťing je pozdějšího data, až z doby dynastie Chan (206–220 př. n. l.), kdy byla řada klasických textů restituována. Původně (jako většina starověkých textů) nesla jen jméno svého původce. Slovo ťing znamená „posvátná kniha“, „morální kánon“ (buddhisté později tento termín používali ve významu „sútra“).
Zaujal mě překlad z čínštiny do angličtiny "THE TAO TE CHING A NEW TRANSLATION AND COMMENTARY" od Ellen M. Chen a její komentáře. Například kapitola 61:
http://www.maccosmetics.com/index.tmpl
61
"Velký stát leží na dolním toku
kde řeky pod nebem splynou
jak je žena pod nebem
žena vždy vyhraje svého muže poklidnou mlčenlivostí
tichým opřením se a ulehnutím
proto, že závislé se rádo opře o silné
a velký stát získá malý stát tím,
že se sníží s laskavou pomocí
k malému státu,
jako když voda teče dolů do údolí,
malý stát se zvětší velkým státem tím, že ho pohltí svým tekoucím klidem
Velký stát, aniž by překročil své hranice
přeje si laskavě vzít ostatní malé pod svá křídla
malý stát, aniž by překročil své hranice
chce nabízet služby ostatním
Teď už jsou oba uznané, malý stát s velkým splynou
aniž by překročily své hranice"
Obecný komentář podle Ellen M Chen:
V rozporu s výroky některých komentátorů, kapitola 61 není o spřádání a hierarchii mezinárodních intrik a kupčení, ale o mezinárodním míru a spolupráci.
Tao zde svým zdravým jazykem naznačuje , "jak velký stát může získat poslušnost malého, a jak malý stát může prosperovat vedle velkého , jako gentleman". Tato symbióza nebo vzájemná fascinace(uchvácení, zachvácení) velkých a malých států nabízí ilustraci o mezinárodní scéně vzájemného doplňování protikladů.
Zjednodušeně extrahováno : Ať je stát malý nebo velký, úspěch diplomacie se v podstatě skládá ze snížení. Charakter " Hsia " dominuje u obou polarit (hsia - symbolicky nízké nebo dolů tekoucí, charakteristické pro pohlcující, nabývající vodu (jin).
Tao 61 ukazuje, že vize mezinárodního míru a tím i "klidu vegetace biosféry"v naší části Universa, vize takto odprezentovaná, je nedílnou součástí celkové vize Tao jako ženského principu.
Což je ale stejně příběh vzájemného snížený a nabytí. LOW-LYING (female - malý stát, poklidné snížení , tichost , vzdání pocty a nabytí, nárůst) . A male- velký stát (muž) přijímá pocty a sníží se k vzdání cti malému státudu(ženě). Jako gentleman se sníží v hrubosti uchopení (malého,slabšího). Ten kdo v této "nerovné-rovné" dualitě vládne, se sám nastolí jako gentleman a sám zapudí své "hrubosti".......
Tao má své kouzlo i když se nutně verbalizuje:
"Existuje cosi - mlžné a beztvaré,
a přece hotové a dovršené.
Povstalo mezi nebem a zemí.
Je tak tiché! Tak pusté!
Stojí samo a nemění se.
Proniká vše vůkol a nic je neohrožuje.
Může se pokládat za matku veškerenstva.
Jeho jméno neznám.
Označuji je jako 'tao'.
Donucen dát mu jméno,
nazývám je 'svrchované"
Hm, lepší obsahově nadčasový, moudrý a harmonický Lao-c´a jeho vize , než na druhém pólu usazený "zlý" Aldous Huxley a jeho Konec civilizace
