Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření…

Na Velikonoce jsem se vždycky moc těšila, i když přiznávám, že jsem přitom zneužívala své práce. Dobrovolně jsem si totiž brala v neděli i v pondělí službu na hradě…abych nemusela pomáhat v kuchyni. Měli jsme krásnou velikonoční tradici. Květná neděle (Italové jí říkají palmová) byla křesťanskou oslavou. I ti, kteří chodili do kostela minimálně, se v neděli týden před Velikonocemi do kostela vypravili. Všichni si přitom nesli olivovou větvičku, kterou jim kněz vysvětil a bez které nemohla být žádná domácnost. Tím tak nějak splnili křesťanskou povinnost a týden poté už mohli slavit „světsky“, s přáteli nebo rodinou.

Ať už jsem velikonoční neděli a pondělí (protože Italové slaví oba tyto dny, neděle jsou pro ně Velikonoce, pondělí „malé Velikonoce“, Pasquetta) slavila s rodinou nebo přáteli, vše se točilo kolem čtyř jídel – lasagní, pečeného jehněčího s brambory, divokého chrěstu a jahod s citronem. Vždy jsme se v hojném počtu sešli u někoho, kdo měl mimo město olivový háj a u něj domek – někdo jen malý, ve kterém byla jen obývací místnost s kuchyní, někdo měl větší i s pokoji na spaní. Všichni ale u něj měli venkovní pec, ve které se vše připravovalo. A musím říci, že lepší lasagne než ty pečené v peci na dřevo jsem nikdy nejedla.

Vždycky to probíhalo stejně – ráno se všichni sešli, aby začali připravovat jídlo (to proto jsem dobrovolně průvodcovala na hradě). Ženy v kuchyni připravovaly lasagne a brambory na pečení, muži venku roztápěli pec a chystali jehněčí. Jelikož se všichni při obědě přejedli, bylo třeba nějak ty dobroty strávit. Jako první přišly na řadu jahody s citronem. Přiznám, že jsem ten citron v jahodách nikdy nepochopila, nikdy jsem mu nepřišla na chuť. A to i přesto, že citrony stačilo sebrat na stromě před domkem a byly o hodně sladší než ty, které se prodávají v Čechách. Stejně mi citron přebil chuť jahod.

Když jahody slehly, byl čas se trošku hýbat. Když jsem velikonoční zábavu zažila poprvé, byl to pro mě doslova šok. Přítelovy tety přinesly dlouhé lano, strýčkové s ním začali točit a tety přes něj skákaly. Připomnělo mi to mé mládí, když jsme s kamarádkami po škole skákaly přes švihadlo. Jenom v té chvíli měli aktéři průměrný věk asi 65 let. A navíc byli v této zábavě tak zběhlí, že jsem jim vůbec nestačila! Styděla jsem se před nimi, že neustále narážím do lana, zatímco tetičky byly bezchybné. Podle mě tajně trénovaly každý týden, aby se pak o Velikonocích přede všemi ukázaly.

Naštěstí zábava pokračovala procházkou po okolních kopcích s olivovými háji. Cíl byl jasný – nasbírat divoký chřest, aby bylo co jíst. Tedy ne, že by nebylo, ale Velikonoce a divoký chřest zkrátka patřily k sobě. A jelikož na chřest chodili všichni, bylo důležité vyrazit včas, aby na „tajná“ místa nedorazil někdo dřív a všechen jej nenatrhal před námi. Já jsem ráda ukusovala čerstvý chřest, i když na mě všichni divně koukali, že se to nedělá. Ale co, když mi chutná, proč si ho nedat. Podle toho, kolik se nasbíralo chřestu, vypadala i večeře. Když ho bylo dostatek, většinou se s ním dělala omeleta. Pokud bylo připravené těsto na pizzu, samozřejmě nemohl chybět ani na ní. A i když „praví“ Italové zásadně nejedí těstoviny k večeři, většinou se připravily i špagety s chřestem, feferonkou a olivovým olejem. Na ty stačilo chřestu i méně. Mňamka. Jen se pak nesmíte leknout, když jdete na záchod, protože po požití chřestu… no zkrátka to po vás na záchodě moc nevoní….

Vrchol Velikonočního pondělí jsem si každoročně dovolila uzurpovat pro sebe. Hrozně ráda jsem se totiž chlubila našimi tradicemi (ne, nemyslím tím pomlázku, tuhle tradici Italové nebyli schopní pochopit, pro ně se zimní lenost vyhání skákáním přes švihadlo, ne mrskáním pomlázkou). A tak nějak už jsem si všechny naučila na to, že jsem jim na Velikonoce pekla barevně zdobené perníčky a voskem pro ně zdobila vajíčka. Pro švagrovou jsem musela vše připravovat v předstihu, protože měli s manželem masnu a ona se hrozně ráda všem chlubila mými výtvory. Přiznám se, že mi to dělalo ohromnou radost. Spousta lidí o nás pořád mluvila jako o Československu, kde Česko leží jim došlo až v okamžiku, kdy jsem jim řekla, že hlavní město je Praha. Ale všichni věděli, že v Česku se pečou vynikající perníčky a zdobí krásná vajíčka. No nepotěšilo by vás to taky?

Autor: Klára Žejdlová | středa 27.3.2024 14:48 | karma článku: 22,15 | přečteno: 585x
  • Další články autora

Klára Žejdlová

Náš rodný jazyk (ať už je jakýkoli) je krásný a často nás chrání. A my to ani nevíme.

Nejsem odborník, ale z vlastní zkušenosti vím, že i když budu mít cizí jazyk tak zažitý, že v něm budu dokonce i přemýšlet, vnímat ho budu jinak než svůj rodný jazyk. I když si to ani neuvědomím. A o to je to vše horší.

2.4.2024 v 13:20 | Karma: 15,70 | Přečteno: 429x | Diskuse| Cestování

Klára Žejdlová

Co děláte o Velikonocích? Taky provozujete skupinový sex?

Asi všichni znají scénu z filmu „Slunce, seno, erotika“, kde velebný pán kupuje svetr pro Cecilku. Italsky nemluví ani slovo, ale prodejcovo „Cosi...cosi...cosi“ pochopí správně po česku. „Jo kozy? Asi tak....“.

8.3.2024 v 12:31 | Karma: 24,29 | Přečteno: 781x | Diskuse| Ostatní

Klára Žejdlová

A je to tady! Karneval je tu, bude se slavit!

Český a moravský masopust se pomalu vrací do našich ulic spolu s jeho tradičními maskami. Někde se tradice udržela a pokračuje dál, na většině míst se obnovuje. Můžeme ale říct, že skoro všude najdeme ty samé masky, stejné oslavy.

13.2.2024 v 17:11 | Karma: 11,17 | Přečteno: 279x | Diskuse| Cestování

Klára Žejdlová

Je libo zakousnout ke kávě kecy? Nebo výmysly? Nebo snad salát? A co hadr? Nebo intrikáře?

Že jsem se zbláznila? Ale ne! To jsme se jenom z vánočního období přehoupli do období masopustního, neboli také karnevalového, které každý rok začíná 6. ledna a končí 40 dní před Velikonoci.

23.1.2024 v 20:48 | Karma: 12,86 | Přečteno: 339x | Diskuse| Cestování

Klára Žejdlová

Ještěže má italský Ježíšek tolik pomocníků!

Itálie je veliká, sám by tolik dárků nestačil roznést a na rozdíl od jeho severských příbuzných nemá soby, kteří by mu pomohli se rychle přemísťovat. Hlavně ale v Itálii nenosí dárky Ježíšek, ale Babbo Natale, tedy „tatínek Vánoc“

15.1.2024 v 18:18 | Karma: 14,98 | Přečteno: 324x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v horské mlze, Raísí je v ohrožení života

19. května 2024,  aktualizováno  19:45

Aktualizujeme Íránská státní televize hlásí nehodu vrtulníku při přesunu prezidenta Ebráhíma Raísího. Stroj...

Srovnání průzkumů: ANO ohrožuje nová koalice, lidovcům umřeli původní voliči

19. května 2024  19:34

Volební modely českých agentur, srovnané redakcí iDNES.cz za celý rok, mají jasno. Hnutí ANO si od...

Desetitisíce zemřou... a nikdo si nevšimne. Japonsko je na hraně fungování

19. května 2024  19:32

Doma v osamění zemře v Japonsku ročně až 68 000 lidí starších 65 let. Jejich smrti si pak delší...

Bylo za útokem na Fica víc lidí? Podle Slováků se chystal i masakr jako v Praze

19. května 2024  16:33,  aktualizováno  18:53

Aktualizujeme Slovenské bezpečnostní složky pracují při vyšetřování středečního atentátu na premiéra Roberta Fica...

  • Počet článků 48
  • Celková karma 20,72
  • Průměrná čtenost 1072x
I když už v Itálii nežiju, stále zůstává v mém srdci.