Život dnes a tady

Dnes sedím u PC a nemám v úmyslu psát žádný příběh ani pokus o povídku. Spíše se chci zamyslet nad současným děním, životem nás obyčejných lidí, kteří jsme nuceni žít právě nyní a v této malé zemičce.

Nikdy jsem si nepomyslela, že já antikomunistka, která mívala v dobách minulých často zbytečné konflikty s tehdejšími mocipány, ať již ve škole, později v práci. Nedokázala jsem držet ústa a krok a říkala všem, co si myslím, s čím nesouhlasím a zůstala jsem stejná. Takže zřejmě budu v každé době mnohým lidem nepohodlná. Nějak jsem se rozepsala rozvláčněji a ještě stále nejsem u pudla věci. V roce 1989 (nemohu srovnat s nadšením 1968 – to mi bylo deset a neměla z ničeho pořádný rozum) spousta lidí se probudila z letargie a doufala, že se věcí změní a skutečně se dočkáme změny k lepšímu. Patřila jsem mezi nadšence a dnes se sama sobě divím, že jsem mohla být tak poblázněná a věřit, že se dočkáme skutečné demokracie. Můj otec mi říkal, ať nejsem naivní, že všechno se děje pouze pro vrstvy, které se obohatí a hloupé řeči o frontách na banány a toaletní papír jsou pouze hloupý zastírací manévr pro nepřemýšlející lidi… Jak mu dnes musím dát za pravdu. Co pomůže lidem s podprůměrnými příjmy, či nezaměstnané, narvané obchody, mnohdy neprodejného zboží, či otevřené hranice, když sedí doma, protože nemají cestovat za co. Takže co se vlastně změnilo? Vlastně nic, politici slouží pouze zbohatlíkům a sami sobě a oškubou pouze ty, kteří mají málo a ve strachu, že přijdou i o to málo, drží ústa a krok. Český národ opět dokázal, že si nedokáže sám sobě vládnout!!! Když vidím, jak se chovají politici, kteří rychle zapomněli na všechny předvolební sliby a bijí se pouze o vlastní prebendy, je mi stydno za nás za všechny. Opravdu si necháme všechno líbit? Vždyť se již ani nedivím, že slyším „zlatí komunisti“! V žádném případě si nepřeji návrat ke starým pořádkům, vůbec nezávidím lidem, kteří ke svým majetkům přišli poctivou prací. Rozhodně však trvám na tom, že zákony by měly být jednoznačné ( a ne mít tolik výkladů, kolik lidí je čte), pro všechny stejné. Co mi nejvíce chybí u naší vládnoucí elity je absolutní ztráta sociálního cítění a především pohrdám tou jejich hrou na „škatulata hejbejte se“! U nás prostě demokracie nikdy nebude, protože tu opravdu nikdy nebyla!!! Dokažte mi, že se mýlím, ráda uvítám jiné názory i návrhy, jak se dá něco změnit k lepšímu.