Vláda, která vládne proti své zemi

Domnívám se, že nejsem sama, komu stávají s hrůzou vlasy na hlavě, při sledování počínání naší vlády, prezidenta i koaličních poslanců. A to jsou věci, které zdaleka ani netušíme, protože masmédia neplní svou roli a přestala plnit roli hlídačů demokracie, ale poslušně poklonkují urzupátorům moci.

Přestává veškerá legrace! To co se děje a bude dít, již hraničí s hazardem s lidskými životy. Ještě ani nevešly v platnost zákonné paskvily a již se na nás začínají hrnout důsledky, které způsobí takovou nestabilitu, že se nám o ni ani nesnilo. Ekonomika této země klesá a její pád je vlastně nezadržitelný. Vláda nedělá nic na její zastavení, natož na zbrzdění. Jedinou její snahou je ožebračovat sociálně slabé, zdravotně postižené, nezaviněně nezaměstnané, seniory, mladou generaci (která nemá naději na profesní uplatnění), započala již likvidací střední třídy. Začíná se zneužívat laciného populismu, aby se vytvořil dojem a bohužel mnozí na to stále slyší, že lidé staří, nemocní a nezaměstnaní jsou vyžírky a zasluhují tvrdý metr. A tak se vymýšlejí nesmyslné zákony, které porušují všechny základní lidská práva, obchází se ústavní zákony, dochází k omezování lidských práv a svobod. Lidé jsou ponižováni a ti, kteří jsou „zatím“ za vodou hlasitě tleskají. Nebudou tleskat dlouho… Tento stát, řízený partou zkorumpovaných neumětelů se řítí do takových problémů,které už nedá nikdo dohromady. Čekáním na volby, protože jiný zákonný prostředek, jak se těchto šmejdů, které si většina zvolila, prostě není, vše nahrává tomu, že tu po těchto rádobypoliticích nastane skutečně spálená země. Oni budou v pohodě, peněz a nemovitostí mají tolik, že mají sebe i své potomstvo dokonale zabezpečeno. Nefunguje justice, ústavní soud je k ničemu, o ombudsmanovi není slyšet. Poradí někdo, jak z toho začarovaného kruhu ven? Český národ je bohužel takový, nadávat doma, ale veřejně dát vládnoucím na vědomí, že už toho bylo dost, se odváží pouze pár odvážných jedinců. Pochopím zaměstnance, kteří mnohdy dělají otrockou práci, za minimální mzdu, která nebude zvýšena ani při růstu životních nákladů. Bojí se ji o to málo, co jim ještě zajišťuje jakouž takou existenci. Pouze se divím těm, kteří jsou již na hranici bídy a nemají již tedy co ztratit, že sedí doma. Namítnete plnými vozíky před supermarkety, věřte, že kdo na to nemá, ten tam není a pořád je levnější využívat akcí, než jít nakoupit do vesnických málo zásobených a předražených obchůdků. Také se ozvou argumenty, že při rozsvěcování vánočních stromů jsou plná náměstí, ale při demonstracích se sejde hrstka lidí. Na to nemám odpověď, pouze si myslím, že je to neinformovaností, masmédia o takových akcích mlčí a také převládající apatie, kdy si každý říká, že nic nezmůžeme. Je to naše národní mentalita, vzájemná hašteřivost, neschopnost se domluvit, sobesctví, ztráta solidárnosti s bližními. Co se ještě bude muset stát, aby se lidem otevřely konečně oči?