Tak si říkám…

Není na světě člověk ten, který by se zalíbil lidem všem. Takže je úplně logické, že ti, kteří vynaloží námahu a mé přemítání si přečtou, budou ostře nesouhlasit s mými názory. Nemám nikomu za zlé odlišný názor, pouze doufám, že jej lze sdělit inteligentně a podloží argumenty.

Dala jsem si ve svém psaní přestávku, ne snad, že bych přestala psát úplně, ale nezveřejňovala jsem je. Pauza byla nutná, musela jsem se zbavit znechucení z některých urážlivých komentářů a také získat určitý nadhled, zbavit se přílišné impulzivnosti. Omlouvám se za poněkud zdlouhavý úvod, vrátím se k meritu věci. Tedy důvodu, který odstartoval mé odmlčení. Sleduji s velkým znepokojenním, co se v naší společnosti děje. Ve světě si z nás dělají legraci, prý jsme národ, který si nechá na sobě dříví štípat. Musím s uzarděním přiznat, že oprávněně… Tajně věřím své intuici, tedy tomu, že se tak nebude dít trvale. Vládnoucí „elita“, málem jsem napsala jelita, se cítí velmi pevná v kramflecích. Dokázali pozoruhodně rychle poštvat jednotlivé skupiny lidí proti sobě. Začíná se tu pomalu, ale jistě plížit totalita, horší než ta minulá. Tehdy se dokázali lidé mocným smát a vzájemně se podpořit. Dnes se většina bojí hlasitě ozvat, ze strachu, že přijdou i o to málo, co jim ještě zůstalo. Rozmáhá se lhostejnost, deziluze, nemravnost a závist. Jistě, protestujících odvážlivců přibývá, ovšem stále se jim nedostává dostatečné podpory všech přemýšlivých lidí. Snad se již blíží doba (je již opravdu nazrálá situace) a řekneme rázně všem těm neumětelům: „DOST!“ Doufám, že ještě není příliš pozdě a něco se dá zachránit, než zničí úplně všechno!!! Lide český, přestaň se třást strachy a konej dle svého svědomí!