Strašidlo komunismu

Dnes je výročí vyhlazení Lidic nacisty, zapomíná se na Ležáky, Ploštinu a všechna zvěrstva, která napáchal německý lid na nevinných lidech.

Vytahují se křivdy a zločiny (netvrdím, že se nestaly), napáchané po válce. Jenže už se nikdo nezamýšlí nad tím, že všechno co následovalo po válce, byla reakce na roky předešlé. Všechny tlučhuby bych povinně nahnala do Osvětimi, aby si uvědomili, co se skutečně dělo. Aby se lid příliš nezabýval současnou politickou situací, tak se opět straší komunisty. Padesátá léta jsem neprožila, co se dělo v Rusku je další problém, kdy po carském útlaku se začali mstít utrápení nevzdělaní mužíci. Proč to však píši? To přece nebyl vůbec žádný komunismus. Dělo se bezpráví ve jménu něčeho, čemu vlastně nikdo nerozuměl. Zamysleme se konečně nad slovy, které se tak snadno vypouštějí do éteru. Zaměňovat násilí, útlak, vraždy za slovíčko komunismus, je buď lidská hloupost, spíše však záměrná manipulace s lidský myšlením. Původní idea komunismu byla krásná, bohužel neuskutečnitelná, zkrátka utopie. Všechny názory jsou zneužitelné, protože je provádějí lidé. Dokáží zmanipulovat davy, na vlně euforie se dostanou k moci a začnou uskutečňovat svůj vlastní program. Ten však nikdy neslouží většině, ale pouze úzké skupině, těch vládnoucích osob a ty sledují pouze naplnění svých žlabů, pěstování si svého ega. Co tím způsobí většině, je naprosto nezajímá. Jejich heslem je: „Po nás potopa!“ Když se obyčejný člověk ozve, že věci nejsou v pořádku, tak se začne vyhrožovat komunismem, frontou na banány, toaletní papír, vložky a ostnatým drátem. K čemu jsou mi přeplněné supermarkety, krachující luxusní obchody a možnost volně cestovat, když nemám práci, tedy příjem, abych si toto mohla zaplatit. To, co se připravuje, vrátí lidi do 19.-tého století,kdy bude skupinka boháčů, kteří si budou užívat a lid dělný a brzy to budou i drobní živnostníci, budou váhat jít třeba jen k lékaři. Tohle má být 21. století? Vzpomeňme si na všechny oběti všech režimů. Nedejme si mazat med kolem úst, přestaňme zavírat oči, zacpávat si uši. Hlavně začněme mluvit a odhoďme strach, toho jsme již zažili snad dost!!! Nezapomínejme na dějiny a nevytrhávejmě věci z kontextu.