Strach
Často mi bývávalo k smíchu, když moje přítelkyně se bála chodit za tmy. Pokaždé spěchávala domů, nebo jsem ji doprovázívala. Nikdy jsem tuto její fobii nechápala a to jsme kamarádky od malinka a dnes jsme dávno dámy v nejlepších letech… Vždy jsem jí říkala, že tma není můj nepřítel, pouze zlí lidé. Ovšem kámošku jsem nepřesvědčila, ta by ani nešla sama do lesa, pouze se mnou se svým manželem. Mou největší vášní jsou osamělé toulky lesem, nejen v houbařské sezoně, ale celoroční. Úžasně si při nich odpočinu, doslova dobiji baterky. Nepotřebuji společnost, prostě potřebuji být sama. To pro změnu nechápe moje nejvěrnější družka, tím nemyslím samozřejmě, že patříme mezi čtyř procentní menšinu.Přes tyto odlišnosti, je naše přátelství pevné a navzájem si dokážeme pomoci, povzbudit se ve všech trampotách, či potěšit se z úspěchů, tak jak je přináší život. Moje špičkování, že je strašpytel, brala s humorem a obdivovala mne, že se nebojím. Nakonec se ukázalo, že zase taková hrdinka nejsem. Všeho do času, přišel den, kdy došlo i na mne… Ten sobotní podzimní den byl nádherný, přímo člověka nutil jít ven. Škoda ho strávit takovými nudnými věcmi jako je uklízení, či žehlení. Udělat se musí, ale práce nemá nožičky, ta počká, nikam neuteče. Ovšem hezkých dní je třeba využít, ty nejsou pokaždé. Neměla jsem stání a hned po snídani jsem si vzala svou tuláckou hůl, vystřelovací dýku, co kdyby se nějaký ten suchohříbek objevil, to by byla věčná škoda ho obejít a vrátit se s prázdnou a tradá na svá oblíbená místa. Tentokrát mé kroky směřovaly ke známé zřícenině hradu. Vykračovalo se výborně, teplota tak akorát, jak to mám ráda, žádné vedro ani zima, sluníčko svítilo, ptáčci a všelijaký hmyz krásně štěbetal, co víc si může člověk přát. Nikde ani živáčka, přesně tak to mám ráda. ZHluboka dýchat, kochat se nádhernou přírodou, vyčistit si hlavu od všeho zbytečného... Krásně jsem si procházku užívala, u hradu trochu vydechla a jinou cestou jsem si to namířila zpět domovu, aby se rodina o trhlou mámu nebála. Všechno se zdálo báječné… Ale co to? Můj zrak zabloudil mimo cestičku přede mnou a já uviděla u stromu sedící postavu. Trochu jsem zmírnila kroky, ale přece jen jsem k tomu člověku zamířila. Začalo mi být podivné, že se nehýbá a při přiblížení vidím, že je ten zřejmě muž, připoután ke stromu. Tady již jsem žádná hrdinka nebyla, ale zmocnila se mne panika. Stojím, nikde nikdo. Volám: „Stalo se Vám něco? Potřebujete pomoc?“ Nic ticho. Zmocňuje se mne hrůza, ten člověk je snad mrtev. Co mám dělat? Pokud žije, je třeba mu nějak pomoci a k nejbližšímu obydlí je to skoro hodina cesty. To by již mohlo být pro chudáka pozdě. Nakonec mé svědomí bylo silnější než můj strach, nemohu odejít a nesnažit se zjistit, zda je třeba zjistit, co se vlastně stalo. Dušička je ve mně malá, ale přece jen jdu blíže. Stále na domnělého trpícího muže mluvím, odpověď žádná nepřichází. Konečně stojím vedle něj… Má naražený klobouk, který mu zakrývá celý obličej. Oblečen je v džinech, kárová košile, na rukou rukavice a obuté botasky. Sbírám poslední zbytky odvahy a na postavu sahám. Nejdříve by se ve mne krve nedořezal, pak si sednu vedle domnělého nebožtíka a propukám v hurónský smích. Pokud by šel někdo kolem, určitě by si pomyslel, že se ta ženská pomátla na rozumu. Možná se někdo z poza buku skvěle bavil, pravděpodobně jsem nebyla první obětí neznámých "rádobyvtipálků". U toho stromu byl přivázán vycpaný hadrový panák. Chechtala jsem se celou cestu, že jsem se nechala takhle napálit! !! Jenže při vyprávění doma, jsem si uvědomila, že tento kanadský žertík mohl také nějaké citlivější povaze ublížit, ne každý člověk snese takový úlek a ne všem je takový zážitek k smíchu…. Odpoledne při kafíčku jsem se přiznala kamarádce, že již vím, co je to mít strach a slíbila ji, že již nikdy si nebudu tropit žerty z toho, že se někdo bojí! Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Na každého jednou dojde! Nejsem žádná vyjímka.
Zdeňka Jašková
Štvanice na prezidenta
Původně jsem se nechtěla vyjadřovat k neskutečně štvavé kampani na našeho pana prezidenta Miloše Zemana, která trvá prakticky od jeho zvolení ve svobodných volbách. Pan prezident ať učiní či řekne cokoliv, okamžitě se zvedne ohromná štvanice ze všech stran, tedy poražených ve volbách, masmédia a co mě obzvláště mrzí, že se k ním přidávají ministři ČSSD, tuto stranu jsem vždy volila, ale již nikdy více, protože se sociální demokracií již nemá nic společného a jejích kopání do člověka, který je vytáhl z upadání do zapomenutí, je prostě podlost. K obusmance Šabatové se odmítám vyjadřovat, protože ta nemá žádný morální kredit k zastávání tak významné funkce.
Zdeňka Jašková
Omluva prezidentu České republiky panu Ing. Miloši Zemanovi
Co mi dal a vzal 17. listopad 1989!!! Dal mi poznatek, že skutečně jde velmi snadno zmanipulovat často i velmi inteligentní lidé!!! A vzál? Veškerou víru v lepší svět!!!
Zdeňka Jašková
Strach
Často mi bývávalo k smíchu, když moje přítelkyně se bála chodit za tmy. Pokaždé spěchávala domů, nebo jsem ji doprovázívala. Nikdy jsem tuto její fobii nechápala a to jsme kamarádky od malinka a dnes jsme dávno dámy v nejlepších letech... Vždy jsem jí říkala, že tma není můj nepřítel, pouze zlí lidé.
Zdeňka Jašková
Vzpomínka, trochu veselá
Bývám svými odpůrci napadána, že si na všechno jen stěžuji, nedokáži napsat nic veselého. Je pravda, že píši hodně pochmurně, ale jsou mezi mými články i veselé příběhy ze života, jenže ty jsou velmi málo čtené. Dnes v převánoční době o politice ani náhodou, spíše zavzpomínám na věci veselejší.
Zdeňka Jašková
Zápisník zbytečného člověka
V dnešní až příliš přepolizované době se mi nechce přemýšlet o blížících se volbách, spíše chci psát o lidech, které jsem měla možnost za svůj život poznat. Tento příběh je jeden z prvních a pokud zaujme, budu v této sérii pokračovat. To, že používám ich formu, neznamená to, že píši o sobě, ale prostě mám pocit, že mám ke čtenáři blíže...
Další články autora |
Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů
Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....
Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát
Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...
Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia
„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...
Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození
Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...
Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka
Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...
V Římě tekla červená. Do protestu proti vraždění žen zasáhla policie
Feministky ve středu v centru Říma potřísnily červenou barvou Španělské schody. Protestovaly tak...
U Kolína bourala cisterna, vytekl z ní asfalt. Hasiči ho několik hodin přečerpávali
K dopravní nehodě dodávkového vozidla a cisterny došlo ve středu před polednem na Kolínsku....
Není třeba mluvit o normalizaci vztahů, řekl Pavel. Slováci se pustili do Fialy
Kdo čekal, že návštěva nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho pomůže k ukončení roztržky...
Prokletí úspěšných. Labouristy straší lenost voličů, z triumfu může být mrzení
Premium Britské volby se podle průzkumů zdají být rozhodnuté. Labouristická strana ukořistí v Dolní...
Rozdáváme plenky pro citlivou pokožku ZDARMA
Hledáte pro svá miminka spolehlivou ochranu a chcete, aby se cítila jako v bavlnce? Nyní máte jedinečnou příležitost zapojit se do testování nových...
- Počet článků 193
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1143x