Můj boj s nadváhou

Je nás hodně, kteří trpíme tou "vznešenou" civilizační nemocí, tedy obezitou. Ráda bych se se čtenáři podělila se dlouholetým bojem s kilograny, nakonec úspěšným. Ovšem nemusí pomoci všem.

Jsem poměrně malá, takže každé kilo navíc je náležitě vidět. Navíc jsem tělesně postižená, z čehož plyne značná omezenost tělesné aktivity. Ani v mládí jsem nebývala žádné božátko, ale do třiceti let jsem si těch 52 kilo držela. Ve třiceti následovala první gynekologická operace a ejhle, brzy jsem vážila 60kg. Po dalších operacích jsem skončila v padesáti na příšerných 86 kilech. Přitom jsem vyzkoušela všechno možné - dělenou stravu, octové koupele, dřinu na rotopedu. Jistě, jednou jsem zhubla o 16 kilo, ale v momentě, kdy jsem se normálně najedla, žádné přejídání, přibrala jsem více, než to, co jsem předtím pracně sundala dolů. Před loní jsem byla dlouhodobě doma, protože jsem měla těžký úraz a jsem po operaci kyčelního kloubu. Udělala jsem jeden pokus, když jsem měla doma spoustu času. Denně hodinu cvičila, i když jen tolik, kolik zvládnu, pravidelně jedla, ne velké porce, a snažím se nesladit, i když občas zhřeším. Dodržovaní pitného režimu se stalo samozřejmostí. Zhubla jsem na 70 kilo a již dva měsíce je to stejné. Jediným výsledkem je, že se mi tvaruje postava. Ovšem tělo si zvyklo na malé množství jídla a hubnutí skončilo. Již jsem se smířila, že další úbytek váhy nebude, jenže pokračovala jsem dále ve svém cvičení, tělo si zvyklo na malé dávky a po dalších měsících mám zcela opačný problém, všechno oblečení jsem musela vyházet, již žádné XXXL, dnes nosím velikost M, někdy S a vlastně již dávno denně hodinu necvičím, jen semtam někdy. Co se stane, až začnu chodit do práce, budu se vracet utahaná večer, na žádné cvičení nebo pravidelnou stravu v práci nebude čas? Nikdo mi přece nebude trpět, že jím místo práce. Nevím sice, co se stalo, do práce již po dvouletech konečně chodím, sice ne do té původní, již zase nemám čas na pravidelnost, ale znovu jsem nepřibrala, spíše se lidé opatrně ptají, jest-li nejsem vážně nemocná! Nejsem, dokonce si koupím i sladké, ale vsadila jsem na 86%-tní hořkou čokoládu, ošidím chutě a vážím již pod padesát kilo. Hlavně hodně tekutin a necpát se pozdě večer. Vlastně se ani nevážím, pouze sleduji, že opět budu potřebovat menší kalhoty. Žádné zázračné léky nepomáhají a jediným výsledkem bude, že přiberu ještě více. Přijít o zdraví tím, že nebudu jíst vůbec nic, to opravdu není řešení, milé dámy. Přála bych všem, aby dosáhly podobného výsledku jako já i když too byla fuška, ale bez práce nejsou koláče!!!