Ještě pár poznámek k mému článku „Tak proč nemohu o žádnou slušnou

Ten svůj životopis zkopírovaný z personální agentury, jsem vložila záměrně, aby si lidé, kteří se ze zoufalství z marného hledání práce, přes internet zaregistrují, uvědomili, jaké paskvily jsou za nás rozesílány případným zaměstnavatelům.

To, že je ten životopis vypadá úděsně vím velmi dobře. Dávno mám napsaný jiný, ale to stejně nic neřeší. Je to jen další kus papíru, na který většinou nedostanu ani potvrzení o přijetí, natož nějakou pozvánku k pohovoru. Pročetla jsem pozorně diskuzi pod článkem. Co je zarážející? Jen málo lidí pochopilo, že jsou mezi námi lidé se zdravotními problémy, chtějí pracovat a normálně důstojně žít. Velká většina se soustředila na kritiku toho formuláře, radili mi, jak se taková žádost o práci píše. Dosáhla jsem sice toho, že si můj článek přečetlo poměrně hodně lidí, za dobře míněné rady všem děkuji. Obvyklé urážky (tentokrát jich ani tolik nebylo) pomíjím, zvykla jsem si. Jednou jsem se rozhodla jít se svou kůží na trh, tak se musím obrnit. Takže ještě jednou, ano životopis je napsaný a formátovaný hrozně, polovina údajů zcela zbytečná. To všechno vím, pouze jsem nechápala, proč musím tolik kolonek vypisovat a dost údajů opakovat. Jenže vážení, ten včerejší blog byl napsán právě z důvodů, aby si lidé uvědomili, že je nás hodně, kteří chceme pracovat, máme jistá omezení a v této společnosti jsme, zdá se, předem odepsaní. Omlouvám se všem a současně děkuji těm, kteří mi vyjádřili svou solidaritu,či poslali soukromé e-maily.