Den poté co SÚKL slíbil urychlit schvalování léku Remdesivir proti koronaviru, přichází informace z tiskové konference v Pekingu, že japonský preparát Favipiravir (tam schválený už v r. 2014), má také být účinný proti koronaviru.
Dnes se konala v Pekingu tisková konference, na které ředitel Čínského národního centra pro rozvoj biotechnologií spadajícího pod tamní Ministerstvo vědy a techniky, oznámil účinnost preparátu Favipiravir i proti koronaviru COVID-19. Favipiravir je primárně lék proti chřipce, který byl v Japonsku schválen pro klinické používání už v r. 2014, produkuje jej Fujifilm Holdings Corp. V Číně byl souhlas k jeho klinickému testování proti koronaviru udělen právě před měsícem, přičemž byla potvrzena jak účinnost, tak nebyly zaznamenány žádné zjevné nežádoucí vedlejší účinky. Ředitel čínského centra zdůraznil, že Favipiravir by měl být zahrnut do léčebných plánů pro COVID-19 tak rychle, jak je možné. Čínský státní úřad pro léčiva již povolil farmaceutickým závodům Zhejiang Hisun Pharmaceutical Co. Ltd. zahájit výrobu ve velkém tak, aby byly zajištěny stabilní dodávky. Tento čínský výrobce si (prozíravě) už v r. 2016 zajistil licenci na japonský patent (základní dvacetiletá ochrana patentu mezitím vypršela vloni, i když mezi pravidly různých zemí existují rozdíly). Taktéž i vláda v Japonsku požádala Fujifilm Holdings Corp., aby se zaměřil na možnosti navýšení produkce. Bezprostředně po zvěřejnění všech těchto informací akcie japonského výrobce vzrostly o 15%.
Pro SÚKL proto přidávam informaci, že nejbližší let zítra z Japonska do Evropy je (můj oblíbený a mnohokrát otestovaný) spoj v 10:55 s Air France na CDG, někdy to bývá i Airbus A380-800, ale nyní jen Boeing 777-300. Jako rezerva pak Aeroflot v 13:20 do Moskvy, obé z Narity, časy jsou v JST - viz třeba zde:
https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=743831
načež pokračuji jedním svým 4 roky starým rukopisem, který mi dodnes nikde pro nezajímavost neotiskli (abych nezdržoval, tak jsem v něm ani moc neprováděl změny - tehdy bylo to antiviretikum Favipiravir rozeznáno i jako prostředek nejen proti chřipkám, ale i proti ebole, nevylučuji proto, že SÚKL nechal tehdy jeho nějakou železnou rezervu třeba pořídit):
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Japonsko má 47 prefektur, jednou z nich je Tojama se sídelním městem Tojama na západním pobřeží hlavního ostrova Honšú, tedy na pobřeží Japonského moře (neboli Východního moře jak zní jeho politicky koretní jméno prosazované Korejci, kteří též razí označení Západní moře pro to, co je jinak známo jako Žluté moře). Tojama patří do oblasti historický nazývané Hokuriku, původně dosti izolované Japonskými Alpami, na jejichž úpatí leží. V horách se těžilo zlato i stříbro a s tím asi souvisí, že jméno Tojama je tvořeno dvěma čínskými znaky, z nichž jeden značí bohatství a druhý horu. Těžba kovů tam dala vznik i jedné z průmyslových nemocí známé jako itai-itai a způsobované znečištěním kadmiem z odpadních vod z těžby (japonské pojmenování má i jiná průmyslová nemoc - minamata, což je otrava metylrtutí). Relativní izolovanost oblasti Hokuriku však definitivně skončila 14.3.2015, kdy byl spuštěn Hokuriku shinkansen, tedy prodloužení již existujícího Nagano shinkansenu přes Tojamu až do města Kanazawa. Z oblast Hokuriku pochází i nejvíce ceněná rýže. A v zimě jsou zde největší závěje sněhu, jak se studený vichr ze Sibiře setkává s vlhkým vzduchem nad nezamrzlým Japonským mořem (moře zamrzá až u Sachalinu) a společně pak naráží na hradbu Japonských Alp. A pro české šotouše je připojen i obrázek námořní přepravy vozů pro Hokuriku shinkansen.
V Tojamě má své provozy i společnost Toyama Chemical Co., od roku 2008 patřící pod obrovskou Fujifilm Holdings Corp. Ve společnosti Toyama Chemical Co. dlouhodobě probíhal výzkum léčiv proti virům chřipky. Taková léčiva sice už existují, ale třeba pro známý Tamiflu existuje omezení na jeho předepisování adolescentům, neb existuje podezření, že u některých může vyvolat sebevražedné sklony. Nadto trvale přicházejí nové kmeny virů chřipky, vůči kterým bude ovšem účinnost různých léčiv nejasná. Výzkumy kulminovaly v březnu 2014 schválením preparátu s názvem Favipiravir, resp. Avigan právě pro léčbu chřipky (v laboratoři se sloučenina ukázala jako nadějná už v r. 1998). Firma vyrobila zásobu 20 000 dávek k použití při příští epidemii chřipky. Název Avigan zřejmě souvisí s anglickým označením ptačí chřipky (avian flu). Je to způsob, kterým se někdy vybírají i jména pro japonské automobily, kdy se korektní cizí slovo lehce deformuje. Příkladem může být Toyota VITZ nebo Mazda FRIENDEE. A tento způsob tvoření jmen zase může mít původ v japonském estetickém kánonu Wabi-sabi, jehož jeden z požadavků na krásno je, aby úplná perfektnost byla v jednom detailu narušena drobnou nedokonalostí, jako je třeba jeden nakřivo rostoucí zub v jinak dokonale pravidelné tváři gejši.
Avigan je relativně jednoduchá organická molekula - derivát pyrazinu, tedy benzenu s dvěma atomy dusíku. Jeho deriváty byly používány už i při léčbě TBC. Avigan působí tak, že blokuje replikaci virů chřipky. Představuje tedy skutečný lék proti nemoci. Tím se liší od paralelně vyvíjených očkování, která slouží jako prevence. Inhibiční aktivita Aviganu naznačovala, že by třeba takto mohl působit i u jiných virů. A tak se na zvířatech zjistilo, že skutečně působí i proti virům eboly. Ježto to byl první preparát, který už byl v Japonsku standardně schválen pro použití jako lék, byl vzápětí úspěšně nasazen ve čtyřech případech Evropanů s ebolou, mimo jiné nakažených zdravotních sester ve Francii a Španělsku, a také v africké Guinei. Japonské ministerstvo zdravotnictví pak vydalo formální souhlas k používání Aviganu i proti ebole, pokud by se v Japonsku vyskytla.
Stran Aviganu se ale upozorňuje, že by mohl působit deformace u lidských zárodků, což je riziko, na které se dnes pamatuje u každého nového preparátu - po tragické historii léku Contergan neboli thalidomide, západoněmeckého preparátu proti bolestem či nevolnosti, který způsobil narození kolem 10 000 dětí s deformovanými končetinami. Naše země tím tehdy byly dotčeny jen zcela okrajově - pokud si někdo preparát přivezl ze Západu. Podobně byly ušetřeny i USA, neb badatelka dr. Frances Oldham Kelsey z úřadu pro kontrolu léčiv (FDA) nedoporučila povolení s tím, že je třeba další testování, za což pak byla v roce 1962 vyznamenána prezidentem Kennedym. Naopak poslední zemí, která používání zakázala, byla tehdy Kanada. Historicky prvním, kdo vznesl pochybnosti o vhodnosti preparátu, byl východoněmecký výzkumník dr. Friedrich Jung.
Situace s Aviganem upomíná na konstelaci, ve které se druhdy ocitl Louis Pasteur. Ten měl v roce 1885 odzkoušenu svou vakcínu proti vzteklině na jedenácti psech, když se dozvěděl o devítiletém Josephu Meisterovi právě pokousaném vzteklým psem. Pasteur neměl lékařskou licenci, leč ve světle toho, že chlapec by v případě propuknutí nemoci zcela jistě zemřel, rozhodl se novou metodu použít, a zachránil mu tak život. V opačném případě by skončil před soudem. Pasteur vakcínu získával z nervových tkání infikovaných králíků. Tyto tkáně pak sušil na vzduchu, čímž předpokládaně oslaboval virus. Rok poté přišel na dvouslovnou adresu ‚Pasteur, Paris‘ telegram z Ruska, zda je možno přivézt devatenáct Rusů pokousaných vzteklým vlkem. Pasteur obratem souhlasil a po dvanácti dnech od pokousání mohla začít léčba - zachráněno bylo šestnáct Rusů. Vakcína se musí začít aplikovat před vypuknutím prvních příznaků, což záleží na době, kterou virus potřebuje, aby se dostal do ústřední nervové soustavy. Nejkratší doba může být jen jeden týden.
Nikdo zatím nemůže s jistotou říci, že i Avigan bude stejná success story, nicméně je to zatím nejnadějnější prostředek. Česko by mělo podobně jako jiné země požádat o několik jeho dávek pro případ nouzového použití.
Foto u perexu: Tabletky preparátu Avigan/Favipiravir původně vyvinutého výzkumníky Toyama Chemical Co. proti virům chřipky [znaky ???? jsou přepis názvu Avigan japonskou pomocnou abecedou katakana pro cizí slova (fakticky čtený jako Abigan)]
P.S.: Pokračování dění kolem Avigan/Favipiraviru:
https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=749171
This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0
