Tajemná vila
Měli jsme totiž nejkrásnější zdravotní středisko z celé republiky. Čekárnu tvořila obrovská hala, obložená kazetami ze vzácného dřeva, v jejím čele byl mohutný kamenný krb a na zdech měděné mříže s motivy květin a všelijakých brouků, zakrývající neviditelné radiátory topení. Z haly stoupalo široké dřevěné schodiště a ve výši prvního patra lemovala celou jednu stranu místnosti galerie s dřevěným zábradlím. Tam se dal vytušit vchod do ordinace pana doktora, kam jsem s maminkou často chodil, měl jsem za sebou černý kašel i spálu a maminka se o mne moc bála. Čekání přinášelo pro malého kluka spoustu času na průzkum téhle tajuplné budovy, obdivování jejích zákoutí, nábytku, schodišť i obrovských vstupních dveří s jaksi nepatřičně přitlučenou cedulkou OÚNZ. Ale nejkrásnější to bylo u zubaře. Tam člověk úplně zapomínal na strach a přestával poslouchat bzučení vrtačky, které se ještě tenkrát nedalo říkat "bezbolestná". Po celé stěně místnosti se totiž táhla skleněná okna, sahající až k zemi a za nimi.... Za nimi to bylo prostě pohádkové. Obrovský bazén s kamennými žábami v rozích, fontánky, zahradní altánky, sochy i mohutné stromy. V bazénu sice místo vody honil vítr staré listí, altánky byly trochu pobořené a cestičky, dříve vysypané bílým pískem, notně zarostlé bodláky a kopřivami, ale i tak to byl ze zubařského křesla neskutečný výhled. Cítili jsme se tady jako v pohádkovém zámku, však nám soudruh ředitel ve škole vypravoval, že to patří nám všem a také nám vypravoval o Sovětském svazu, o tom jak už brzo předhoníme celý svět ve výrobě oceli a zanedlouho budeme mít všechno zdrama. Třeba i zmrzlinu a kino... "Další!" Ozvalo se z pootevřených masivních dveří, vedoucích do ordinace a já jsem byl najednou nařadě. Nemohl jsem tušit, že stejnými dveřmi ještě před pár lety často procházel můj děda a nebylo to zrovna k zubaři...
Karel byl šofér od svých třiceti a ještě k tomu rozumněl motorům. A to bylo v roce 1928 k nezaplacení. Proto si ho mezi svými zaměstnanci mladý pan továrník brzo vyhlédl. Naproti barevně se totiž skvěla úplně nová vila ve stylu rondokubismu a art deca, kterou před pár lety mladí manželé ze dvou úspěšných průmyslnických rodin obdrželi svatebním darem. A k nové vile brzo přibyl další důkaz prosperity. Automobil a ne ledajaký, obrovská americká limuzína Studebaker. Karlovi se najednou otevřel celý svět a jeho krásná manželka Boženka na něho byla náležitě pyšná. Však na ni myslel a ze svých cest s panem továrníkem nezapomněl pokaždé přivézt nějaký dárek. Obrovskou mušli od moře z Itálie, malachitovou soupravu z Francie, čokoládu ze Švýcarska.... Léta plynula, prosperitu třicátých let nahradila vojenská válečná výroba, ale barevna i vila stále vyjadřovaly vznešenou úroveň a dobrý vkus svých majitelů. Personál ve vile nebyl jen chudými sloužícími, ale tak nějak patřil k širší rodině. Karel mohl kdykoliv přijít, půjčoval si pravidelně oblíbené dobrodružné knihy, často odcházel s drobnými dárky, v těžkých válečných dobách i s trochou kvalitního jídla. Tak nějak vypadalo nefalšované prvorepublikové štěstí, v malém městečku vyrostlo pět textilních továren a všem živnostníkům, rolníkům, domkařům a nádeníkům se dobře dařilo. I události po válce naznačovaly pokračování těch šťastných let, byl tu přece Marshallův plán a svět znovu lačnil po módních textilních výrobcích. S panem továrníkem bylo zapotřebí znovu jezdit na zahraniční jednání, do lázní, na hony i na pikniky do přírody. Boženka si dokonce založila malé dámské krejčovství a Karel byl spokojený. Přál si jen ať to trvá věčně...
S mým nástupem do první třídy v roce 1959 jsem přišel o jedno privilegium a to mne velmi mrzelo. Do té doby se často, když na kuchyňských hodinách odbilo poledne, před naším domem rozezněl klakson. A už jsem pelášil. Byl to děda Karel, seděl za volantem oprýskaného šedozeleného autobusu Tatra 500 a bručel pod vousy ať spěchám. Na boku autobusu byl namalováno velkým písmem "Kolora, národní podnik", však jsem to už uměl sám přečíst. Děda byl šoférem a s tím autobusem vozil obědy do továrny. A také pracující na rekreaci v Orlických horách, nebo na koupaliště u řeky. Měl krásné zaměstnání. Až budu velký, také bych chtěl být šoférem...
Zdenek Pfeifer
Analogie
Přicházející ráno zahalilo údolí řeky Metuje do lehké mlhy. Ještě večer ale byly z hradeb vidět plameny vypálené vsi a slyšet vzdálený nářek. Teď zavládlo ticho, přerušované jen třepotáním vlajky se symbolem kalicha...
Zdenek Pfeifer
Punk's Not Dead
Podobný nájezd vesnička nezažila od Třicetileté války. Někteří občané zvědavě pokukovali, jak vlastně takový pankáč vypadá, ostatní zamkli své domovy a dcery na dva západy...
Zdenek Pfeifer
Vítr se zvedá
Město pomalu umíralo a každou noc po západu slunce vydávaly všechny jeho domy slabou namodralou záři.
Zdenek Pfeifer
Jsou to jen vypůjčené světy
Kdo rozhodl, že prožíváme právě tento život? Je opravdu náš? A co když je vlastně všechno úplně jinak?
Zdenek Pfeifer
Konec Belle Epoque
Žebřiňák pomalu kodrcal po prašné cestě a vesnice brzo zmizela za lesem. Mladým hochům na voze nebylo zrovna do řeči. Dřevěné vojenské kufry, natřásající se spolu s nimi, napovídaly běh věcí příštích...
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Ukrajina zničila ruskou minolovku, drony poškodila rafinerii ve Slavjansku
Sledujeme online Zničili jsme minolovku ruské černomořské flotily, ohlásili v sobotu večer ukrajinští námořníci. V...
Malostranský zápisník: Chcimír, nebo mírotvorce? Kdo spolkl ropuchu?
Premium Nechceme slevu zadarmo – a při hlasování o skvělém migračním paktu se statečně zdržíme! ODS už...
Babiš s ruskou vlajkou byl trefný, míní Lipavský. Jitří to společnost, řekl Bžoch
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) považuje kampaň, ve které byl zparodován vizuál hnutí ANO,...
Řidičku překvapila mokrá silnice, dodávka skončila po nehodě na střeše
Mokrá silnice zřejmě překvapila řidičku Škody Fabie, která způsobila v neděli dopoledne nehodu obce...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 634x