Mám takový politický návr. Respektive dva. Již teď vím, že po přečtení tohoto článku budu označen za …. No, přečtěte si ho! Jde o dva názory, co by se mohlo změnit, aby z toho neprofitovala pouze úzká skupina lidí. Týká se to uplácení a kulturně sociálního kapitálu společnosti.
Většina lidí žijících na území ČR pamatuje doby, kdy se na banány stály fronty a za lékařský zákrok se dávaly husy a peníze lékařům do kapsy. To komu se ještě dávaly úplatky nevím, pánčto jsem tehdy ještě nežil. Teď se do uplácení neženu, a když má matka uplácela doktory, aby vzali mýmu tátovi dobře ledvinu, tak jsem byl proti. Co se tedy změnilo. Fronty se občas stojí, na jiné věci. Na úřadech. S tím se nedá mnoho dělat. Ale co ty úplatky? Asi vám to tak vyhovuje. Proč neuplatit, když pak přijdu k bohatství, že? Teď se vám možná zdá, že jsem proti úplatkům, ale ejhle. Nejsem. Jen si uplácejte, kde chcete, koho chcete. Vlastně by se mi líbilo úplatky legalizovat. Sice by pak ztratily punc nelegálnosti a dobrodružství, ale přinesly by peníze do rozpočtu. Jednoduše bych to udělal tak: Kdo dá úplatek, zaplatí daň z úplatku 25%. Kdo úplatek přijme, odevzdá z něho 33,33%, tak aby se uplácený a úplatkář rozdělili o úplatek s ostatními občany ČR rovným dílem – 50:50. A co bychom měli dělat s penězi takto nabytými? Rozdat je v podobě dovolených lidem. Obohatit je kulturní zážitky a poznání okolního světa, což přispívá k sociálnímu rozvoji společnosti (lidé se umí podívat na život i nejen svýma očima). No, přinejmenším nás to potěší, udělá nám radost. A kdo nechce cestovat, dostane peníze na ruku. Když se to propočítá tak to rozpočet zas tak nezabolí. Cca stejně jako armáda. Taky by šlo financovat výuku jazyků. Nebo zavést 4 denní pracovní týden.Proč ne?
