Kyberválka

Dlouho jsem rozmýšlel, zda je vhodné z mého protiválečného pohledu brát toto téma do prstů. Rozhodl jsem se že ano, jen z jednoho důvodu. Věřím totiž, že co je legrační, je neškodné. Ať jde o slova o text. Zneužitelné je ledasco. Včetně mlčení.

Dostali jsme se do období nazývaného mimo jiné turbulentní dobou. S vývojem počítačů se zrychlovalo tempo přemýšlení a možná i samomluvy, které výrazně naspeedovalo celé dění a vibrace okolí. Mnoho lidí může vidět co, může mít, ale nemůžou si to dovolit. Možná i to vyvolalo vlnu počítačového hackerství, které je obdivuhodnou vědní disciplínou, respektive uměním. Nejedná se tak o práci, jak si dotčení zprvu mysleli. Těžce se museli srovnávat se svými mylnými předpoklady. Jak může vyústit restrikce internetu nenápadně začínající jeho sledováním? Že vláda restrikce zavádějící jednoho dne přijde do úřadu a zastaví se před posuvnými dveřmi a dveřník jí bude muset odemknout vedlejší vchod. A mezi těmi šlechtěnými předměty a krásnými užitnými věcmi nepůjde nic dělat, protože nepůjde proud. Možná nejdříve nepůjde internetové připojení a mejlové služby. Nebo prostě nepůjde proud.

A kde je ten slibovaný vtip?

Vzpomínáte z dějin na válku tzv. Třicetiletou? V současnosti může být třicetivteřinová.