Zákaz držení olova je historicky nejhorší legislativní zmetek

Evropská komise bohužel prosadila zákaz držení olověného střeliva v tak paskvilní legislativní podobě, že to porušuje všechny principy právní jistoty i presumpci neviny.

Ty nehorší obavy z nové evropské legislativy týkající se zákazu držení olověného střeliva a rybářských olůvek („olova“) se nyní bohužel potvrdily. Evropskému parlamentu se totiž nepodařilo zablokovat rozšíření komisního nařízení REACH o olovo a během pár týdnů tak bude postihnutelné i to, že máte doma uložených pár broků a před domem je kaluž po dešti či v okruhu 100 m (3 hektarů) potok. Prakticky každý střelec a rybář tak může být kdykoliv popotahován za ohrožování veřejného zdraví a poškozování životního prostředí.

Naprosto mi zůstává rozum stát nad tím, jak něco podobného mohl vůbec někdo sepsat, natož dokonce ještě prosadit jako závazné nařízení! Ono je to celé ale až tak absurdní, že očividně ani kolegové v europarlamentu nevěřili v reálnost vytvoření z mého pohledu naprosto nejhoršího legislativního zmetku v celé historii EU!

Celé to začalo nevinně jako snaha o sjednocení legislativy

Evropská agentura pro chemické látky ECHA předložila už v roce 2018 Evropské komisi zprávu doporučující plošný zákaz olova ve střelivu a v rybářských závažích. Na protesty jak odborné, tak i laické veřejnosti upozorňující na nekvalitně vypracovanou zprávu a neadekvátnost navrhovaných opatření v praxi (alternativy např. olověných broků za železné nebo ocelové způsobují kvůli jiné tříštivosti větší utrpení zvířat a v některých případech existuje i větší ohrožení myslivců odraženými střelami apod.) Komise reagovala s tím, že chystá pouze sjednocení legislativy o zákazu olova v mokřadech, což ale ve většině zemí EU včetně ČR platí. Zpráva o plošném zákazu byla označena jako fake news.     

Upřímně přiznávám, že když jsem o tom poprvé slyšel já, považoval jsem to jako dlouholetý myslivec a střelec za natolik absurdní, že jsem tomu vůbec nechtěl věřit. Olovo stále nemá srovnatelné alternativy, ať už jde o cenu, použitelnost, a hlavně co se už zmíněných celkových vlastností týče. Osobně jsem se proto sešel s eurokomisařem pro životní prostředí Karmenuem Vellou, abych si ověřil, jak se věci mají. Přímo do očí mi potvrdil, že se žádný plošný zákaz nechystá a jedná se pouze o sjednocení zákazu pro mokřady, který pro Česko nebude prakticky nic znamenat, protože už tuto legislativu dávno máme.

Jak se ale záhy ukázalo, nebyla to pravda a zpětně si vyčítám, že jsem panu Komisaři věřil. Do té doby jsem sice neměl žádný větší důvod Komisi nevěřit, i tak to prostě byla chyba.

Komise přes všechny výtky považovala návrh za přiměřený

Proti zákazu olova jsem pak celou dobu dělal vše, co se dalo a do poslední chvíle jsem se spolu s dalšími kolegy pokoušel přijetí změn současné legislativy zabránit. Několikrát jsem kvůli tomu interpeloval Evropskou komisi, posílal otevřené dopisy i stížnosti.

V září loňského roku jsem se ptal na to, proč Komise i veřejně do médií potvrzovala, že v plánu je jen sjednocení legislativy pro mokřady, když agentura ECHA už i požádala o návrhy konkrétních provedení zákazu? O dva a půl měsíce později jsem dostal odpověď, že Komise legislativu už dokonce dokončuje a vydání se očekává koncem roku 2021, kdy prý určitě zohlední dopady na všechny zúčastněné strany.

Už začátkem února 2020 byl ale představený nový návrh na změnu nařízení REACH, z něhož bylo už křišťálově jasné, že zprávy o plošném zákazu nebyly žádným hoaxem. Požadován byl nejen zákaz užívání, ale dokonce i jen pouhé držení olova v mokřadech. Mokřady byly navíc velmi nejasně a neskutečně široce definované jako „území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů“, čemuž odpovídá klidně i kaluž a měli bychom tak legislativu založenou na něčem tak nestálém, jako je POČASÍ. Okamžitě jsem proto znovu interpeloval Komisi, která ve své odpovědi všechny obavy jen potvrdila.

Komise ignorovala i návrhy své vlastní agentury

V dubnu se podala ještě jedna interpelace,  protože jsme zjistili, že i výbor SEAC agentury ECHA podtrhl obavy ze srozumitelnosti použité definice mokřadů a z problémů spojených se zákazem držení. Zajímalo mě proto, proč nevzala Komise stanovisko tohoto výboru v potaz?

Odpověď mi vyrazila dech, prý právě takto to je „v zájmu právní jednoznačnosti a vymahatelnosti“ a na držení stovky metrů od mokřadu to rozšířili proto, že je obtížné chytit někoho při střelbě - a co kdyby se nějaký brok do toho mokřadu ještě dokutálel! Zároveň zásadně zkrátili všechny lhůty, které standardně prosazování podobné legislativy vyžaduje.

I schvalování ve výboru provázely skandály

V květnu jsem následně podal stížnost eurokomisaři pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijusi Sinkevičiusovi a komisaři pro vnitřní trh Thierru Bretonovi kvůli nepřijatelnému procesnímu postupu Evropské komise při přijímání legislativy k regulaci olověného střeliva. V procesu se totiž vůbec nehledělo na transparentnost a nestrannost, které jsou základním stavebním kamenem fungování Evropské komise. Vyzval jsem proto oba zodpovědné komisaře k nápravě.

K porušení nestrannosti došlo tím, že sami pracovníci Generálního ředitelství pro životní prostředí (DG ENVI) lobbovali u expertů z členských států EU ve skupině NADEG (výbor odborníků pro směrnici EU o ptácích a směrnice EU stanovištích), aby ovlivnili hlasování zástupců svých států v klíčovém výboru REACH (tj. Evropský výbor pro registraci, vyhodnocování, autorizace a zákazy chemických látek pod DG ENVI). Cílem bylo samozřejmě schválení zákazu olova v mokřadech.

Výbor REACH jim to přitom předtím už dvakrát zamítl, a to mj. i kvůli zmiňované příliš extenzivní definici mokřadu, kdy zákaz držení chtěli rozšířit i na okruh 400 m od jakékoliv, byť dočasné vodní plochy. Návrh udělali přes veřejný dokument, u něhož se zjistilo, že jej nepřipravili k tomu určení úředníci z kritizovaného DG ENVI, ale převzali jej od organizace Birdlife. O nějaké neutralitě a nezávislé práci tak nemůže být ani řeč. Jednalo se o naprosto skandální porušení principů „řádné správy“ a asi nikoho nepřekvapí, že reakce Komise přišla až po mnoha měsících a byla plná jen alibistického mlžení. 

Ve výboru REACH byl nakonec návrh těsně schválen až při čtvrtém hlasování s tím, že „nárazníkové pásmo“ okolo mokřadu bude 100 metrů. V listopadu dostal věc k připomínkám parlamentní výbor pro životní prostředí a veřejné zdraví (ENVI), kde návrh i přes velkou snahu kolegů z frakce (bohužel nejsem členem tohoto výboru) i dalších českých europoslanců také těsně prošel.

Šílený návrh nakonec vstoupí v platnost

Poslední šancí na záchrannou brzdu bylo prosadit na hlasování celého pléna námitku, aby se ještě hlasovalo o navrácení zmetkového návrhu na přepracování do komisního výboru REACH. To se podařilo zvládnout, korespondenční hlasování a nemožnost vyjednávat ještě na místě, protože drtivá většina europoslanců v Bruselu poslední měsíc vůbec není, ale nedopadla v náš prospěch. Je očividné, že mnoho kolegů vnímalo jen a pouze to, že olovo je za určitých podmínek toxické, nepřečetli si konkrétní znění a byli prostě pro zákaz.

Náprava už není možná 

Jelikož ale námitka neprošla, vstoupí v platnost naprosto šílený návrh Evropské komise schválený v září. Bohužel už neexistuje žádný způsob, jakým by se dalo rozhodnutí zvrátit. Při hlasování v Radě EU se proti zákazu postavilo pouze pět států (včetně ČR) z 27. Zanedlouho proto vyjde schválená změna v úředním věstníku EU, a pak se jednoduše o olověné střelivo novelizuje příloha nařízení REACH. Je to přímo závazné, přičemž zde platí dvouleté přechodné období, které samozřejmě vůbec nepomůže.

A aby toho nebylo málo, plánuje Evropská komise na začátku příštího roku prostřednictvím agentury ECHA představit úplný zákaz olova i mimo mokřady, a to jak u kulového, puškového, malorážkového střeliva i olověných diabolek a broků do vzduchovek a rybářských olůvek.             

Z mého pohledu si tímto jednáním pod sebou podřezává větev celá EU a jestli se tento přístup rychle a zásadně nezmění, jsou další exity jen otázkou času.

Přeji hezký den a veselou mysl!