Romové prý mohou bez práce získat důchod 24 000 korun a jiné nesmysly

V Česku vidím jako obrovský problém šíření nesmyslů o Romech v řetězových mailech a jsem přesvědčen, že předně kvůli nim se ve společnosti šíří protiromské nálady, ač mnoho Romů už normálně pracuje a jejich děti studují.

V Česku vidím jako obrovský problém šíření nesmyslů o Romech v řetězových mailech a jsem přesvědčen, že předně kvůli nim se ve společnosti šíří protiromské nálady, ač mnoho Romů už normálně pracuje, jejich děti studují a celkově se nepřizpůsobivost už zdaleka netýká výhradně této skupiny.

Šíření podobných nesmyslů bohužel pomáhá nekritická důvěřivost některých lidí, co si vůbec neověřují pravdivost informací, které jim mailem poslal či sdílel na sociálních sítích někdo z jejich přátel či známých. Sice to není pravda, ale mohla by být, ne? A ten Franta by to přece jen tak neposílal. Hoaxů o Romech se tak dá najít bezpočet, ty nejznámější bych rád v tomto článku uvedl na pravou míru.

Co případ, to naprostý výmysl

Možná si vzpomínáte na to, jak se před deseti lety právě převážně řetězovými maily šířila „šokující zpráva“ o tom, že Romové mohou získat starobní důchod 24 000 korun i bez práce, protože se pro ně měl rovnou vypočítávat na základě průměrného platu v Česku. Zní to opravdu neuvěřitelně, že? Hoax se dočkal takového ohlasu, že na něj muselo reagovat i MPSV, které veškeré lživé informace vyvrátilo.

Pravda je taková, že aby kdokoliv mohl starobní důchod pobírat, musí dosáhnout předepsaného věku a minimální doby, kdy má přispívat do důchodového fondu. Pro výpočet důchodu je pak směrodatné to, kolik daný člověk vydělával a počet let, během kterých odváděl peníze do důchodového systému. Celkově podmínky starobního důchodu jasně určuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který platí pro všechny stejně a nerozlišuje se zde mezi Romy a všemi ostatními.

Další hoax, který se rozšířil v podobné době byl ten, že Romové v lékárně nemusí vůbec platit za léky. Kdosi prý viděl, jak lidé z romské menšiny vytáhli v nějaké lékárně papír ze sociálky a nemuseli nic platit. Lékárnice pak prý měla šiřiteli hoaxu vysvětlit, že jsou sociálně slabí, proto mají vše zdarma a asi to platí stát. Něco takového je ale naprostý nesmysl. Ani lidé pobírající dávky v hmotné nouzi nemají zdarma léky ve volném výběru či takové, kde je vyžadovaná spoluúčast pacienta. Kdyby měl kdokoliv přístup k jakýmkoliv lékům zcela zdarma, tak už by tu navíc byl dost slušný černý trh a oficiální lékárny by ani nemusely existovat.

Jak Romové nezbohatli na sociálních dávkách

Nekonečně omílaným tématem spojovaným s Romy jsou i sociální dávky. Díky lživým mailům je rozšířená představa, že Romové pobírají mnohem vyšší dávky než ostatní. Patrně nejznámějším se stal hoax z roku 2011, kdy po internetu kolovala ofocená poukázka na dávky za 35 000 Kč určená jedné romské ženě žijící v Chánově. Cílem této zprávy bylo právě vyvolat v lidech pocit, že Romové dostávají pravidelně takové částky za nic.

Poukázka sice skutečně existovala, nicméně pravda byla i v tomto případě někde úplně jinde, než si mnozí mysleli. Deník se už v roce 2011, kdy se ofocená složenka poprvé začala šířit na internetu, pokusil dotyčnou příjemkyni poukázky najít. V Chánově opravdu žila v bytě s přítelem a dvěma dětmi. Jí samotnou se sice zastihnout nepodařilo, nicméně její přítel potvrdil, že měsíčně dostávají zhruba 13 tisíc korun. Zároveň dodal, že celková částka uvedená na složence byly zmeškané dávky vyplacené mimořádně najednou kvůli zdravotnímu postižení dcery jeho přítelkyně.

Její bývalý manžel měl dceru týrat. Nově narozené dítě s mozkovou poruchou skončilo v kojeneckém ústavu, ale ženě se dítě nakonec podařilo soudně získat zpět a pak zažádala o příspěvek na péči. Ten mohla dostat až po rozhodnutí správního orgánu, kde bylo třeba i vyjádření posudkového lékaře. A jelikož řízení zřejmě trvalo déle a žena žila bez příspěvku, po schválení ho dostala zpětně i za předešlé měsíce. Na dávku měla totiž matka nárok od té doby, kdy jí bylo dítě navráceno.

Dům, kde zmíněná žena bydlela, byl navíc podle svědectví novinářů z Deníku v té době zdevastovaný, odpojený od teplé vody a prázdné byty byly plné odpadků. Nikdo by dobrovolně nebydlel v takovém domě hrůzy, pokud by opravdu bral dlouhodobě 35 tisíc korun každý měsíc.   

Zálohy jako zdroj příjmů?

Další z oblíbených nesmyslů je o tom, jak se dodavatel energie stal pro Romy vítaným zdrojem příjmů, když si u něj zvýšili zálohy. V tomto případě není od věci uvést téměř celý text hoaxu založený na údajné výpovědi jedné zaměstnankyně klientského centra ČEZu: „Cikán spotřebuje elektřinu za 2000 Kč měsíčně. Zajde na zákaznické centrum ČEZ a dá si žádost o zvýšení záloh na 4000 korun. S potvrzením o výši záloh jde na sociálku a požádá o podporu, protože na placení tak vysoké zálohy nemá. Sociálka mu klidně vyplácí měsíčně podporu 4000 Kč. Nikdo nic nekontroluje, neprověřuje. Cikán každý měsíc "zaplatí zálohu". Na konci roku udělá ČEZ vyúčtování a zjistí, že cikán má 48 000 korun přeplatek. Tak vyplní složenku a pošle jí cikánovi, ten si pěkný balíček vyzvedne na poště.“

Prakticky všechno, co je v citovaném textu napsané, je lež a k takovému případu nemohlo nikdy dojít. Podle tehdejšího vyjádření MPSV měl mít aplikační program OKnouze, určený pro výpočet příslušných dávek pomoci v hmotné nouzi, zavedenou určitou hranici pro uznání výše zálohy, a tu nebylo možné překročit. Není tedy možné, aby si člověk pobírající dávky mohl zvyšovat zálohy, jak se mu zachce.

A co je důležité, MPSV ve svém prohlášení uvádí, že „po vyúčtování záloh aplikace vrácený přeplatek rozpočítá, určí skutečné měsíční částky nákladů na energie a vyčíslí případný přeplatek na dávkách hmotné nouze s ohledem na výši zálohy, kterou osoba skutečně uvedla. Takovéto přeplatky lze následně např. srážet z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky.“ V krátkosti řečeno, šance obohatit se na zvyšování záloh za elektřinu se prakticky rovná nule.

Možná jste si také všimli, že dokonce ani uvedená částka za přeplatek nesedí. Autor hoaxu buďto neumí vůbec počítat, nebo spoléhá na to, že lidé jsou natolik hloupí a neví, kolik nám vyjde, když částku 2000 vynásobíme číslem 12. Pokud má někdo spotřebu elektrické energie 2000 Kč měsíčně a navýší si zálohu na 4000 Kč, přeplatek by samozřejmě činil jen 24 000 Kč, a ne 48 000.

Přeposílanky přispívají k napětí ve společnosti

Většina uvedených hoaxů je staršího data, avšak o to jsou známější. Rozhodně to neznamená, že by nevznikaly také nové, případně se ty starší neobjevovaly v recyklované podobě znovu a znovu. V mnoha obměnách se na různých místech čas od času začne šířit např. fáma o tom, že Romové prý mají kromě jiných údajných výhod také vstupy zdarma na koupaliště. Např. mostecký Aquadrom nebo koupaliště v Brně a v Ústí nad Labem jsou příklady míst na koupání, o nichž se se šířily o tom, že Romové na ně mají vstupné zdarma. Nikde ale žádné takové výhody neexistují.

Zmíněné přeposílanky jsou jen špičkou ledovce a dalo by se jich samozřejmě najít mnohem více. Vyskytují se v různých podobách a obměnách, ale zároveň je zřejmé, že mají několik věcí společných: Nemají žádnou oporu v realitě, šíří klamné předsudky o Romech, přispívají k šíření protiromských nálad a pnutí mezi Romy a Neromy, a v konečném důsledku tak škodí celé společnosti.

Mnoho už bylo napsáno i o nutnosti bojovat s dezinformacemi a dalšími „fake news“. To je samozřejmě správně. Cestou ale není cenzura, ale spíše vysvětlování a apel na to, aby se člověk nad každou zprávou zamyslel, jestli je to pravda. A o to jsem se pokusil v tomto článku.

Přeji hezký den a veselou mysl!