Chtěl bych poděkovat řeckému premiérovi Alexisovi Tsiprasovi a dnes již bývalému ministrovi financí Janisovi Varufakisovi za skvělý nápad, jak se vypořádat se svými věřiteli. Ode dneška jsem přestal splácet všechny své úvěry...
Ode dneška jsem přestal splácet všechny své úvěry, protože můj bankéř, který mě půjčil a pomáhal mi, je terorista.
Před několika lety jsem si žil na vysoké noze. Pořídil jsem si na dluh velký luxusní dům, drahé auto, nádhernou loď, letadlo a další mnoho důležitých věcí, které k životu nezbytně potřebujete. Banky mi ochotně půjčovaly, protože jsem měl ve svých finančních výkazech o obratu a zisku pár drobných chyb v číslech.
Poté, co se na to přišlo, jsem dostal od bankéřů šanci se uskromnit. Některé věci jsem musel prodat, něco mi zabavily ty zlé banky. Nicméně stále jsem si žil o mnoho lépe, než moji sousedi. Dokonce mi banka pomohla získat výhodnější půjčky za 2 procentní úrok, abych mohl věci lépe splácet dluhy, na které jsem prostě neměl peníze. Sousedi, kteří řádně splácejí, měli půjčku za 9 procent.
A když přišel ten zlý bankéř s tím, že se fakt musím uskromnit, že s celou rodinou nemůžeme jet opět na Tahiti na dovolenou, kterou jsem jim před šesti měsíci slíbil, začal jsem být naprosto arogantní, nazval jsem ho teroristou a práskl telefonem. Nikdo mi nic nařizovat nebude.
Doma jsem okamžitě nechal udělat rodinu referendum, zda přistoupíme na vyděračské podmínky bankéře. Až na babičku byla celá rodina proti. Proto jsem mu dnes poslal dopis s žádostí o schůzku, abychom se domluvili na odpuštění části dluhů a odklad splátek minimálně o 20 let. Uskromňovat se prostě nebudeme….
Možná někdo řekne, že je to přitažené za vlasy. Ano je a není. Výše uvedený příběh ukazuje spíše na absurditu celého řeckého příběhu, jak na reálie. Řecká metoda vypořádání se s věřiteli je totiž naprosto originální a nezopakovatelná. Pokud někdo označuje Čechy za „Švejky“, tak se mýlí. Řekové nás naprosto trumfnuli. A já jen pevně věřím, že jim na jejich „švejkování“ Evropská unie neskočí a pořádně je zchladí studenou vodou. Přece jenom bych byl rád, abychom si, my Češi, v něčem zachovali prvenství.
Přeji hezký den a veselou mysl!
