Kdyby hotel Praha koupil kdokoliv jiný, než Petr Kellner a PPF, asi bychom se nikdy o jeho bourání nedozvěděli. Nicméně poté, co ho koupil, rozhodla se partička mladých aktivistů začít bít na poplach a demonstrovat před PPF. Jejich nekulturní vystupování proti samotnému Petru Kellnerovi a nazývání ho buranem či vekslákem však na druhé straně otevřelo otázku, zda a co chránit za „památky“ z doby komunismu. Co je památka a co už není?
Hotel Prahawww.wikipedia.com
Hotel Praha byl dostavěn v roce 1981 jako luxusní hotel pro delegace komunistických papalášů a už tehdy se urbanisticky na Hanspaulku nehodil. Navíc i z tehdejšího pohledu byl tento předimenzovaný kolos se třemi střílnami a přípravou pro raketové vojsko ekonomicky nerentabilní. Jenže ekonomika tehdy nehrála roli.
Pamatuji si, jak se mu u nás přezdívalo hotel „Bolševik“. Říkalo se o něm spousta vtipů, fám a skazek. Hnusná socialistická stavba, která se nikomu v rodině nelíbila. Zatímco v celém Československu se stála fronta na banány a toaletní papír, návštěvníci hotelu neměli problém večeřet kaviár a zapíjet ho pravým šampaňským. Prostě papalášský hotel, který chce nyní někdo označovat za "památku". Proboha na co? Na to, jak se parta komunistů měla dobře?
Provozovat hotel Praha je ekonomický nesmysl
Hotel sám o sobě jako stavba mi nepřijde nijak architektonicky zajímavý. Přiznávám ale, že mě zaujaly pouze některé interiéry, které se však podle informací médií díky předchozímu majiteli nezachovaly. Pokud chce tedy za současného stavu někdo chránit betonové monstrum, kterým Hotel Praha jako budova bezpochyby je, měl by říci také v jaké podobě a jak si představuje jeho provoz. Křičet na ulici dokáže každý, ale udržet podobné paláce v ekonomicky pozitivní bilanci neumí nikdo.
A co tedy s hotelem? Provozovat hotel Praha není ekonomicky možné. Rekonstrukce hotelu by musela být v řádech stovek milionů a vlastníkovi by se nikdy nevrátila. Tvrzení, že byl někdy hotel ekonomicky výdělečný, se jeví jako pěkná demagogie. Jedině, že by se z něho udělalo muzeum socialismu...
Chránit zajímavé památky z doby socialismu? Ano, ale jaké…
Chránit ho jako národní kulturní památku jen proto, že se vymykal z tehdy běžných „paneláků“ nestačí. Památky musí mít nějakou vyšší hodnotu a kulturní přesah. Ten v hotelu Praha nevidím, podobně jako nevidím důvod památkově chránit jihlavský Prior, krkonošských hotel Labská Bouda nebo Palác kultury v Praze. Jsou to monstra, která prostě do daných lokalit nepatří a měla by se přestavět nebo zbourat.
Určitě se najdou stavby z doby komunismu, které označíme za ukázkové architektonické poklady. Ale díky ideologii a způsobu realizace jich moc nebude. Estetika není přítelem žádné ideologie a ideologie není přítelem ekonomiky. A tak buďme rádi za každého Kellnera, který nám pomůže zbavit se těchto „pomníků“ minulosti a postaví v daných lokalitách něco, co bude mít hodnotu a smysl i pro další generace.
Přeji hezký den a veselou mysl!
