Grafické schéma umožňuje v některých případech lepší přehled o dané problematice. Během komentářů o zadlužování ČR dochází často ke sporům o jeho původu či významnosti jednotlivých faktorů, které jej způsobily či způsobují. V článku je přehledně zobrazeno porovnání zadlužení a velikosti ekonomiky ČR v roce 1994 a 2011, včetně zobrazení struktury privatizace, která proběhla v první polovině 90. let.
Hodnoty, které jsou zakresleny v grafickém schématu vycházejí z následující tabulky a byly získány z různých zdrojů.
V letech 1990 až 1993 proběhla tzv. Malá privatizace, kdy bylo privatizováno převážně formou veřejné dražby cca 30 000 jednotek, za něž stát získal cca 31 miliard Kč. V letech 1992 až 1995 proběhla tzv. Velká privatizace, kdy došlo k přímým prodejům státního majetku, jeho převodům na města či do rezervních fondů akciových firem, k restitučním převodům a tzv. Kupónové privatizaci.
Kupónová privatizace tvořila cca 43% privatizovaného státního majetku a v první vlně byla tvořena 940 podniky a v druhé vlně 861 podniky. První vlny kupónové privatizace se zúčastnilo 77% občanů a druhé 74% občanů. Občané uložili v kupónové privatizaci do investičních privatizačních fondů (v 1. vlně 264 fondů a v 2. vlně 353 fondů) cca 190 miliard Kč a z nich je odhadováno, že bylo zcizeno cca 50 miliard Kč (tzn. že zcizeno bylo 26% majetku z investičních fondů či 15% majetku z kupónové privatizace či 6,5% majetku z celkového privatizovaného objemu). Privatizace v ČR začátkem 90. let 20. století byla unikátním projektem, jenž neměl ve světové historii obdoby, když během několika let bylo privatizováno prakticky 100% znárodněné státni ekonomiky.
Při kritizování „Kupónové privatizace“ jako formy privatizace státního majetku je zmiňováno, že za její provedení nebyla nikomu předána Nobelova cena, i když svým rozsahem i odbornou kapacitou jejích tvůrců (Tomáš Ježek, Václav Klaus a Dušan Tříska) na to potenciál měla a to je důkazem, že privatizace touto formou nebyla nejúspěšnější a mohla být provedena lépe.
Dále je zmiňováno, že byl podceněn odhad poměru podnikatelů a podnikavců v populaci ČR té doby a tím došlo na místo očekávaného rozvíjení podniků tvůrčími podnikateli k jejich rozprodání a likvidaci či přeprodávání zahraniční konkurenci a utlumením, tak jejich potenciálů podnikavci soustřeďujících se na rychlý zisk s cílem „být za vodou“ místo „poskytovat a rozvíjet kvalitní služby“ ostatním.
Z grafického schématu lze rozpoznat, že rozsah Kupónové privatizace z objemu ekonomiky nebyl natolik významný jako je současná míra zadlužení vzniklá nevyrovnaným hospodařením státu v letech 1997 až 2011.
Čtěte na podobné téma:
Grafické schéma světové ekonomiky a zadlužení jednotlivých států
Politická zodpovědnost za zadlužení ČR za posledních 15 let
Žebříček poslanců nejčastěji schvalujících zadlužující politiku ČR
