Posedlost pangasiem

Bohužel, stává se obecně známou pravdou, že kvalita některých potravin jež jsou nabízeny v českých supermarketech je dlouhodobě špatná. Záhadou stejně nepochopitelnou potom je, proč takové potraviny lidé kupují. Potud časopis – rubrika víno & styl | letem světem.

V nabídce potravin se na českém trhu v jistém čase objevil nový produkt: pangas (správněji pangasius spodnooký). Snad prý je dnes u nás dokonce nejprodávanější rybou. Radost bychom však z toho mít neměli.

Častým omylem kupujících je, že se jedná o rybu mořskou s vysokým obsahem jódu ve svalovině. Nic není pravdě dále. Pangasius je sladkovodní sumcovitá ryba. Pochází původně z ústí vietnamské řeky Mekong a Menom-Čao-Praja, které jsou v současnosti v podstatě odpadní stokou Asie. Sbírají se do ní veškeré odpady z Laosu, Thajska a Vietnamu. Pěstována je tam dnes uměle s typickou vietnamskou pracovitostí.

Již o hodně méně známým faktem je, že tato ryba trpí velmi zhusta kožním (žaberním) parazitem. K „léčbě“ je používána tzv. „malachitová zeleň“, systematickým názvem [4-[alfa-[4-(dimethylamino)fenyl]benzyliden]cyklohexa-2,5-dien-1-yliden]dimethylamonium-chlorid, chemickým složením: C₂₃H₂₅Cl₁N₂. Tato látka se používaná jako lokální anestetikum, či jako prostředek proti bakteriálním, plísňovým, protozoálním a dalším infekcím ryb a rybích jiker. Využívá se i k bakteriologickému barvení. (Akvaristé ji jistě velmi dobře znají.) Tato látka patří do skupiny „Xn“ (zdraví škodlivá) a „N“ (nebezpečná pro životní prostředí) a je výrazně karcinogenní.

Ryba pangasius dorůstá velmi rychle jateční váhy. Je omnivorní (všežravá). Ve smyslu vše = opravdu vše. Distribuuje se prakticky bezvýhradně v podobě filetů. Mražených, vezených přes půl světa. Zajímavá je snad jedině její cena – je velmi laciná. V některých zemích je ale její prodej zakázán, protože je živena jen splašky a chemikáliemi. Při životě je držena pouze v umělých nádržích v dezinfekčních prostředcích. (U nás samozřejmě zakázána není.) V protikladu k ní je české prase vlastně velmi čistotný a dobře živený tvor. O mnoho lépe chutnají třeba chlazené tresky, bílé, nebo tmavé. Nebo jakékoliv jiné ryby.

Zásadní výhradou je to, že tato ryba nechutná jako ryba. Její maso je máslovité struktury, téměř bez kostí (což je pokládáno za výhodu), ale prakticky bez chuti a zápachu. Výživové, nutriční hodnoty tohoto tvora jsou malé až nulové. Pokud ji označíme jen za jakýsi „amaroun“, nejsme od pravdy daleko.

Zdá se, že mnoho lidí v České republice má velmi sebevražedné sklony.