O sodomii, prznitelích a smilnících

Vlastně se mi ani nechtělo opustit vcelku poklidné zátočiny jazyka českého a gastronomie, ale musím dnes vkročit do politických vod Divoké Ostravice.

Už před měsícem jsem těsně po zatčení dr. Ratha napsal, že abych se zbavil poněkud hořké pachuti v ústech, je třeba, aby v blízké budoucnosti policie vynašla jakéhokoliv jiného prznitele demokracie z jiné politické strany.

Netrvalo to dlouho a dnes visí pověstný Damoklův meč nad exministriní Vlastou Parkanovou. Policie se pochlapila a možná i pochopila svoji roli v demokratickém systému: padni komu padni.

Jako bych měl pocit, že se vymkla politickému řízení, jako by začala konat tak, jak má a jak se předpokládá. Jakoby se emancipovala. Doufám, že se nemýlím.

Hned nato naprosto nepochopitelně reagoval premiér Petr Nečas: že prý mu „nějací podplukovníci“ nebudou zasahovat do jejich výsostných vládních práv (a podotkněme, že pí Parkanová, roz. Trncová už ministryní není. Politická historie: ODA, KDU-ČSL, TOP 09).

Pokud budou Policii ČR následovat stejně neochvějně státní zástupci a soudy, bude tomu jen dobře. Je to jedna z dobrých cest, jak se dostat z tohoto šlendriánu, kterému jsme dovolili v posledních dvou dekádách vyrůst.

Není žádným uměním potrestat babku, která nesprávně přechází silnici. Ale tak, jako schody se metou odshora dolů, na ty babky má dojít až tehdy, kdy bude uklizeno v patrech horních.

Abych odůvodnil titulek článku: ta naše politika opravdu nese všechny znaky těch tří slov.

Nedávno zde kolega Větvička zveřejnil slova Tomáše Bati o tom, že krize nepocházejí ani tak z hospodářského cyklu, jako spíše z krize mravní, morální. To je naprosto přesné! Přetiskovat ten text nebudu, ale upozorním, že právě úpadek mravní byl posledním stupněm zániku říše Římské. Už si tenkrát ve své zpupnosti a poživačnosti mysleli, že mohou vše. V jednoduchosti to můžeme opsat jako „každý s každým“.

Dobře o tom úpadku říše psáno v knize „Já, Claudius“. Intriky a mravy jeho mnohem mladší manželky Messaliny… Za Caliguly, jeho předchůdce, byl dokonce senátorem jmenován kůň.

Kandidát Dienstbier by už dokonce chtěl obcovat i s komunisty, kteří, nevím proč, dodnes zabírají místa v parlamentních lavicích jiným stranám.

Námětů k pátrání máte, paní Policie, mnoho. Nejsou to jen letadla CASA, která ani Generální štáb armády nechtěl, máte k dispozici i Pandury a Grippeny, jména Háva, Kalousek, která Vám jistě nejsou neznámá. A mnoho dalších! Tak čiňte!

Současnost mi velmi nepříjemně připomíná Orwellovu Farmu zvířat: „Všichni jsou si rovni, jen někteří jsou si rovnější“. Lidé jsou v podstatě schopni si své opasky utáhnout docela hodně a snad i dokonce spát v chlévě. Ale potřebují srozumitelně vysvětlit proč, když oni strádají, prasata se neválí v postelích s prachovými poduškami a nežerou marmelády obchodníka Smitha. Koupené za cizí práci. Potřebují znát smysl, cíl, cenu a termín. Tak je to jednoduché!

Ale to naši politici neumí/nechtějí udělat, protože by tím udělali veřejný závazek. Předvolební sliby se samozřejmě neberou vážně. Takto, ve skrytu, se chovají jako diluviální predátoři bloudící v kuloárech a hledící si ponejvíce osobních výhod. Odpovědná správa věcí veřejných je jim vzdálena stejně, jako Thermopyly od Kapského města.

Takže „orgánové“, nezklamte!!! Ať už to bude Corrado Cattani Lenka Bradáčová, nebo někdo jiný, jenž má už plné zuby toho zlořádu, v němž je nám všem dáno žít, a má svěřeny nějaké vyšší pravomoci.

Uděláte tím nekonečnou službu i těm posledním z posledních. Vědomí panujícího práva, které je větší, než nějaká momentální vláda, je to, co potřebují lidé vědět! To je podstata, ze které možno žít.

Naši zástupci v úplné pohodě morálně smilní, przní podstatu demokracie, a kdyby jim ze sodomie plynula sebemenší výhoda, dopustí se jí bez zaváhání.