Nezávazné povídání o češtině IV

Neodpustím si ještě jednu moralizující kapitolu. A to o tom, jestli psát „česky“, nebo „cesky“. Tedy o užívání diakritiky.

Samozřejmě respektuji, že řada autorů na svých klávesnicích „češtinu“ prostě nemá. Ať již píší ze zahraničí, nebo tyto znaky ze své klávesnice nevyloudí z jiných důvodů.

Hlavní vina za odstranění spřežek z jazyka českého a jejich nahrazení speciálními znaky je kladena Mistru Janovi z Husi. (I když v některých zdrojích je jeho autorství zpochybňováno.) Tyto návrhy zveřejnil v díle De ortographia Bohemica (O pravopise českém).

Uživatelé výpočetní techniky mu za toto „zjednodušení pravopisu“ často nemohou přijít na jméno. Extremisté z jejich řad dokonce tvrdí, že proces kostnický měl přijít dříve, než takovou věc spáchal. Samozřejmě žertuji, ale vím, jaký problém byl ještě před několika lety donutit prohlížeč webových stránek tyto znaky vždy vykreslovat správně, případně kolik e-mailových klientů je zobrazovat nedovedlo (u některých aplikací to přežívá dodneška).

Diakritikou je míněn způsob rozlišení, rozeznání jinak stejného písmene. Změna jeho výslovnosti a schopnost měnit významy slov. Pro příklady není třeba chodit daleko: banka/baňka, jed/jeď, rvát/řvát, plast/plášť. A vcelku diskutabilní důvod používání ú/ů, kde výslovnost a význam se nemění.

Ostatně – kdo z Vás si nevzpomene na nějaké úsměvné nedorozumění, či přímo ostudu, která vznikla z odeslané SMS v době, kdy použití diakritiky přenosné telefony ještě neumožňovaly. (Krátká Textová Zpráva – KTZ – se nějak neujala. A i telefony nejsou přenosné, ale mobilní.)

Zajímavé však je, že kromě angličtiny má podobné „paznaky“ řada jiných jazyků. Třeba polština, kde sice spřežky přežily, se honosí znakem „Ł“, slovenština má svůj cirkumflex, neboli „vokáň“: „ô“ a franština třeba „ç“. O přehláskách, či skandinávských jazycích netřeba raději ani mluvit.

Dnešní stav techniky ale umožňuje psaní těchto speciálních znaků poměrně dobře. Takže mi uniká, proč někteří (diskutéři) diakritiku nepoužívají. Silně pochybuji, že mezi nimi je tolik programátorů, kteří často používají anglické rozložení klávesnice. Spíše myslím, že je to prostá lenost hledat v horním řádku klávesnice české znaky. (Ostatně přepnout si rozložení klávesnice je otázkou několika vteřin.)

Argument, že se tak píše rychleji, se mi zdá být falešným. Ty příspěvky jsou obtížně čitelné a někdy se tím mění jejich smysl. Zejména text delší tří, čtyř slov se stává těžko dešifrovatelným. A pak ještě stačí vypustit interpunkci, ignorovat velikost znaků i na začátku vět, několik překlepů a ze sdělení se stává jen změť znaků.

Jak by se Vám líbil minulý odstavec v tomto tvaru?

Agru ment zese tak pyse rychlej semi zda byt fale sny m.zty prispevky jsou obtjizne citene a nekdy se tym mjeni jejich zmyzl.ze jmena text delsi tri ctryslov se stava tezko de sifrovatelnym.apak este staci vy pustit inter pukcni  , ingorovat velkots znku i na zacadku ved nekolik preklepu a se sedeleni se stava jen smet zanku.

Samozřejmě, překlep se někdy v zápalu boje vloudí.

Diakritika je součástí našeho jazykového projevu a měla by být užívána. Pokud je to možné.