Několik anket

Pod posledními mými články zabývajícími se statistikou blogu iDnes padla v diskusi řada zajímavých otázek a námětů. Připravil jsem k těm tématům několik anket, které by mohly podat redakci iDnes obrázek o většinovém mínění nejen autorů, ale i čtenářů.

Jeden z prvních námětů se týkal možnosti záporné karmy: „Mně by vůbec nevadilo, kdyby pro články i autory existovala zvlášť i negativní karma. Tím myslím, aby byly dvě karmy, positivní a negativní, tj. ne aby se jeden pozitivní hlas s jedním negativním hlasem rušily, ale aby pod článkem byla vidět zvlášť karma pozitivní (na základě hlasů a čtenosti) a též karma negativní na základě toho kolik lidí kliklo na negativní karmu.“

Jde o připomínku velmi dobře míněnou. Pokud otevřeme cizí článek, s nímž nesouhlasíme, nevědomky jsme mu už karmu 1 zvýšili. Ne o mnoho, ale zvýšili. Je pravdou, že zároveň snižujeme karmu 2, ale ta není tak zásadní. Může jít o články, kde je zavádějící titulek, nebo perex, nebo jej otevřeme jen ze zvědavosti, co zase ten, či onen vypotil. Pokud významně nesouhlasíme, máme jedinou možnost. Dát to autorovi najevo v diskusi. (Pokud ji ovšem otevře, ale to bude až příští anketa.)

Osobně bych se klonil k tomu, aby šlo odděleně od karmy také anti-karmovat a aby oba údaje byly viditelné vedle sebe. Z hlediska programátorského by nešlo o velký zásah do SW. V databázi jeden sloupec navíc a v prezentační vrstvě v div.art-info pár úhozů. Skript karmovacího okna by zůstal stejný, jen přidat do GET informaci, který sloupec inkrementovat.

Tím přistupuji k druhé otázce. Někteří autoři diskuse zakazují. V polemikách (o tom) někteří fundamentalisté rádi opakují, že je svatým právem autora diskusi zakázat. Je zajímavé, že jsou to právě ti autoři, kteří pod svými články diskuse zakazují rádi (zejména, pokud vědí, že lžou). Ale pod cizími články exhibují o sto šest (známe je, netřeba jmenovat). Soudím, že články bez diskuse jsou podobné článkům v Rudém právu. Můžeme je přečíst, ale můžeme hulákat leda tak do světlíku, když je to do nebe volající, sprostá lež. Kdo nesnese pod svým článkem oponenturu, nebo ji zařízne předem, je zbabělec a nemá psát.

Články bez možnosti diskutovat nechci číst a byl bych rád, kdybych se to dověděl už ve výpisu článků, abych se jim vyhnul. Kloním se ke zrušení možnosti diskuse zakázat. Povolil bych jen ve zvláštních a odůvodněných případech a to výhradně v pravomoci redakce.

Z technického hlediska je řešení velmi snadné: v administraci zablokovat checkbox atributem disabled, nebo jej  zakomentovat.

Problémem třetím je relativní anonymita diskutérů. Autoři článků píší pod vlastním jménem a s více, či méně věrnou fotografií. Naproti tomu někteří komentátoři (a opět je známe důvěrně) vystupují evidentně pod „fake“ identitou, povětšinou i bez osobní fotografie a bez osobních dat v profilu. Pokud je nějaká fotografie použita, podobu nelze rozeznat, protože postava má hlavu velikosti špendlíkové hlavičky, nebo je evidentně recesistická (že, kolotočáři).

Když jsou pro neustálý stalking, či trollování z diskusí vyhozeni oknem, vrací se po několika okamžicích zpět do původní funkce (cite: Jára Cimrman, přednáška o neefektivitě defenestrací v zemljankách) a trollují pod novou identitou dále. Jaksi si neuvědomují, že pro člověka, který je zvyklý pracovat s češtinou, se vyzradí svou dikcí a slovníkem během několika příspěvků.

Mám oprávněný pocit, že lidé skrytí do takovéto poloilegality, jsou spíše nějakou pátou kolonou sil, které raději ani nechci pojmenovat. Je tomu jen něco málo přes dva roky, kdy provozovatel iDnes zrušil v diskusích používání nicků (1. listopad 2012). Soudím, že opatření, které mělo svoji logiku, nepřineslo v důsledku očekávaný efekt. Byl bych rád, kdyby redakce věnovala větší péči registracím diskutérů. Přesněji: mechanismus registrace komentátorů je nutno od základu revidovat. Myslím, že máme právo vědět, kdo se za tím, nebo oním jménem (aliasem) skrývá.

Tím se dostáváme ke čtvrtému problematickému okruhu a tím je mazání příspěvků v diskusích. Jestli jsem problém správně pochopil, pak „nevhodný“ příspěvek může „in persona“ smazat autor článku. (Nevím to jistě, protože jsem takovou praktiku nikdy nepoužil.) Pak ještě existuje tzv. bonzovací  tlačítko, které, pokud to dobře chápu, oznamuje příspěvek redakci, která posuzuje, zda je příspěvek nepřístojný, nebo jenom nevhodný a následně jej maže (někdy) i s celým vláknem a s příslušnou sankcí pro autora. (10 takto smazaných příspěvků komentátora (trvale?) diskvalifikuje z možnosti diskutovat.)

Oba tyto mechanismy pokládám za kontraproduktivní, zneužívatelné a zneužívané. První variantu vídáme u nejedné labilní osoby (že, pane H., či paní H.), kteří dokážou z diskuse vymazat 99 % komentářů, které jsou kritické, nebo se jim jen nelíbí. Případně ponechat jen své vlastní solitérní výkřiky do tmy. Že taková diskuse nemá žádný smysl, je nad slunce jasné.

Druhým mechanismem, tedy bonzováním (proč je udavačství našemu národu tak vlastní?), dochází často také k určitému pronásledování některých komentátorů. Není velkým problémem soustředěným (někdy kolektivním) provokováním vytočit jiného diskutujícího k ostřejšímu výroku. Redakce dost dobře nemůže, per partes, posuzovat kontext daného výroku a ten dotyčný je pak vlastně obětí stalkingu. (Úsměvné je, že právě tito útočníci jej velmi rádi za stalkera, nebo trolla označují. Že, pane H.) Že jde o dosti sofistikovaný (ale průhledný) mechanismus manipulace je jasné.

Přimlouval bych se pro jednoznačné zrušení práva autora článku mazat v diskusích – to nemá naprosto žádnou logiku a opodstatnění. Bonzovací tlačítko se mi vůbec nelíbí, protože dává do ruky nebezpečnou zbraň spíše těm amorálnějším jedincům. Pokud vadí redakci vulgarismy (jak snadné je obejít je jinak), stačí aplikovat automatický filtr provádějící substituci stop-words, nebo window.alert už během psaní. Stačila by běžná, strojová analýza textu.

Z hlediska programátorského by takové změny šly aplikovat bez hrubšího zásahu do podstaty SW. Jedna tabulka se stop-words a nefunkční tlačítko submit u takto problematického příspěvku.

Třetí nepříjemnou vlastností diskusí je nemožnost editovat svůj vlastní příspěvek (jako je možné např. na FB). Ne snad ani kvůli pozměňování smyslu příspěvku (přidat příznak „pozměněno“ není velký problém). Spíše se velmi často stane, že komentátor odešle příspěvek, a až jej vidí na obrazovce, vidí v něm věcnou (často jen pravopisnou, či gramatickou) chybu, kterou by rád opravil, ale systém to neumožňuje. Pak musí zcela zbytečně vkládat jakousi novou reakci sám na sebe, což diskusi znepřehledňuje (a nakonec i zbytečně plýtvá datovým prostorem úložiště).

Naopak, a to bych uvítal, by bylo právo autora komentáře smazat svůj vlastní post. Ať neuvážený, nebo duplicitní. Programově je to jistě jako metoda třídy už napsáno (využívá redakce), takže zpřístupnění téže možnosti pro komentátora není velkým zásahem do SW.

K vyzkoušení

Vzhledem k tomu, že pod minulými články o karmě a jejím výpočtu se sešlo několik příspěvků, v nichž autoři uváděli, že jim výpočet karmy nevychází, nebo si s ním matematicky neumějí poradit, přikládám na vyzkoušení jednoduché „udělátko“, které vypočítává zbylá čísla na základě zadané návštěvnosti článku a dosažené karmy. Moc jsem se s ním nepatlal, ale myslím, že funguje správně. Vyzkoušejte si jej. S návštěvností pod 100 vypočítává sice blbosti (záporná čísla), ale to je dáno metodikou výpočtu a dělá to i soft iDnesu (proto se karma začne zobrazovat až po cca 100 návštěvách). Použité zkratky: Kn = část karmy vzniklá z návštěvnosti článku, Kh = část karmy vypočtená z počtu karmujících, Hlasů = počet karmujících, K2 = procentní karma úspěchu článku vypočtená poměrem karmujících ku počtu čtenářů.

Tolik pro dnešek několik prvních anketních otázek. Mám připraveny ještě další.