Co jsme kupovávali (9)

Předestírám další z řady dílů o výrobcích, které jsme vídali, kupovávali, či o nich alespoň slyšeli. Některé hodně staré, některé známe dodnes.

Lískové jehnědy

Převislá jíva

O­brá­zek lís­ko­vých je­hně­dů je tro­chu roz­o­stře­ný; u­dě­lal se vče­ra tro­chu ví­tr. Za­to kvě­ty jí­vy jsou krás­né. Pro­ti o­by­čej­ným jsou ale o­brá­ce­né – mí­ří do­lů.

Obrázek 1Rastlinné maslo JUNO

Když se tak dívám na ten obrázek, trochu mi uniká, co zna­me­ná ten ošklivý flek mezi rohlíkem a tou krabičkou. I ty řed­kvič­ky nalevo jsou nějak jujtajxlhexózní. Ale podle toho ra­zít­ka v pravém dolním rohu jde zřejmě o fotografii nějakého re­klam­ní­ho letáku, který byl už v době fotografování klinicky mr­tev. Co k umělým tukům dodat? Snad jen to, že je to ob­rov­ský průmysl. A že těm řečem o vícenenasycených mastných ky­se­li­nách příliš nevěřím. Umělé tuky se začaly vyrábět už vel­mi dávno, původně jako krmivo pro krůty. Neosvědčilo se. Krů­ty trpěly nádory. Zkoušeli je i Němci na vězních v koncentráku. Pravda, chemie pokročila. Přesto si myslím, že chemická znač­ka toho umělého tuku se liší od chemické značky toho plastu, v kterém je zabaleno, jen jedinou molekulou. Zkusili jste něk­dy dát otevřenou krabičku toho „bezva“ rádoby másla někam na dvorek? Potkani si ho ani nevšimnou.

Obrázek 2Mýdlo s jelenem

Mýdlo s jelenem už bylo v některém z minulých dílů, takže tentokrát jen kvalitnější obrázek.

Obrázek 3Oční stíny

O očních stínech také ne­vím ničehož nic, jen že to dě­la­jí při pláči na obličeji za­jí­ma­vé monotypické obrazce, kte­ré prý však jsou nežádoucí. Jediné, co se mi o nich vy­ba­vu­je, je dobová písnička Ivana Mládka:

„Má milovaná,
proč chodí taková zmalovaná,
obličejík pod pudru nánosem
krásný má.
Je namíchnutá,
když někdy řasa je odchlípnutá,
je rozlícená,
když rozmazané oční
stíny má,
ale nejvíc ji vyvede z míry,
když jí přímo na drahou rtěnku
polibek dám…“

Obrázek 4Mozaika TZ-2

Na obrázku sedm vidíme mozaiku z Kovozávodu Semily. Ne­měl jsem ji. Ale hráli jsme si s podobnou, jen místo barevných hří­beč­ků jsme měli barevné skleněné kuličky, které se spe­ci­ál­ní pinzetkou umísťovaly do malých prohlubní v šabloně. Když už to člověk měl skoro hotové, vždycky někdo přišel, drc­nul do stolu a mohlo se začít znovu.

Obrázek 5Autodráhy, autíčko

Na dalším obrázku je au­tíč­ko pro elektrickou au­to­drá­hu. Musela se vyrábět už ně­kdy v pozdních se­dm­de­sá­tých letech, protože někteří spolužáci ji měli. Dráha se sklá­da­la z krátkých plastových dílců podle uvážení. Kulatá, oválná, o­smič­ko­vá, podle toho, kolik kluk (anebo tatínek!) měl dílků. Autíčka měla mezi předními koly trn, který zapadal do vodící drážky, po jejíchž stranách byly kovové šíny s přívodem prou­du. Rychlost autíček se ovládala pro každou dráhu autíčka extra, malým ručním reostatem, takže se dalo závodit. A určitě také laborovat se zadními, hnanými koly, zvyšovat jejich adhezi, tím i zrychlení. Stejně ale autíčko v zatáčce často vylétlo z dráhy, někdy i za drobných hospodářských škod na domácím vybavení. A samozřejmě ka­ro­se­ri­e byly předmětem domácí tvorby. S těmito z obchodu jezdili jen flfouni.

Obrázek 6Žvýkačky Rekord

Obrázek 7Žvýkačky Pupu

Následující čtyři obrázky jsou ze stejného košíku, takže jen několika slovy: žvýkaček se postupem doby vyrábělo po­měr­ně hodně druhů, na dru­hou stranu chutnaly sko­ro všech­ny stej­ně. Vý­rob­cem byl státní podnik ve Ve­li­mi.

Obrázek 8Žvýkačky Pedro

Obrázek 9Ovocné tyčinky

Názvy žvýkaček byly o­prav­du „vel­mi“ nápadité. Samé Pu­pu, Bu­bu, Hu­hu a Fru­fru. Ale Žužu a Sisi ne; to bylo něco úplně ji­né­ho. Ty ovocné tyčinky si ne­pa­ma­tu­ji. Vzpo­mí­nám jen na Lipo, které se vyrábělo už za První republiky.

Obrázek 10Pletací příze Crilan

Na posledním obrázku je umělá pletací příze Crilan. Slo­že­ním byla 100% PAN, stá­la Kčs 29,- za 10 dkg. Na svetr sta­či­lo tak pět přadének. Vlna by­la o dost dražší a navíc pří­šer­ně kousala. A umělina PES ta­ké. Takže z Crilanu se pletlo ú­pl­ně všechno.

Pro dnešek vše. Nestíhám to psát, neb jsem kvůli výuce přesídlil do Pardubic. Dočasně.

„Svoboda není prostředkem k vyšším politickým cílům. Svoboda je nejvyšší politický cíl.“ – Lord Acton