Bezprecedentní sprosťárna

18. září ministr Drábek předložil sněmovně návrh na zvýšení platů soudců a ústavních činitelů. Tuto středu parlament novelizaci tohoto zákona projednal v prvním čtení a poslal do dalšího projednávání.      

Návrh obsahuje pět variant z nichž jedna uvažuje i možnost, že by si politici platy nezvýšili. Ale už jenom drzost toho, že v době kdy vláda a ministerstvo financí utahuje lidem kolem krku oprátku stále vyšší daňové zátěže, politici a soudci vůbec pomysleli na to si platy zvýšit, volá do nebe. Napadá mě jen výraz „naprostá arogance moci“, ale připadá mi příliš slabý.

Podle návrhu by mohla platová základna vzrůst na 2,51 násobek průměrné mzdy a stupňovat se až k trojnásobku:

	Dnes

Tato vláda při nástupu deklarovala, že zmrazuje platy nejméně do roku 2014. Nyní prý podle Ústavního soudu musí zákon novelizovat.

Premiér Nečas prohlašuje, že platy ústavních činitelů budou projednávány odděleně od platů soudců a jejich výše bude záležet na dohodě politických stran. Tu dohodu si umíme dobře představit pane premiére. Tak nějak už nejsme dnešní. Už jste nás poučili, že panská láska po zajících skáče.

Jestli máme Vaše slova pane premiére, pane ministře, paní a páni senátoři, paní a páni poslanci brát stejně vážně, jako Vaše sliby, že nebudete podvazovat ekonomiku a zbídačovat zemi zvyšováním daní, jako neschopnost či neochotu radikálně zeštíhlit státní aparát, stejně jako nepřijetí, resp. neprojednání omezení imunity poslanců a soudců (stejně jen kosmetické), jako spousty jiných věcí, kolemž nich naděláte spousty řečí, ale skutek utek‘, držte si kloboučky, protože pojedeme z kopečka.

Podle zveřejněné ankety si jen 1 % respondentů přeje zvýšení požitků politiků a 99 % nepřeje (bez názoru je 0 %).

Ze vzkazů (ex)ministru Drábkovi, které zveřejnila jedna z televizních stanic, stojí za citaci:

„Koukejte se nad sebou zamyslet, už toho tady máme dost. To se furt kecá o finanční krizi ale ta se vás ministrů a vám podobným zjevně netýká a ještě si klidně zvyšujete už tak nehorázný platy“, napsal ministrovi M. B. z Plzeňska.

„Vážení, žijete vy vůbec v reálném světě? V době, kdy je ¾ národa velmi slušně řečeno naštvaná, firmy i obyčejní lidé dluží, kam se podíváme - aby přežili, VY si dovolíte oznámit myšlenku o zvyšování VAŠICH nadstandardních platů?“ (…) „Nezvracíte každé ráno při pohledu do zrcadla?“ píše další.

Jiný z pisatelů vzkazů si nebere servítky a přímo nabádá k návratu osvědčené tradice defenestrací.

Tož asi tolik o Vašich platech, naši oblíbení a oddaní služebníci na nejvyšších místech.