Sametová Letná

Slavíme 30. výročí sametové revoluce, tehdy mi byly necelé dva roky a psaly se dějiny... Dnes jsem vděčná všem, kteří se v listopadu 89 sebrali a vyrazili bojovat za lepší budoucnost, mělo to smysl, my, vaše děti, následující

generace vám děkujeme. Bez pádu komunismu bychom dnes nebyli, kde jsme, a nežili, jak žijeme. Ano, světe div se, nevděčíme za to Babišovi, ale lidem, kteří napomohli pádu minulého režimu. Babiš by ani neměl zítra ráno vycházet ven, protože jakákoliv oslava takového mezníku našich dějin, která by zazněla z jeho úst, by byla jen sprostá fraška, lež a popírání skutečnosti, že byl estébákem, několikrát soudy usvědčeným. Všichni to víme, ačkoliv někteří mu tolerují jeho lži o tom, že to není pravda. Já ne, sestavit vládu za podpory komunistů je minimálně jakýsi projev jeho recidivy... Mít vládu, jejíž členové hodnotí oběti událostí srpna 68 jako oběti dopravních nehod... To už nikdo se zdravým rozumem nemůže chápat. Koncentrace moci do rukou jedné strany, jednoho člověka není legrace. Ovládat justici, média, paktovat se s prezidentem, který nemá soudnost, ovládat ministerstva spravedlnosti, financí... To je cesta do pekel jakékoliv demokracie, mizí všechny její pojistky. Proč se zase čeká, až vše dopadne špatně, až si necháme vydrancovat stát?  Nebýt svazku Babiš-Zeman, už bychom dávno neměli co řešit. Babiš by pro své prohřešky musel už dávno odstoupit, jako všichni ostatní, u nás i v zahraničí.

Byla jsem na Letné a půjdu klidně znovu, když pro mě před 30 lety lidé bojovali za demokracii, můžu to udělat i já, dlužím to své rodině, dalším generacím, to, že se budu snažit bojovat za náš stát i já, budu vystupovat proti rozkrádání státního rozpočtu, dotací, vyhazování peněz za populistická gesta, proti drancování naší země. Poslouchat lži babišovského komanda, které vypouští mezi své stádo oveček, jež je poslušně opakují, aniž by k tomu měli důkazy, aniž by sami něco takového viděli, je hodno jen jeho přívrženců. Jeli jsme 300 km autem na své náklady a pojedeme zase a neodradí nás ani jemu nahrávající Ťokův průsmyk, kudy nikdo nejezdí dobrovolně.

Díky všem, co jste si dnes udělali čas, ta atmosféra, když zněla Náměšť z úst Jaroslava Hutky, všichni zpívali a přišli bojovat proti defektům demokratického režimu, byla strašně posilující. V tolika lidech se to lépe táhne. V jednotě je síla a ono to Babiše prostě doběhne, protože těch financí - státních, unijních... se mu brzy přestane dostávat...