Kuře á la křepelka. Jak rozhodně neobjednávat jídlo online

Chtěla jsem doplnit špajzku, pěkně od počítače, z pohodlí domova a bez bacilů. Usedla jsem proto ke stroji, co ví vše, naťukala do vyhledávače firmu s druhem pečiva v názvu a začala svůj nákup. Tak jak jsem zvyklá, projížděla jsem

jednotlivé pomyslné regály pěkně s rozvahou. Nebudu se totiž s tímto obřím nákupem tahat, takže jej pochopitelně udělám nadměrný. Snad mají v rohlik.cz pořádné dodávky, aby k nám domů po mém řádění na jejich stránkách nepřijel konvoj.

Takže Aperol, ten určitě, pomeranče máme, tak je využijeme, vitamíny především. Ehm, nějaké pochutiny k telce, to je taky nutnost pro přežití v této nelehké době. Mléčné výrobky, správně. Cože? Vy už nemáte droždí? A to si říkáte rohlik.cz? Ok, takže čerstvé domácí pečivo nebude. Jedeme dál. Jasně, jogurty, zeleninka, uzeninky. A maso – hmm, roštěná, jo, to bych si dala, beru. Hmm, kuře jsem už dlouho nepekla – klik: „Omlouváme se, dočasně vyprodáno.“ No bodejť, ptačí chřipka teď nefrčí, tak všichni kupují kuřata. Uff, tady je jedno k dispozici. No, trošku dražší, ale co, kupuješ online, ne sama v obchodě, co chceš, nějak se jim to vyplatit musí. No a samozřejmě drogerie. Proč se s tím více než pětikilovým pracím práškem tahat, když mi ho dovezou?! Beru, beru, beru. Dokončit objednávku. Kolečko se točí jako zběsilé, můj zrak padá na hodiny, které se nějakým zvláštním způsobem dostaly o 60 minut vpřed (Neměnil se čas až dneska?). Trvá to poněkud dlouho, představa, že se tím proklikávám znovu, mě dost tíží. Ne, jestli to spadne, jdu do obchodu sama. Kašlu na bacily a pohodlí. Bůh rohliku.cz mě vyslyšel. Nenechal si vzít slušný kšeftík odpovídající mnou strávenému času na jejich stránkách. Ááá, máme tu shrnutí objednávky: „Tento produkt je dočasně vyprodaný, tento produkt je dočasně vyprodaný…“ No nevadí, bez toho se snadno obejdu. Uzavírám objednávku výběrem času, kdy mi nákup přivezou, nejdřívější možný čas mezi osmou a devátou večer. Proč ne? Poslední měsíc jsem doma pořád.

20:44 přichází první SMS. Dobrý den, ale omlouváme se, podle aktuální situace to vypadá, že Váš nákup dorazí asi o 6 minut později. Tedy v 21:06. Žmoulám v ruce kolečko klobásky a usmívám se. Jsou vzorní, ještě že nechvátám.

20:48 přichází druhá zpráva. Pěkný den, během 5 minut dorazím s Vaším nákupem (6 tašek). Nákup položím před dveře a poodstoupím. Mějte prosím roušku, děkuji. Michaela. Hmm, zní to trošku jak z akčního filmu. Pousmála jsem se, obeznámila svou drahou polovičku, že nákup je zde, a potřebuji proto statného jedince, aby mi pomohl. Takže jsme nasadili ochranné pomůcky, zazvonil zvonek a… Slečna Michaela se se svým mužným hlasem zřejmě během jízdy k nám transformovala do Michala a sdělila do mikrofonu u zvonku: „Dobrý večer, tady damejidlo.cz, teda, pardon, rohlik.cz. Máte tu nákup.“ Začala jsem se fakt upřímně smát. Pán je asi zaměstnán ve více firmách. Vylezli jsme ven s úsměvem skrytým pod rouškou, převzali si nákup od bodyguarda potravin stojícího opodál, poděkovali a rozloučili se.

A teď přišel ten kýžený vrchol. Natěšení jsme začali vybalovat nákup, když tu vytáhne můj milý z papírové tašky něco, co by mohlo být kuře. Tedy kdyby to bylo asi tak třikrát větší. Podívá se na mne a s velkým přemáháním svých koutků, aby hned nepropukl ve velkolepý smích, mi praví: „Miláčku, to je to kuře, co jsi chtěla péct?“ Mé bulvy vypadaly jak při nedostatku kyslíku. „Co to je, proboha?“ vydala jsem ze sebe. „No, asi bych měl vědět, kdo z nás dvou je tedy v jídle na řadě, jestliže se máme začít střídat.“ To už jsem se neudržela smíchy já. Povídám: „To je snad křepelka, ne?“ Podívám se na etiketu a tam – mini kuřátko z Francie. Skvělé, tak naši republiku čeká utahování opasků a já si tady pojídám „Coquelet jaune“. Pan Google mě informoval, že to znamená „žlutý kohoutek“. Tak tenhle kohoutek už si nezakokrhá. Navíc kohoutkem asi budu muset otočit já a dát si studenou sprchu, abych se vzpamatovala. Přítel mě rozesmívá svými komentáři stále víc a víc. Uzavírám vše slovy: „Tohle by se mi v obchodě nestalo. Příště jdu po svých, nebo umřeme hlady. “

A rada na závěr? Nebuďte líní. Když už budete líní, neobjednávejte nic po vyčerpávajícím pracovním dni stráveném u počítače. Vždy si kontrolujte váhu výrobků a velikost balení, které objednáváte, na fotce vše vypadá obří. A konečně – nikdy neinformujte své blízké o tom, co jste objednali, dřív, než to skutečně přijde. Jejich komentáře na váš účet vám zničí bránici.