Fridays For Reason #10: Závěrečné opáčko

Během prázdnin si mohli klimatičtí záškoláci díky tomuto mému krátkému seriálu zprostředkovat informace, které jim nejspíš byly naprosto neznámé a tak trochu si prověřit svá zažitá dogmata o změnách klimatu.

A protože školní rok je už opět tady a studenti již zase sedí ve školních lavicích, v režimu klimatické stávkové pohotovosti, je na místě malá rekapitulace nebo opáčko. Ale nebojte se, známkovat se nebude…

O celé oblasti životního prostředí panuje spousta falešných domněnek. Upozorňuje na ně dánský ekonom Bjorn Lomborg v knize Skeptický ekolog. Obáváte se zahlcení Země odpadem, ničení lesů, přelidnění, nedostatku vody nebo znečištění ovzduší? Lomborg ukazuje, že ne vše je tak, jak to líčí zelená propaganda.

Jeden z největších strašáků je vyčerpání zdrojů. Již po desetiletí varují ekologisté a instituce jako např. Římský klub, že dojde ropa a další důležité suroviny. Barvitě líčí, že rostouci lidskou populaci Země nedokáže uživit. Na to odpovídá ekonom Julian Simon ve knize Největší bohatství. Tím nejdůležitějším zdrojem je lidský rozum - a ten je nevyčerpatelný.

Fosilní paliva, to je asi největší nepřítel tzv. bojovníků za záchranu klimatu. Požadují uhlíkovou neutralitu a nejraději by používání fosilních paliv úplně zakázali. Filozof Alex Epstein namítá, že fosilní paliva jsou ta nejefektivnější varianta a nelze ji zatím ničím smysluplně nahradit. Omezovat fosilní paliva by dále bylo velmi ničemným cílem, protože by se tím obětovaly jakékoliv šance chudých zemí vymanit se ze své bídy.

Jaká je vlastně motivace alarmistů a do jaké míry je současná klimatologie důvěryhodná? O tom píše Vítězslav Kremlík v knize Obchodníci se strachem. Alarmismus je výnosný obchod - přináší moc i peníze. A stoupenci klimatického alarmismu, kteří neváhají své oponenty pronásledovat, vyštvávat z vědecké obce, očerňovat, přinášejí do klimatologie politické praktiky. Ty ničí racionální podstatu vědeckého bádání a totálně podkopaly důvěryhodnost současné klimatologie.

Faktorů, které ovlivňují a vytvářejí zemské klima, je celá řada, a skleníkové plyny jsou jen jedním z nich. Na to upozorňuje profesor Miroslav Kutílek v knize Racionálně o globálním oteplování. Nesmíme také přehlížet fakt, že středověká i římská teplá perioda byla teplejší než současné globální oteplování. A že z výzkumů vyplývá, že nejprve roste teplota a až teprve potom objem CO2 v atmosféře. Skleníková hypotéza nebyla dosud přesvědčivě prokázána.

Kromě Skeptického ekologa napsal Bjorn Lomborg ještě další knihu, v níž se věnuje jen tématu globálního oteplování. Je třeba brát v potaz technologický pokrok a správně hodnotit budoucnost. Pro bohaté příští generace budou náklady změn klimatu nicotné ve srovnání s tím, jak tyto náklady hodnotíme dnes. Pokud ovšem mezitím nezničíme náš ekonomický růst nesmyslnými projekty, jako byl Kjótský protokol. O tom píše Bjorn Lomborg v knize Zchlaďte hlavy.

Jeden z přírodovědců, kteří hlasitě oponují klimatickému alarmismu, je profesor Fred Singer z univerzity ve Virginii. Ten ve své knize upozorňuje na přirozené faktory změn klimatu a vysvětluje je jako mnohem významnější, než je produkce CO2 člověkem. Fred Singer je jeden z mnoha vědců, kteří před klimatickým alarmismem varují. Teze o tzv. vědeckém konsenzu o lidském zavinění globálního oteplování jsou naprosto falešné.

V celé debatě o změnách klimatu je důležitý střízlivý ekonomický pohled na věc. Pouze ekonomie dává ucelený obrázek o nákladech a přínosech změn klimatu, stejně jako o nákladech a přínosech různých navrhovaných řešení. Na ekonomickou stránku věci upozorňuje Václav Klaus v knize Modrá nikoliv zelená planeta. Je nutné správně oceňovat budoucnost, brát v úvahu efekt bohatství a nezapomínat na náklady obětované příležitosti.

Ekonomie, i když má pádné argumenty, není přesto schopna sama o sobě environmentalistické hnutí porazit. Změny klimatu, reakce na ně, různé inkarnace zelených nátlakových hnutí, odpor vůči fosilním palivům, vůči vzdělávání i technologickému pokroku - to vše je primárně morální a filozofický problém. Na to upozorňuje Ayn Randová v knize Return of the Primitive - The Anti-Industrial Revolution, v níž rozebírá vztah mezi zelenou ideologií, systémem vzdělávání, konfliktem mezi rozumem a emocemi, a morálkou altruismu. Přestaňme se stydět a omlouvat za to, že využíváme naši planetu - je to ve skutečnosti morální dobro, říká filozofie Ayn Randové.

A to je vše…

Pokud chtějí být klimatičtí záškoláci intelektuálně poctiví a otevření, a nikoliv dogmaticky zaslepení, měli by klimaskeptické postoje znát, seznámit se s nimi. Skeptici tady prostě jsou a budou. A jejich teze jsou vědecky podložené. A lze tvrdit, že jejich počty porostou s tím, jak se budou dále dostávat na světlo podvody a lži IPCC nebo různé nechutné praktiky zpolitizované klimatologie.

Já se ostatně s trochou nadsázky domnívám, že i tento krátký seriál přispěl k tomu, že se na první demonstraci klimatických záškoláků v novém školním roce, která se bude konat 20. září, sejde studentů o poznání méně, vlastně jen ti skutečně skalní dogmatici. A s těmi bychom si mohli promluvit přímo na místě - co říkáte? Ukázat jim, že jejich pozice není tak silná, a už vůbec ne morální. A že se mají ještě hodně co učit. A že jako lidé máme prostě jen dvě volby: buď využívat planetu Zemi, nebo zemřít.