Doučování pro klimatické záškoláky (1)

Snad jako jakýsi prolog nových demonstrací klimatických záškoláků, které jsou naplánovány, jakmile jim skončí prázdniny, přizvalo iDnes dva jejich mluvčí do svého pořadu Rozstřel. A nebylo to pěkné pokoukání.

Pokusím se však jejich vystoupení rozebrat čistě fakticky a z hlediska ideologie, kterou oba mluvčí záškoláků, Marek Jankovský a Petr Doubravský, představují, a zároveň z hlediska filozofie, která je jako jediná schopná této inkarnaci zeleného totalitářství čelit. Držet se čistě věcného přístupu však není nic snadného: vystoupení obou mluvčích, jejich svazácký fanatismus a bohorovná pozice morální nadřazenosti nad zbytkem populace, nevyhnutelně vzbuzuje velmi negativní emoce.

Ty jsou koneckonců patrné i v diskuzi pod příspěvkem na iDnesu: reakce čtenářů jsou až na nepatrné výjimky veskrze negativní, ačkoliv lidé obecně spíše přijímají teze o tom, že ničíme planetu, že za změny klimatu může průmysl, a že je třeba s tím něco dělat. Zdá se, že lidem jsou protivní právě takoví mladí mentoři, jako jsou pánové Jankovský a Doubravský, bez zkušeností, bez vzdělání i bez rozhledu; lidem se zajídá jejich způsob komunikace, jejich dikce, jejich výraz tváře, jejich řeč těla. Je to možná jediná tenká hranice, která brání, aby se z jejich hnutí stalo něco opravdu absolutně nebezpečného a pro lidskou civilizaci smrtícího. Jestliže by na jejich místě seděli dva profesoři, lze odhadovat, že by reakce čtenářů a diváků byly vesměs pozitivní. Pokud si environmentalističtí totalitáři za své mluvčí budou vybírat osoby, které vystoupily ve čtvrtek v pořadu rozstřel a nadto budou každý den, v každých novinách a v každé zpravodajské relaci veřejnosti nutit klimatickou svatou pannu Grétu, možná má lidstvo ještě naději...

Co se diváci z celého pořadu dozvěděli? V zásadě nic nového, kromě termínu první klimatické stávky v novém školním roce. Ve své pravé podstatě, stanoviska klimatických aktivistů zůstávají mnoho let stále stejná - to, co se postupně rozvinulo a nakonec nabralo podobu studentského stávkového hnutí pod maskou tzv. občanské společnosti, je pouze vnější forma. O to více udivující je, že, poslechneme-li si oba mluvčí, stále nám jsou předkládány ty samé argumenty, takřka bez obměny, bez aktualizace, jako by nebyly již mnohokrát konfrontovány s pádnými protiargumenty jak vědeckými, tak ekonomickými i filozofickými. Oni vlastně jednají tak, jako by žádná opozice proti klimatickému alarmismu nikdy nezazněla. Redaktor pořadu sice hrál poměrně kvalitně roli oponenta, nicméně klouzal pouze po povrchu, a nedostal se na jádro věci.

Argumentů, s nimiž je nanejvýš vhodné klimatický alarmismus a hnutí záškoláků konfrontovat, je celá řada, a vydaly by na celou knihu. Rozeberme tedy alespoň některé z nich.

(Pokračování zítra)