Dokáže město investovat?
Zatímco většina stran a uskupení se v takové chvíli začne předhánět v barvitém líčení, co všechno pro své město postaví, vybudují nebo koupí, Svobodní, jakožto strana, která se svoji praxi snaží odvozovat od myšlenek, by měli začít nejprve objektivní definicí pojmu. Co to vůbec znamená "investovat"?
Investice není nic jiného než vynaložení vlastních prostředků za účelem budoucího zisku, při racionálním zvážení možných ztrát, a vyčíslení nějakého časového rámce, v němž by se důsledky investice měly projevit. Z toho plyne jasný závěr: pojem investice nelze na jakékoliv "veřejné rozpočty" vůbec vztáhnout. Město peníze utrácí, ale nenivestuje je.
Zatímco skutečný investor musí nejprve odložit svou vlastní spotřebu, aby získal potřebný kapitál, město (nebo jiná veřejná instituce) v zásadě nenakládá s vlastními prostředky; jde o peníze, které byly nejprve někde sebrány prostřednictvím daňové konfiskace. Někde... Samozřejmě všichni dobře víme, kde: z kapes lidí, tedy těch, kteří jediní dokáží skutečně investovat. Snaha investovat peníze občanů znamená ve skutečnosti investicím bránit. "Zainvestuje-li" město do výstavby cyklostezky, znamená to jen jediné: někde jinde se neuskuteční nějaká opravdová investice, která by mohla investorům přinést zasloužený zisk a zákazníkům uspokojení jejich potřeb a přání.
Město má mnohem pohodlnější pozici, než investor, který musí obrátit každou korunu, než s ní začne počítat ve svých investičních plánech. Velice dobře ví, že bude-li investovat špatně, má smůlu - další kapitál k dispozici nemá a bude mu trvat velice dlouho, než jej opět získá. Lidé, kteří pracují s "veřejnými penězi", mají celou škálu možností, jak potřebné peníze získat - dotační tituly, přímé transfery z vybraných daní, snadno dosažitelné úvěry. A protože z cizího krev neteče, chovají se správci "veřejných rozpočtů" zcela jinak, než kdyby měli investovat svoje vlastní peníze. Daleko více riskují a neohlížejí se na to, co si lidé skutečně přejí - mnohdy naplňují spíše svá vlastní přání a ambice.
Politik v podstatě ani nemůže vědět, jaká přání a potřeby lidé ve skutečnosti mají - ty jsou schopné se projevit teprve na svobodném trhu, tím, že se jednotlivci snaží sami kalkulovat a vynakládat své vlastní omezené prostředky. Jak může komunální politik poznat, že si občané přejí koupit za dvacet milionů kulturní dům a dalších dvacet "investovat" do jeho rekonstrukce? Prostřednictvím ankety nebo snad referenda? Nebo podle výsledků voleb, v nichž občané zvolí ty kandidáty, jejichž sliby, jak naloží s jejich penězi, se jim budou zdát nesprávnější?
Nikoliv, nepozná vůbec nic - skutečné záměry se projeví teprve tehdy, když dojde ke směně - tedy kdy zákazník vytáhne z peněženky bankovku a dostane za ni zboží nebo službu, jakou si přeje. Až teprve tehdy, koupí-li si člověk lístek na divadelní představení nebo koncert, je možné usoudit, že má o kulturní dům skutečně zájem.
Ale ani tehdy, spočteme-li prodané vstupenky do městem spravovaného kulturního domu, nezískáme skutečně relevantní informaci o tom, jaké jsou preference lidí, jestliže je jeho provoz dotován z městské pokladny a není ziskový. Cena takového vstupného je pak nastavena jinak, než pokud by šlo o skutečnou investici. Návštěvnost nebude odpovídat skutečné finanční situaci a ve skutečnosti ji budou podporovat jiní daňoví poplatníci, jejichž osobní zájem se vůbec nemusí shodovat se zájmem plánovačů městského kulturního života.
(A představíme-li si hypotetickou situaci, že by provoz kulturního domu nebyl dotován a cena vstupenek by byla skutečně tržní, odpadá tím důvod, proč by jej vůbec mělo vlastnit město.)
Zatímco soukromý investor přemýšlí, kalkuluje, počítá s variantami - tedy skutečně investuje - "investice" v podání města nebo státu jsou spíše plánováním chaosu. Plané teoretizování, chtělo by se snad namítnout - ale, ruku na srdce, kdy jste naposledy slyšeli o podařené státní nebo obecní investici? Naproti tomu o zpackaných projektech, předražených cyklostezkách, které nikam nevedou, rozhlednách v údolí, z nichž není nic vidět, nebo kulturních domech, kam nikdo nechodí, jsme jistě slyšeli všichni.
Samozřejmě - nežijeme ve svobodné společnosti, ale v prostředí, kde se stát vměšuje do životů i kapes občanů mírou nikoliv nepatrnou. Městské rozpočty získávají peníze, které stát předtím získal daňovou loupeží, a musí s nimi nějak naložit (a nakládá-li s nimi racionálně, je to jedna z možností, jak mohou občané získat své peníze zpět v podobě nějakého jakž takž fungujícího statku). Město není schopné měnit daňovou politiku státu. Navíc kvůli státním zásahům jsou některé oblasti ekonomiky natolik poničené, že dnes na tržní bázi vůbec nemohou fungovat: stát tam přirozené tržní vztahy buďto zcela rozložil například tím, že se jim snaží sám konkurovat, nebo soukromé aktivity v této oblasti přímo zakázal a stíhá je. Potom není jiná možnost - aktivity města v takové oblasti jsou legitimní a ospravedlnitelné (typickou takovou oblastí je školství nebo správa komunikací).
I tady však platí a musí platit, že nejde v pravém slova smyslu o investice a domnívat se, že by snad takové aktivity veřejných institucí mohly přinášet stejné efekty, jako soukromé investice, znamená očekávat o nich něco, čeho nejsou v principu schopné.
Luboš Zálom
Chvála neposlušnosti
Austrálie zavedla tábory pro odpírače karantény. Kanadský Quebec zavádí pro neočkované občany speciální daň. Řecko jim zase uděluje pokutu 100 euro měsíčně. Itálie se chystá zakázat neočkovaným chodit do práce...
Luboš Zálom
Vydržme!
17. listopad je nebo spíše měl by být svátkem těch, kteří se neohnuli a nepodvolili. A dokázali se v pravý čas postavit za svou věc a za svoji svobodu.
Luboš Zálom
Volby skončily. Nezapomeňte.
Před necelým měsícem skončily volby, které byly mnohými líčeny jako přelomové. Jako cesta ke změně. Na jaké změny se tedy můžeme těšit?
Luboš Zálom
Morální architektura zelených koncentráků
Volební kampaň by dnes více než kdy jindy měla akcentovat téma svobody, práv jednotlivce, ekonomických principů a trhu. Místo toho jsme se dočkali obvyklého festivalu ideové vyprázdněnosti a plochých frází.
Luboš Zálom
I ty můžeš skončit na ulici
Česká města se stále více potýkají s problémem bezdomovectví. Nejde jen o smutně známá prostranství ve velkých městech, jako je pražský Hlavák nebo Anděl, ale problém se týká stále více i menších měst. Co s tím?
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Čeští politici jsou v bezpečí. Slovensko musí situaci zklidnit, řekl Lipavský
Slovenský tisk atentát na Fica označuje za ránu do srdce tamní společnosti, která čelí pokročilému...
Vozidlo skončilo v poli úplně zdemolované, hasiči vyprostili tři lidi
Tři muži se zranili v sobotu večer při vážné nehodě nedaleko Uhřic na Blanensku. Řidič auta značky...
Fico je mimo ohrožení. Pellegrini: Na hovor o uklidnění situace nedozrál čas
Na jednání stran k uklidnění situace na Slovensku patrně nedozrál čas, uvedl zvolený prezident...
Česku dnes hrozí krupobití a lokální bouřky, přívalové srážky už ne
Přímý přenos Na většině území Česka se dnes odpoledne a večer mohou objevit bouřky s kroupami a silnými dešti....
Prodej bytu 4+kk 130 m2
Jičín
2 499 000 Kč
- Počet článků 279
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2498x