Pražské tři centimetry sněhu - předsudek?

Coby hrdý Jihočech jsem si vždy rád utahoval z Pražáků. Nejvíc jsem se smál tomu, že pár centimetrů sněhu přinutí každého Pražáka si myslet, že jde o živelnou pohromu. Inu, časem jsem začal navštěvovat Prahu vícekrát a přišel jsem tomu na kloub. Můj závěr: Předsudek je plně pravdivý, ale není k smíchu. Proč?

Zasněžený Chodovidnes.cz

Sníh je pro dopravu značně neveselý jev. Auta zpomaluje na rovině, v zatáčkách i křižovatkách, zpomaluje rozjezd, nutí dříve brzdit, o častých nehodách, které musí policie vyšetřit, zaprotokolovat, vyfotit, blá blá blá..., nemluvě. Pražská magistrála i jiné komunikace, která je plná neustále i za příznivého počasí (na rozdíl od dopravy v Českých Budějovicích, kdy jsou špičky mezi šestou a devátou ranní a druhou až pátou odpolední, jinak je klid), tak prakticky stojí.

Nu, naštěstí tu máme městskou dopravu, která se hlavním tahům vyhýbá. Ale ty v tyto chvíle do sebe stáhne i ty, kdo by jinak šli pěšky či jeli na kole. Ostatně, komu se bude chtít chodit po chodníku plném břečky, ještě navíc když mrzne? Všichni se nahrnou do autobusů a tramvají. Kolemjdoucí registrují autobusy s pomačkanými obličeji pasažérů, natlačenými k oknu. Dveře při otevření na zastávce explodují - pouze místo ohně létají lidé. Nemluvě o tom, že vedlejší tahy se tak často neprohrnují jako hlavní a auta jsou na nich také. O vzduchu uvnitř raději nemluvím a už vůbec nezmiňuji variantu, že se dovnitř dostane i nemytý sportovec po tréninku nebo zatuchlina dob minulých, co neví, co je deodorant.

Nebohé tramvaje mají zdánlivě méně problémů s jízdou, až na ten sníh, který blokuje výhybky a může tak i na hodiny vyřadit několik linek. Navíc cestující trpí problémy známými z autobusů - hlava na hlavě, vydýchaný a zapařený vzduch... Škoda mluvit.

Jediný spolehlivý prostředek, kterého se sníh nedotkne, je metro. Použitelnost se však omezuje na komplikující fakt, že je příznivé počasí... Neboť například céčko s novými, lehkými a tudíž lépe akcelerujícími vlaky, nejmodernějším zabezpečovacím systémem, který umožňuje mezi odstup pouhých 90 vteřin, je ve špičce beznadějně přeplněné a nestíhá (zmiňme, že propojuje například největší pražská sídliště, holešovické i Wilsonovo nádraží, zastávku na Roztylech, obchoďáky na Pankráci, Chodově, prakticky i třeba Palladium, Václavské náměstí s Národním muzeem, různé státní instituce, významná kina i divadla, vysokoškolské koleje a desítky škol...), a to i za pěkného počasí. Stačí jediná kapka deště a půlka ulice se sebere a jde do metra. Jeho koordinátoři nemohou překračovat předpisy, a i kdyby mohli, jsou jen lidé a zvládnout céčko je o zdraví. Natož, když i ostatní linky metra vezou své, a to v horších vlacích s horším zabezpečovacím systémem...

Navíc sníh není v podstatě kam odklízet. Přece jen Praha je město nezměrně větší, než jakékoliv jiné město v republice, zaměstnávající snad ještě víc lidí, než sama má. Vozit sníh za město je ještě iracionálnější, než myslet si, že se Václav Klaus stane prezidentem EU; jeho shazování do řeky taky není ani snadné, ani všude dostupné, ani ekologické, leč na mnoha místech je to jediné řešení. Dále jsou Pražané bohatší, tudíž mají více aut, která nenechají v garáži - co si budeme povídat, od toho auta nejsou.

Doteď jsem mluvil jen o dopravě, ale vždyť i prachobyčejný život je neskonale těžší. Začíná revizí botníků, pokračuje utěsňováním oken (v horším případě i střech) u paneláků postavených s normalizační "přesností". Na chodníku se není kam uhnout protijdoucím, popelnice není kam dát, protože jsou všude hromady sněhu. U drobných krámků se nachází zasněžené a navíc překážející bannery, poskytující tak účinnou reklamu nedaleké konkurenci. Ledový vítr mezi vysokými budovami nabírá vražedné účinnosti - zkuste se třeba někdy projít mezi Arkádami na Pankráci a City Tower. Končí to snad už jen nadávkami na to všechno, které život zkrátí o půl dne.

I pár centimetrů sněhu znamená dopravní katastrofu, ledovka následujícího dne způsobuje všechno od stovek nepatrných ťuknutí po vážné dopravní nehody. Teď už víme, že to ubozí Pražáci nemají se sněhem lehké. Máme pravdu, že tři centimetry mohou znamenat kalamitu, ale já už se za to ode dneška Pražákům nesměju.

Jen ještě doplním pro diskutéry, protože nemám dukáty: Vím, že je v Praze teď sněhu mnohonásobně víc. Tři centimetry berte s nadsázkou, to se prostě říká :-) Ostatně těchto problémů jsem byl svědkem i při zdánlivě banálních pěti číslech, která mají ke třem centimetrům už blíže.