...jsou některé diskuse na internetu jak lány van Goghových slunečnic. Bujné, košaté a opojné. Bohužel blbost, stejně jako žumpa, páchne a lepí se. A na další její gejzír nemusíme dlouho čekat. A aby toho nebylo málo, ještě nám ho hezky natlakují novináři pořádnou dávkou neprofesionality.
Do Poslanecké sněmovny totiž míří návrh na majetkové vyrovnání státu a církví. A i díky velké dávce neprofesionality našich žurnalistů se budou někteří diskutéři opět předhánět v soutěži o nejvulgárnější napsanou hovadinu. Přitom, pokud se na věc podíváme trochu podrobněji (při zachování dostatečné míry jednoduchosti pro natvrdlé), zjistíme, že církve tu jsou spíše za oběť, která má ještě s hříšníkem velkou dávku trpělivosti.
ZÁSADNÍ NOVINÁŘSKOU CHYBOU, která se stále opakuje, je spojování částky, kterou stát církvím navrhl jako finanční odškodnění, s úročením této částky po dobu jejího splácení. REÁLNÝM odškodněním je třetina ukradeného nemovitého majetku (zejména kostely, fary, kláštery s některými hospodářskými pozemky) + 83 miliard korun za zbytek, který nejde vrátit, protože už státu nepatří nebo ho nelze z jiných důvodů vydat.
Tolik mediálně propíraná částka 267 miliard je UMĚLOU A HLOUPOU ZKRATKOU vytvořenou navýšením navrhovaného finančního vyrovnání o předpokládané úroky při dlouhodobém splácení.
Co to znamená?
Asi každý z nás má zkušenost s hypotékou, leasingem, spotřebitelským, či jiným úvěrem. A přesně ví, že když nemá všechny peníze pohromadě a musí si půjčit, zaplatí ve výsledku mnohem víc. Čím víc a na delší dobu si půjčí, tím víc ve splátkách zaplatí. Na druhou stranu si ale může okamžitě užívat pořízeného zboží.
Odškodnění vyplácené církvím bude fakticky fungovat na stejném principu. Protože v okamžiku, kdy bude schváleno v podobě navrhované vládou, církev, zjednodušeně řečeno, tyto peníze státu obratem ruky "půjčí". A stát tak bude moci okamžitě užívat zboží, které získá, což jsou zejména pro mnoho obcí klíčové, leč ladem ležící pozemky.
Český stát si totiž nemůže dovolit zaplatit částku jednorázově a proto církve přistoupily na tvorbu splátkového kalendáře. Český stát totiž ukradené peníze již dávno probendil (největší díl viny patří rudým komunistům) a díky vládě socialistů se topí v takových dluzích (tady už rudí jen pomáhali, hlavní podíl mají ti oranžoví komunisté), že mu nikdo ani na jednorázové zaplacení nepůjčí.
Pokud se stane podobná situace jednomu člověku, věřitel na něj pošle exekuci, zabaví a prodá mu prakticky všechno , obstaví mu plat, a čeká dokud nedostane dluh zpátky. Tedy v případě, že se dlužník a věřitel nedohodnou, jako se stalo i v tomto případě.
Takže český stát dostal velmi mírný splátkový kalendář s úročením hluboko pod obvyklou sazbou a na prakticky bezprecedentních 60 let. A církev ještě riskuje, že za pár let přijde k moci nějaký hejhula, který se pokusí spravedlnost zvrátit. Což ostatně dokládá i hulákání těchto hajdaláků v prakticky každé diskusi, která se na toto téma objeví.
Holt každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán.
A co si myslím já? ... Kdyby to jen trochu šlo, byl bych pro okamžitou odluku. Prospěla by oběma stranám. Jenže na to nejsou podmínky a tak kombinace vrácení části nemovitostí a splátkového kalendáře na obludných 60 let je i pro mne tím nejmenším zlem.
