Sonet, který u nás (bohužel) nepřestal platit

"Po smrti křičím tím vším unaven," sténá William Shakespeare v sonetu číslo 66 (v překladu Jaroslava Vrchlického). Svá slova psal v době alžbětinské, ale kdyby se probudil dnes a chvíli pozoroval místní politickou scénu, asi by dokonce řval. I já chci řvát, bohužel mám jen jeden hlas. Protože to, co předvádí v posledních dnech a týdnech předseda ČSSD už je za každou hranicí, kterou si slušný člověk v rámci tolerance může zvolit.

Asi je zbytečné dělat výčet názorových kotrmelců a rozhodovacích salt tohoto pána. Spočítali už je mnozí a z toho seznamu se leckomu udělá šoufl. Bohužel artistická přirovnání nejsou úplně věrná. On totiž nedělá kotrmelce nad propastí osobně. On je v zastoupení předepisuje nám všem, zatímco si hoví v teplém závětří.

Co mu je potom, že zadluží i pravnuky našich dětí? Co na tom, že z republiky, která sice s problémy ale přeci jen směřovala do civilizované části světa, udělá další gubernii novodobých carů? Hlavně když on sám ukojí své choutky po moci. On na to přeci má. On a jemu podobní přeci vždy budou plavat na povrchu (podobně jako svinstvo na vodní hladině).

Je mi z Vás zle pane poslanče Jiří Paroubku. A bohužel nemám moc jiných civilizovaných způsobů, jak Vám to sdělit, než je tento blog. Je to šílený pocit bezmoci, když člověk vidí, jak zneužíváte zákony i obyčejnou lidskou slušnost a trpělivost. Věřím však, že existuje spravedlnost, která Vám Vaše činy zváží a změří.

A teď už nechám zase promlouvat Williama Shakespeara (v překladu Jaroslava Vrchlického) s tichou nadějí, že to podle jeho slov pochopí i ti, kteří dosud nepochopili:

Po smrti křičím tím vším unaven,
hle, zásluha se na žebrotu rodí
a pozlátkem tret prázdný ověšen
a ryzí věrnost v nevěře se brodí.
A zlatá čest na místě nestydů
a cudná ctnost v hampejzy pohrobena
a dokonalost štvána v neklidu
a síla trpaslíky seslabena;
ctná snaha blbosti v plen vydána
a umění jho moci musí nést
a prostota jak hloupost vysmána,
zlo žalářníkem, dobro vězněm jest:
Vším unaven rád umřel bych, ví Bůh,
mou smrtí jen by sám tu nezbyl druh.

PS: Malá anketa na závěr: Koho v posledních dnech už napadlo, zda by nebylo lepší odejít a začít žít jinde? Nebo si dokážete představit návrat o 30 let zpátky?