Tak to prostě chodí

Chodím venčit psa - jak u nás doma říkáme - "do domků". Je to vilová čtvrť na rozhraní Krče a Lhotky. Je to tam krásný. Je tam klid.

A skoro v každé zahradě pes. Jdete-li tedy kolem se svým psem,
připadáte si jak v Pětipsech. Z každé zahrady štěká jeden.
Ale nejen psů, i koček je tady přehršle. A černých koček teprve.
Za tu dobu, co tudy chodím se svým psem na procházky, mi  přes cestu přeběhla černá kočka už tolikrát,
že se sám sobě divím, že jsem vůbec naživu. Pokud by se totiž vyplnilo známé přísloví,
měl bych tolik smůly, že ani nevím, k čemu to přirovnat.

Ale napadla mě jedna věc.
Představte si, jak jdete po chodníku a přes cestu vám přeběhne černá kočka.
Předpokládejme tedy, že jste ji ZAHLÉDLI, jak přebíhá přes cestu.
Nyní to porovnejte s podobnou situací.
Představte si, jak jdete po chodníku a za sebou například uslyšíte skřípění brzd.
Co uděláte vy?
Otočíte se za zvukem.
Jenže v tom okamžiku vám ve směru chůze přeběhne přes cestu černá kočka. Vy jste ale v této chvíli otočeni dozadu.
Což znamená, že jste ji NEZAHLÉDLI.

Jaký je rozdíl mezi těmito dvěma situacemi?
A čím je tedy způsobeno to, že pokud si za dalších deset minut nevšimnete díry v chodníku, šlápnete do ní a vymknete si kotník?
Odpovím si sám.
Vysvětlením je vaše nešikovnost.
Pokud vám k tomu ještě ujede autobus, kterým se chcete dostat na chirurgii, není to tou černou kočkou.
Je to proto, že jste přišli pozdě na zastávku.
Do nemocnice se nedostanete ani autem.
Auto si zrovna ten den půjčila vaše dcera.
Věřte, že za to nemůže ta černá kočka.
Když se tedy nakonec domluvíte se svým sousedem, že vás na chirurgii odveze, dostanete se do zácpy?
Že by černá kočka? Kdepak.

Věci se dějí na jednoduchém principu.
Na principu zvaném TAK TO PROSTĚ NA TOM SVĚTĚ CHODÍ.
Až přeběhne černá kočka přes cestu vám, neblázněte, lidi, a řekněte si:
Někudy ta kočka přece jít musí.