Rozhovor s rapperem

Znáte rappera jménem DJ PHFYP? Zřejmě ne, protože podle toho, jak vejráte na svůj monitor, usuzuju, že vůbec nevíte, která bije. Tak rychle čekujte, ať poznáte, co vám zatím unikalo.

Na úvod trochu historie.

DJ PHFYP začínal se svou produkcí už v polovině 90. let minulého století. Tenkrát ještě jako součást tanečního crew "Renegade DC", které se pravidelně objevovalo na předních místech tanečních soutěží v ČR. S půjčenými mikrofony naprosto strašné kvality se snažil lidem v Čechách předvést, co ho naučili kamarádi z Bronxu. Dva roky strávené v komunitě černošského strýce Maxima Graftonew Johnsona ho samozřejmě nemohly neovlivnit.

A tak v roce 2000, přesně na přelomu tisíciletí, rozjíždí svůj pilotní projekt "Udus se, ty kozo". První úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. První místo v battlu severních Čech za rok 2000 bylo ohromným úspěchem a samozřejmě výbornou sklizní úrody, která byla zaseta již dlouho předtím. První nabídky různých rádobyproducentů se začaly hrnout, ale on je bral na lehkou váhu a některé dokonce musel odhánět od dveří jeho domu v Praze Uhříněvsi násilím. Kvůli jednomu skončil u obvodního soudu v Ústí nad Labem. Ublížení na zdraví na tělesně postiženém bylo klasifikováno jako "Ublížení na zdraví na tělesně postiženém". Úplatek soudu však tentokrát prošel a těch třicet osm tisíc dluží DJ PHFYP svému černošskému strýci dodnes.

Nyní bydlí ve svém třicetipokojovém bytě v Praze na Barrandově, který si pořídil za tržby ze svého prvního alba s názvem "Bleskohlt Romanopisec". Skoupil 10 bytů velikosti 2+1 na jednom patře, proboural zdi, jak se na správného frajera sluší, a propojil tyto byty v jeden velký. V posledním, dvanáctém patře, má opravdu skvělý výhled na Prahu. Například jen samotná koupelna vznikla spojením dvou pokojů. Vana, která je umístěná na vyvýšeném stupínku přímo u okna nabízí uklidňující pohled na krajinu kolem. Ve dvou dalších pokojích má nahrávací studio s reproduktory B&W. Odhlučnění podlahy a zdí ho stálo tři miliony. No a co? On na to prostě má. Je to pracháč. Ale na ulici byste to do něj neřekli. Drží se totiž hesla KDYŽ MÁŠ TEPLÝ JÍDLO, DRŽ HUBU, NECH SI CHUTNAT a hlavně NEMLASKEJ.

Někdo by o něm mohl říct, že je to prodejná děvka. A on taky v podstatě je. Skládá písničky na zakázku. Takže od něj uslyšíte brutální gangsta rap, ale i obyčejnou vyskákanou komerčárnu. Je to fakt! Chce prostě vydělat prachy a nestydí se za to. Není to zarytej hiphopper ani zarytej komerčák. Jediný, o co mu jde, je vyždímat ze všeho aspoň korunu. Na battly ho nezvěte ani nevyzývejte, má je v prdeli. Jedině snad pokud máte nějakou vhodnou nabídku, ze který jsou cejtit prachy, byste mohli u něj zabodovat. Pokud ne, znáte odpověď. Pokud potřebujete nějaký patterny nebo smyčky do vašeho tracku, nevolejte mu. Má to v prdeli. Pokud chcete napsat nějaký text, nevolejte mu. Má to v prdeli. Pokud chcete přidat do svýho songu nějakej nástroj, který on má ve zvukový bance, nevolejte mu. Má vás v prdeli. Pokud chcete vydělat prachy, zavolejte mu. On posoudí, nakolik exkluzívní je to nabídka. A zda má cenu se s ní zahazovat.

Viděli jste film Beatstreet? Ne? Chyba. To je vše, co by vám k tomu řekl.

Nic nedělá za pět minut dvanáct, všechno děla ve čtvrt na jednu. Může si to dovolit, protože podle něj se „na dobrýho hiphoppera vždycky musí čekat". A navíc jako jediný rapper si zakládá na tom, že mu nesmrdí nohy. Vyřešil to velmi jednoduše. Do bot si vkládá voňavé stromečky do aut.

Taky asi chcete vědět, co si myslí o všech těch rádoby sprejerech a o těch sra*katagech, který občas vidí na zdech. Opravdu je to nuda. Takže se snažte, dudes. Jedinej tag imidž, kterej ho údajně po dlouhý době pobavil, čet prý někde na nuselskejch schodech nebo kde to bylo. Ňákej týpek tam nastříkal na zeď: NĚKDO TUHLE PRÁCI DĚLAT MUSÍ.

Přináším přepis exkluzívního rozhovoru, který stojí za to.

Tak co bys nám řekl na úvod?

No - já na úvod moc nemluvím. Na úvod většinou stojím v pozadí a až se všichni vyřvou a vyremcaj, tak teprve přicházím na scénu já a převálcuju je svejma lyricsama. Jou, respekt.

Mám trochu obligátní otázku. Co znamenají písmena v tvým uměleckým nicku?

Pé há ef Ý Pé? To je jasný. Profešnl Help For Jó Práblems. Chci pomáhat lidem s jejich problémama. Jsem takovej sociální repovej pracovník.

Údajně jsi plánoval několik projektů v Holandsku?

Jo, to je pravda. Měli jsme roztočenejch několik klipů, ale ani jeden nebyl dotočenej. Krachlo to na tom, že já jsem chtěl točit v Holandsku česky. A Holanďani chtěli točit v Česku holandsky. Spolupracoval jsem tam například s nizozemským rapperem Abú Dajem. Dost dobrej týpek. Má v uchu kruh o poloměru asi deset centimetrů. Pochází z Čadu, z kmene Hibíjů, nyní žije dočasně v Amsterodamu.  Jou, respekt.

Tady v Čechách jsi nezkoušel štěstí?

Jo, po tom úspěchu, jak jsem vyhrál battle severních Čech, se na mě sesypali producenti jak vosy a já si představoval, že si mě budou všichni hejčkat a starat se o mě a všude mě budou hrát. Ale jak šel čas, tak jsem začal chápat, že v týhle branži musíš bejt svůj pán. Protože pokud něco umíš, dělej si to podle svýho a vyprdni se na producenty, který z tebe akorát sajou prachy. A proč?

To nevím. Ptám se já tebe, ne ty mě. Pořád říkáš tu větu „Jou, respekt". Proč to říkáš?

No já chci bejt hodně drsnej. Chci bejt prostě frajer. Chci bejt jako Čak Noris. Ale ten nerepuje. Já jsem drsnej a ještě k tomu repuju. A to je výzva. Jou, respekt.

Co tvoje crew?

Myslíš ty vocasy? Před nima říkám, že jsou mý kámoši, ale jsou to v podstatě podržtašky, který já soukromě nazývám kompars. Já jsem producent, emsí a dýdžej v jednom. Hlasy a fandění si do tracků namíchám sám. A to moje rádoby crew použiju akorát v klipech. Jou, respekt.

Nedávno proběhla hiphopová soutěž firmy vyrábějící větrové bonbóny. Zúčastnil ses?

Jasný. Sice jsem nevyhrál, ale byla to prdel. Líbilo se mi tam hodně tracků od jinejch emsís. Třeba ta, jak tam jeden repuje „Ukážu ti, jak to bolí bejsbolovou holí" (hlasitě se rozesměje). Tyvole, tak to je prdel. (jeho smích není k zastavení). Jou, respekt.

Přijdou ti takový tracky rozumný?

No jasný, ty vole. Říkám ti znovu, že chci bejt drsnej. A tenhle týpek je taky drsnej. Takovej rým je prostě hukot. A pak seš prostě nambr uan, chápeš? Holky tě žerou a kluci taky. Jou, respekt.

Holky tě žerou? Copak holky nechtěj kluka, kterej myslí taky trochu jinak než jen způsobem „ukážu ti, jak to bolí bejsbolovou holí"?

No asi třeba jo, ale já o nich nevim.

Jaký holky se ti líběj?

Inteligentní. Holka musí bejt prostě inteligentní a hezká. Líbí se mi třeba Kačka Langerová. Je hezká a inteligentní. Teď jak si nechala vyfotit ty svoje dvojky. Tak jsem si tu fotku z novin hned překopčil a zvětšil a mám ji teď vystavenou doma v pokoji. Kačenka a její dvojky. Jou, respekt.

Myslíš, že Kačenku bys upoutal svejma drsnejma textama?

To nevím. Ale znáš to - pořád je to holka z plagátu. Je taková křehká a líbí se mi, když mluví. Ona umí mluvit. A čet jsem, že chce bejt dokonce moderátorkou. Jou, respekt.

No dobře, ale zpátky k tobě. Cos vlastně dělal celej ten rok, kdys o sobě nedal ani hlášku?

Ále, ták, znáš to. Potuloval jsem se, poflakoval. Začal sbírat nápady na novou desku. Pak byl Silvestr a mně se zdálo, že už jsem dlouho nic pořádnýho neudělal, tak jsem šel ven a vynes koš.

Proč jsi nazval jednu ze svých písní Max Švabinský?

No chtěl jsem udělat ňákej song jako odkaz nějakýmu dobrýmu basketbalistovi, tak proto.

Zaujal tě v poslední době nějaký film? Jaký druh filmů máš rád?

No v podstatě miluju drsňácký filmy a srilery. Hustý, tvrdý, krvavý. Prostě filmy, co maj hlavu a patu a jsou pro mě nějakým přínosem. Třeba ty nový Transformers. To je prostě film podle mýho gusta. Jak se to tam všechno řeže. To je prostě hukot. A je tam prostě poslání, vole. Chápeš? (zatíná pravou ruku v pěst) Poslání do budoucna. A nebo ten novej Rodriguez. Planeta Teror se to jmenuje. Ještě jsem to neviděl, ale podle recenzí to bude taky suprovej biják, vole. Uřezaný koule, krev nad krev, vole, řežba. Jou, respekt. (hlasitě se rozesměje)

Zpět k tvé hudbě. Kde bereš inspiraci? Kde tě napadá nejvíc věcí?

No asi - když hraju golf.

Chodíš hrát golf?

Nechodím na golf. Chodím na hajzl. Ale golf mám na mobilu jako hru, takže když jdu na hajzl, tak říkám, že jdu na golf. Matka mi zakazuje chodit na hajzl s novinama a tak tam chodím s mobilem a hraju golf. Vždycky třeba jdu a řeknu  „Tak, dneska si dám jen sedm jamek." Podle toho se pozná, jak tam budu dlouho. A tam mě pak taky napadá nejvíc věcí.

Tak to se těšíme, co z tebe zase vypadne.

No, občas leda hovno.

Povídali bychom si klidně ještě dál, ale DJ PHFYP musel odjet na natáčení pořadu pro televizi RTL „Das Eso". Myslím, že ale společně popřejeme tomuto inteligentnímu chlapci spoustu nápadů a tvořivosti do budoucna. Ten se neztratí.