Tak jsem zase jednou jela MHD, poprvé s naším štěnětem. To vesele koukalo z tašky a pozorovali jsme okolí..
..stále se mluví o tom, že děti čím dál hůř mluví, a pokud mluví, tak mají všelijaké vady řeči. Nevím jak to vedou doma a samozřejmě ne všechny matky jsou takové, ale jako průřez mi ta jedna jízda Háje - Vltavská stačila. A podotýkám, nejsem žádný škarohlíd ani rejpal a měla jsem prcky tři.
Naproti nám do metra nastoupila a usedla mladá hezká maminka s krásnou asi dvouletou holčičkou v kočárku. Holčička zvědavě pokukovala kolem a maminka v ruce mobil, v uších sluchátka a hudba duněla až k nám. Po chvilce se malá začala vrtět, uklidněna byla kouskem banánu. po snědení začala kňourat, maminka na ní začala dělat grimasy, od úsměvů přes tytyty. Ovšem sluchátka ani mobil neodložila a nepromluvila nahlas ani slovo! Když začala holčička hlasitě poplakávat a vydávat zvuky podobné slovům, nevydržela jsem a v rámci zachování klidné jízdy pro všechny, jsme s pejskem na holčičku mávali a usmívali se.. a všichni spokojení, maminka si dál mohla poslouchat muziku, díte bylo zabaveno a byl klid. I já jsem na naši Felisu/psa promluvila víckrát než ona na svou hezounkou holčičku.
V autobusu to samé, maminka se zvídavým dítkem, s telefonem u ucha řešila problémy co změní svět, například že tchýně je strašná a to fitko bezvadný. Na každý pokus dítka zeptat se cestou na to co vidí kolem sebe reagovala podrážděně a slovy jako neotravuj a koukej. Ovšem chlapeček opět žádná slova, jen natažený prstík a nějaké citoslovce. Vzhledem k předpokládanému věku..? Prostě si myslím, že s ním nikdo moc nemluví.
A další maminka asi na Skype či Whatsappu a brečící dítě na celou tramvaj..
No tak nevím.. náhoda?
Tímto oceňuji všechny rodiče, kteří se dětem věnují a mluví s nimi, čtou jim a jsou rádi, když se dítě samo ptá a zajímá a oni mu s radostí odpovídají. Je to na těch dětech poznat.
