Budoucí van Gogh či Mondrian možná žijí v Ostravě.

Otázka zřízení Městské galerie Ostrava postavila proti sobě vedení města a odbornou veřejnost.

Městští radní a zastupitelé v zájmu získání peněz z Evropské unie na podporu a rozvoj průmyslových památek v oblasti Dolních Vítkovic rozhodli v prosinci 2012, že nebudou podporovat založení samostatné příspěvkové organizace Městská galerie Ostrava.

Naproti tomu přijali usnesení, podle kterého se pro účely vystavování a prodeje výtvarných děl využijí prostory v v bývalé elektrocentrále a bývalém vítkovickém plynojemu, (dnes víceúčelová hala Gong).

Ze dvou hal bývalé elektrocentrály a jedné haly bývalé ústředny do roka vznikne multifunkční centrum. Podzemní chodbou bude napojeno také na podzemní garáže obchodně-zábavního centra Forum Nová Karolina. Trojhalí nabídne plochy například pro bruslení, megakoncerty, výstavy a další společenské události. Dvě haly bývalé elektrocentrály už dnes projektanti nazývají pracovně „zastřešené náměstí“, protože nabídne skutečně plochu podobnou Masarykovu náměstí. Náklady na přeměnu Trojhalí mají dosáhnout 314 milionů korun, z toho by 85 procent měly tvořit peníze z Regionálního operačního programu MSK. Projekt zastřešuje společnost Trojhalí, ve které má podíl město Ostrava, Vítkovice a Moravskoslezský kraj.

Město chce dotovat výstavy výtvarných děl v Trojhalí částkou 10 milionů korun ročně.

Až naivně upřímná náměstkyně ostravského primátora Simona Piperková na včerejší besedě s veřejností prohlásila: „My víme, že klima v těchto prostorách odpovídá spíše vnějšímu prostředí. Proto se budou v této městské galerii vystavovat jen taková výtvarná díla, kterým toto prostředí neublíží.“

Primátor Ostravy Petr Kajnar zašel ve své bezelstnosti ještě dále: „Věřil jsem, že ostravští výtvarníci si založí městskou galerii sami. Podobně jako vznikly třeba Dny NATO. Začínali jako maličký podnik a dnes každoročně přijde na mošnovské letiště na Dny NATO několik set tisíc lidí.“ Ještě že z úst primátora zazněla věta: „Víte, já nemaluju, Simona nemaluje, v tomhle nám musíte poradit…“.

Jenže radám vskutku renomovaných kurátorů městští radní a zastupitelé nenaslouchají. Jinak by jim došlo, že v Ostravě nepůsobí jen takoví umělci, jejichž výtvarná díla vydrží nevhodné klimatické podmínky. Že v Ostravě malují své oleje, kreslí své pastely atd. výtvarníci, mezi nimiž jsou možná budoucí van Goghové, Mondrianové atd., tedy tvůrci, které na počátku jejich dráhy odmítali téměř všichni, laická, i odborná tehdejší veřejnost. Takoví, kteří si zaslouží vystavovat z dnešního pohledu i kontroverzní díla v renomované galerii.

Městská galerie Ostrava má být koncipována v důsledku dlouhodobé vize, která přinese Ostravě vskutku důstojnou, reprezentativní, samostatnou, odborně vybavenou instituci, sloužící zájmům umělců a uměnímilovné veřejnosti, a ne jen vyhovující momentálním ekonomickým podmínkám.

Ostrava uspěchala výstavbu nového městského centra Karolina, kterému se dnes říká Fukušima II. Zdá se, že se radní nepoučili. Opět v případě městské galerie spěchají. Přitom se nabízí vize, ve které funguje objekt bývalých městských jatek, také památkově chráněný, o jehož zpětné odkoupení od společnosti Bauhaus město usiluje. Pokud se odkoupení podaří a pokud dojde k rekonstrukci, bude se hledat náplň činnosti. A tou by mohlo být právě zřízení samostatné Městské galerie Ostrava. Těch deset milionů komerčnímu subjektu by nakonec jako dotace nové příspěvkové organizaci sloužící výtvarníkům mohlo i stačit…

A budoucí van Goghové si je zajisté zaslouží.

 (Autor je předsedou ostravské Společnosti pro kulturu a umění, která na počátku devadesátých let usilovala o založení Městské galerie Ostrava jako příspěvkové organizace města.)