Co je stary, to je dobrý vole....

Čtení na neděli . Staré a nové věci se potkávají aby mohlo vzniknout to nejnovější. Můžeme nad tím lomit rukama, nebo jásat... Nakonec to bude stejně jedno....

.....  snaží se nám namluvit kožeňáci v strnulých gestech vlastně od nepaměti . Že nevíte kdo jsou kožeňáci  ? To je takové mé vlastní označení divnejch týpků s kterejma jsem si nikdy moc nerozuměl. Od nepaměti varují.... "Nelez z té větve !!! Po zemi chodí jen zvířata .. !!! " " Po dvou ? Copak jsme blázni ? Po dvou nikdy nebudeme mít stabilitu a je to směšné !!!! "  " Nehrej si s těma jiskřičkama ! K čemu oheň ? Chceš se popálit  ! ? " 

Někdy je s kožeňáky sranda. Lámou se samou úctou v pase , až máte strach že si ublíží. Co už tak veselé není je skutečnost, že forma je jim nad obsah a že jejich stýskání a sejčkování padá vždy nějaký čas na úrodnou půdu. Ono bát se vykročit za lepším do nezmáma chce koule a není to pro každýho.

Nakonec však tyhle věrozvěsty návratů do minulosti spojí jedno jediné. Na jejich busty ve skladech a muzeích sedá prach, pokud se na ně nezapomělo úplně. 

Proč takhle mudruji zrovna dneska ?

Inu, k dnešnímu datu se váže v kalendáři hned několik zajímavých výročí.

Roku 1755 se sedláci u Chlumce ještě přesvědčí, že nové časy jsou daleko a chtějí víc než jen spontánní propuknutí vášní.  Byť se nejednalo o žádnou obr bitvu s tisíci padlých, do našich přísloví se zapsala nesmrtelně.

To v březnu 1939 u nás nacističtí okupanti zavedli něco co s jejich porážkou neskončilo a používáme to s úspěchem dodnes... Necháte se podat ?  Od toho dne se u nás všude na silnicích jezdí vpravo. Nebylo tomu tak vždy...

V mnohem modernějších dějinách pak roku 2005 začalo pozvolné umírání tehdy silné ČSSD. Toho dne si do svého čela zvolila Stanislava Grosse...

V mezinárodních výročích pak máme jedno které se ke kožeňákům přímo vztahuje. Roku 1973 bylo ženám poprvé umožněno obchodovat na Londýnské burze. Ono vůbec dvacáté století pro ně bylo velkým zdrojem mrzutosti. Nebylo možné dál skrývat fakt že i žena je vlastně člověk...

Jo. Pokrok někdy bolí . Občas nás vede do slepých uliček. Naštěstí však, i přes krákání havranů stále dopředu....

Co si dneska zahrát ? Volba je celkem jasná. Jen málo tradicionálů se zapsalo do historie našeho bigbítu tak nesmazatelně. Tahle nová hard n heavy verze s hostujícím Leškem Semelkou není vůbec špatná. Stejně tak jako vše minulé není nutně špatné... ( Slovu staré jsem se vyhnul záměrně. Rockeři nestárnou, zrají... A trocha té patiny jim jen sekne.)