Z Vladivostoku domů stopem I
Stopem z Vladivostoku domů do Čech.
Dovolte mi, drazí čtenáři, abych Vás před tím, než začnu samotný příběh, seznámil se svou maličkostí. Jmenuji se Vojtěch Marek a pocházím z Heřmanova Městce. Je mi 25 let a stopuji již od 18 let. Toto je moje druhá delší výprava, kterou jsem absolvoval sám.
22. červen, 12:00 místního času. Konečně jsem po 9 hodinách v letadle z Moskvy přistál ve Vladivostoku. Krosna dorazila též. Má pouze 14 kilo, limit byl 15. Chybí mi plynová bomba (ta do letadla nesmí), voda a rubly. Díky velkému časovému posunu jsem trochu zmaten. Fakt, že mám od včera nasazeny antibiotika mi taky příliš nepomáhá.
Musím najít cestu odsud. Jdu tedy přes parkoviště na hlavní silnici z letiště do Vladivostoku. Rusky jsem naposledy mluvil loni, při stopu do Kyrgyzstánu. Od té doby vůbec. A před tím taky ne. Na střední jsem si vybral jako druhý jazyk francouzštinu. Měl jsem na výběr mezi němčinou, franštinou a ruštinou. Tehdy jsem byl mladší a hloupější a přemýšlel stylem, že Němci-nacisti, Rusové-komunisti. Zkusím tedy Francouze. Fatální chyba. Teď bych si vybral ruštinu.Po 5 minutách mi zastavuje auto. Zjišťuji, že velkou část ruštiny jsem úspěšně zapomněl. Trvá mi několik hodin, než se začnu konečně chytat. Díky štěstí a velké ochotě místních se dostávám vcelku svižně na ostrov Russkij, kousek pod městem.
Russkij je ostrov v Japonském moři, vcelku malý, ale sídlí zde Dálnovýchodní univerzita. A je vskutku daleko. Jinak se na ostrově buduje Oceanárium, nic dalšího tu v podstatě není. Ale příroda nádherná. Jeden místní student mě bere do poloviny ostrovu, kde se silnice mění v prašnou cestu. Já mluvím anglicky, on rusky. Rusové mají hezké rčení: ,, Jsem jako pes, rozumím ti, ale říci nic nemohu". Oba to máme stejně, já toho neřeknu moc rusky, on anglicky.
Ze silnice se vydávám směrem k útesům. Výhledy neuvěřitelné. Citím se jak na konci světa. Obvykle sem jezdí Rusové stanovat, popíjet a vůbec tak do přírody, teď tu ale mnoho lidí není. Po chvíli chůze se ocitám nahoře na útesu. Cítím se dost slabý. Rychle tedy stavím stan a zalézám si dovnitř. Můj stav je lehce depresivní. Nemám na čem si uvařit čaj, tablet je vybitý a telefon(byť tlačítkový) jsem ztratil, asi někde v Moskvě. Vybaluji spacák a jdu spát.
Po pár hodinách se budím. Všude je mlha. A strašná zima. Nemám přehled o čase. Může být 6 ráno. A taky 6 večer. Pěšky se tedy vydávám pryč z ostrova. Musím co nejdřív na sever. Tady se moje zdraví stejně nezlepší.
Po nějaké době se dostávám z prašné cesty na silnici. Včera bylo krásně jasno. Teď je vidět maximálně na 20 metrů. Najednou potkávám vlky. Nejdříve dva. Hned za nimi se objevují další tři. Já stojím na jedné straně silnice, oni na druhé. Koukám na ně a snažím se zachovat klid. Jde to vcelku dobře, člověk si uvědomí, že když zpanikaří, může to špatně dopadnout. V klidu pokračuji dál a očima je stále sleduji. Nůž mám v krosně a kdyby vyběhli, rozhodně ho nestihnu vytáhnout. Jdu opatrně dál, nespěchám. Po chvilce s nimi ztrácím kontakt. Asi se mě báli stejně, jako já jich. Cesta na sever je tedy volná.
Pokračování příště.
Vojtěch Marek
Pár rad při koupi domu / bytu
Pakliže vás současná krize finančně nezničila a uvažujete o koupi nemovitosti pro svoje bydlení, věnujte výběru o pár minut více. Můžete tím ušetřit spoustu peněz a trápení.
Vojtěch Marek
17 000 km stopem domů z Kamčatky XXIX
Putování jednoho kluka od Pardubic z Kamčatky domů. Stopem. Z Kamčatky přes celou Sibiř, Ural až do Archangelsku. A pak přes Petrohrad a Ukrajinu domů. Poslední díl, s bonusem fotografií z Archangelsku, Vologdy a Petrohradu.
Vojtěch Marek
17 000 km stopem domů z Kamčatky XXVIII
Putování jednoho kluka od Pardubic z Kamčatky domů. Stopem. Z Kamčatky přes celou Sibiř, Ural až do Archangelsku. A pak přes Petrohrad a Ukrajinu domů. Tentokrát o tvrdém režimu a čumění do telefonu.
Vojtěch Marek
17 000 km stopem domů z Kamčatky XXVII
Putování jednoho kluka od Pardubic z Kamčatky domů. Stopem. Z Kamčatky přes celou Sibiř, Ural až do Archangelsku. A pak přes Petrohrad a Ukrajinu domů. O vesničkách na severu a bydlení u cizích lidí.
Vojtěch Marek
17 000 km stopem domů z Kamčatky XXVI
Putování jednoho kluka od Pardubic z Kamčatky domů. Stopem. Z Kamčatky přes celou Sibiř, Ural až do Archangelsku. A pak přes Petrohrad a Ukrajinu domů. Tentokrát o katastrofě, o které se nesmí mluvit.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Putin je vrah, vítal protest motorkáře u hrobů sovětských vojáků v Praze
Motorkáři z Night Wolves MC Europe, odnože ruského motorkářského klubu Noční vlci, přijeli v...
Třeba to jednou vyjde, říkal si muž u online sázek. Zpronevěřil milion a půl
Gambler dnes už většinou nesedí u „beden“, kde čeká na tři třešničky v řadě. Jednou z nástrah...
Izrael chystá úder, evakuuje Rafáh. Hamás odmítá příměří, uvedl ministr
Město Rafáh na jihu Pásma Gazy začali v pondělí ráno opouštět první palestinští civilisté....
Češi poprvé vstoupí do pyramidy. Čekám překvapivé nálezy, říká egyptolog Bárta
Premium Čeští egyptologové začali v Abúsíru pracovat na výzkumu podzemí dosud netknuté pyramidy panovníka...
- Počet článků 73
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1314x