Stuhy

„„Sbohem...,“ řekla liška. „Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“ „Co je důležité, je očím neviditelné,“ opakoval malý Princ aby si to zapamatoval.

Letíš,
v piruetách 
oblohou 
nad hlavami slunečnic.
A za sebou 
jen to 
prázdné ticho
z těl vlásečnic 
Je pochmurno
a všichni kolem spí.
To asi, že jim je smutno
nebo že to prostě ví.
Když zrovna prší nejen v duších
se jas vytrácí.
Jako kapky cítíš jak Tě to nutí
naposled se nadechnout než přijde
utonutí.
V těch pomyslných minutách,
které krátí okamžik žití.
Jsou všichni v síti 
- smutní v siluetách.
A naděje jsou jen slabou útěchou
na lepší zítra.
Když venku prší a Tobě zmokly
křídla.
Až přijde čas - odletíš.
Výš a výš - však Ty víš.
Za Tebou budou 
stuhy
z duhy.
A my budeme vědět....
 

„Epitaf je vizitkou zvoucí smrt na souboj.“

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Vojtěch Fišera | pátek 6.4.2018 18:28 | karma článku: 12,50 | přečteno: 181x
  • Další články autora

Vojtěch Fišera

ŽENY

27.10.2022 v 18:00 | Karma: 8,22

Vojtěch Fišera

Nepojmenovaná

25.8.2019 v 19:50 | Karma: 8,70

Vojtěch Fišera

Ticho

25.8.2019 v 16:30 | Karma: 11,25

Vojtěch Fišera

Narozen(i)Nová II.

11.5.2019 v 18:20 | Karma: 10,33

Vojtěch Fišera

Na dlaních

17.2.2019 v 18:44 | Karma: 13,57