Narozen(i)Nová II.

„Já narozeniny neslavím. Ten den se pro mě nijak neliší od ostatních. Každý den je den narození. Vstáváte ráno a všechno je svěží. Důležité však je, že ten nový den vám musí přinést radost.“  

Až se naposled nadechneš,
já zastavím Tvůj čas.
Si naposled vyslechneš,
osud ze slz zpod řas.

Jako postava, 
v níž plamínek zhas.
Ztracená představa,
nekonečno.
Jen v dáli mračno,
zhas i lásky hlas.
Zbývá jen vzpomínek chvíle
- to, jak nám spolu bylo mile.

A Ty...
má cena,
přesvědčená,
mé drama 
i
komedie.

Nezbude nic,
jen prach.
Na konci všeho,
zbude jen prach.

Pak...
Tam budu stát,
jako scéna,
z divadelní 
tragédie.
Tam budu
s kytarou sám
pro prázdný sál
Budu Tvůj

Záporák pro celé okolí,
 všemu a všem navzdory.
Pak zase hrdinou,
pro Tebe nadějí jedinou.
Jakože v hlavní roli,
za doprovodu smutné hudby.
Životem i smrtí na bitevním poli,
světlem na konci chodby.
Budu to já,
 - Tvůj stín.
...

A ty se nediv, diváku :)
...Jen se probouzím do jedenáctýho května
zase o rok starší
s vrásky !
Plný lásky !
A zas o něco víc(e)
krásnější ! 
:)